Údaje o nezaměstnanosti za leden zveřejní ministerstvo práce a sociálních věcí v úterý 8. února.

„Důvody nárůstu počtu nezaměstnaných vidíme především v tuhé zimě, což znamená snížení sezonních prací a v pokračujícím propouštění ve státním sektoru,“ uvedl Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

Dalším důvodem je skutečnost, že na konci roku obvykle končí smlouvy na dobu určitou a to, že firmy v tuto dobu obvykle přehodnocují strukturu a počet svých zaměstnanců. Odhady analytiků potvrzují i údaje ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) z poloviny měsíce. Podle nich se míra nezaměstnanosti pohybovala 16. ledna na 9,8 procenta. Počet lidí bez práce stoupl od konce roku o 10.400 na 572.000.

Tvrdší podmínky ve vyplácení podpor v nezaměstnanosti

Nárůst přitom v lednu nebyl takový jako v průběhu prosince, kdy se míra nezaměstnanosti zvýšila o celý procentní bod. Jak analytici, tak samo MPSV to tehdy přičítali mimo jiné vládním reformám, například podstatně tvrdším podmínkám ve vyplácení podpor v nezaměstnanosti.

„Sázím na to, že změny ve vyplácení podpor v nezaměstnanosti platné od ledna tohoto roku přesunuly značnou část obvyklého lednového růstu nezaměstnanosti na prosinec,“ konstatoval Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

Velké propouštění ve státní správě

Dalším vlivem, který v prosinci vedl k prudkému nárůstu, bylo i propouštění ve státní správě. „Velké propouštění ke konci loňského roku doznívalo nejspíš ještě počátkem tohoto roku,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Odhaduje míru nezaměstnanosti ve výši 9,9 procenta. „Pokud odhad vyjde, bude dosažena nejvyšší míra nezaměstnanosti za posledních 11 měsíců,“ dodala.

V následujících měsících by pak měla nezaměstnanost stagnovat. „Až do startu jarních sezonních prací se míra nezaměstnanosti udrží v blízkosti deseti procent,“ uvedl Petr Dufek z ČSOB. Celkem by se podle analytiků letos měla průměrná míra nezaměstnanosti pohybovat nad devíti procenty.