František Mariánek, 7. leden 2012
Novela obchodního zákoníku platná od ledna 2012
Dne 1. ledna 2012 nabude účinnosti novela obchodního zákoníku (zákon č. 351/2011 Sb.).

Dále by vás mohlo zajímat


 Přestože novela měla být původně spíše technického rázu, přinese některé zásadní změny. Nejvýznamnější z nich jsou úprava tzv. souběhu funkcí a omezení práva na náhradu škody před jejím vznikem. Za zmínku stojí také nové požadavky na sídlo podnikatele a novinky týkající se obchodního rejstříku.

Nejistotu stran přípustnosti souběhu funkcí má napravit nově vložené ustanovení nazvané „Pověření obchodním vedením“. Tato úprava umožňuje, aby statutární orgán společnosti pověřil obchodním vedením (zcela nebo zčásti) jinou osobu. Tato osoba může být i zaměstnancem společnosti. Novela přitom výslovně připouští, že zaměstnanec může být zároveň statutárním orgánem společnosti (nebo jeho členem). Tím je umožněno, aby jednatel či člen představenstva měli zároveň ke společnosti pracovněprávní vztah, jehož náplní je podle pracovní smlouvy (často označované jako manažerská smlouva) zejména rozhodovací činnost spadající pod obchodní vedení společnosti. V případě takového souběhu bude o odměně jednatele (člena představenstva) podle pracovní smlouvy rozhodovat valná hromada.

Novinkou je možnost vzdát se v obchodněprávních vztazích práva na náhradu škody či toto právo omezit ještě před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Dosud byl takový postup sporný.

Novela se dále snaží zajistit nápravu v situacích, kdy podnikatel ztratil (popř. nikdy neměl) právní důvod užívání prostor, do nichž umístil své sídlo či místo podnikání. Cílem je pomoci vlastníkům nemovitostí, v jejichž prostorách jsou umístěna sídla nebo místa podnikání (často několika desítek) podnikatelů proti jejich vůli.

Obchodní zákoník po novele proto výslovně stanoví, že podnikatel je povinen mít k zapsaným prostorám právní důvod jejich užívání po celou dobu, kdy jsou tyto prostory v obchodním rejstříku zapsány jako jeho sídlo či místo podnikání. Pokud se soud dozví (např. z podnětu vlastníka nemovitosti, kde je sídlo umístěno), že takový právní důvod podnikatel nemá (např. vlastník nemovitosti vypoví nájemní smlouvu) a podnikatel nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu, soud může (je-li podnikatelem právnická osoba) rozhodnout o jeho zrušení a likvidaci. Krom toho může takové jednání založit oprávnění živnostenského úřadu ke zrušení živnostenského oprávnění podnikatele.

Změny se dotknou i obchodního rejstříku

Napříště nebude veřejně dostupné rodné číslo zapsaných osob. Pokud je ovšem rodné číslo uvedeno v listinách zakládaných do sbírky listin (např. společenská smlouva apod.), zpřístupňují se tyto listiny včetně rodného čísla. V případě, že podnikatelé nechtějí rodná čísla svých funkcionářů a společníků zpřístupňovat, musí je sami odstranit z dokumentů zakládaných do sbírky listin. S cílem zamezit zneužití bude odstraněna povinnost ukládat do sbírky listin podpisové vzory. Na žádost osoby, které se daná věc týká (to může být podle našeho názoru nejen samotný funkcionář, ale i společnost, jejímž jménem jedná) je rejstříkový soud povinen podpisové vzory odstranit.

Novinkou v oblasti rejstříkového řízení je dále to, že listiny se budou nadále předkládat rejstříkovému soudu pouze v jednom vyhotovení. Dosud bylo třeba listiny, které jednak dokládaly zapisované skutečnosti a jednak se ukládaly do sbírky listin (takovou listinou je např. společenská smlouva a její změny), předkládat ve dvojím vyhotovení.

Novela ovšem přinese i celou řadu dalších změn. Úpravy doznají např. i ustanovení o výjimkách z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování základního kapitálu, úprava likvidace společností nevykonávajících žádnou činnost, finanční asistence či nechvalně známý § 196a.

Advokátní kancelář pro právní a daňové poradenství ve střední a východní Evropě bnt – pravda & partner, s.r.o.; autor: Lucie Josková, advokátka

Datum: 08.12.2011 | Zdroj: BusinessInfo.cz

 


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 008
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář