Vynikající pozice Česka je podle ministerstva životního prostředí ale pouze výsledkem výběru příznivých indikátorů, loni v podobném srovnání skončilo Česko na 92. místě.

Na prvním místě letošního indexu je Nový Zéland, následuje Švédsko, Finsko, Česko a Velká Británie. Slovensko je 25. Na posledních místech jsou Mali, Mauritánie, Čad a Niger.

Česká republika dosáhla podle indexu svých nejlepších výsledků v kategorii dat zahrnujících péči a využití vodních zdrojů a produktivní využití přírodních zdrojů. Nejslabší její kategorií je udržitelnost energetiky, po níž následují kvalita ovzduší a biodiverzita.

"Umístění České republiky je především shoda okolností - záleží totiž na tom, jaké indikátory tvůrci žebříčku zvolí. Vloni se v obdobném žebříčku před davoským fórem ČR umístila na 92. místě, ze zemí EU už na tom byly hůř jen Polsko a Belgie. Byly ale používány jiné skupiny indikátorů, letos je jejich výběr výrazně užší," řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. V analýze podle ní chybí oblasti, kde má Česko výrazné problémy - například produkce odpadů, recyklace, zdravotní stav lesů, eroze půdy.

Dobrá pozice Česka je podle mluvčí dána tím, že za klíčový indikátor je považováno takzvané environmentální zdraví, které zahrnuje například připojení domácností k sanitárním službám a pitné vodě. "Ve zprávě se ale například tvrdí, že v Česku žádná domácnost netopí pevnými palivy - stačí se přitom podívat na jakoukoli českou vesnici," uvedla Šůlová k výsledkům hodnocení.

Slovensko má nejvyšší body za péči o vodní zdroje, nejhůře je na tom v ukazateli biodiverzity. Následuje produktivní využití přírodních zdrojů, udržitelná energetika a kvalita vzduchu.

Vědci srovnávali řadu parametrů od emisí škodlivých plynů, přes ochranu přírodních parků, kvalitu vzduchu po kvalitu vody. Vzhledem k tomu, že zjistili značné rozdíly u zemí s podobným "ekologickým dědictvím", vyvozují, že v tomto oboru má kritický význam dobrá správa věcí veřejných, i když nevylučují ani jiné vlivy.

"Země na vrcholu žebříčku - Nový Zéland, Švédsko, Finsko, Česká republika a Spojené království - všechny dávají významné zdroje a úsilí na ochranu životního prostředí a výsledkem je velký výkon ve všech kategoriích," uvádějí autoři indexu.

Autoři přehledu se opírají o velké množství dat, ale uznávají také, že při sestavování narazili na vážné vědecké pochyby a mezery v údajích. Mezi daty využívají například znečištění vzduchu, dětskou úmrtnost, kvalitu pitné vody, kanalizaci, spotřebu vody, ochranu přírodních parků, míru ozónu, těžbu dřeva, dotace do zemědělství, energetickou efektivitu, využití obnovitelných zdrojů či poměr CO₂ na jednotku hrubého domácího produktu. Indikátory byly podle nich vybrány tak, aby pokrývaly plné spektrum politických rozhodnutí ovlivňujících životní prostředí.

Index podle nich dokazuje, že je možno sledovat a hodnotit výsledky ekologické politiky zemí. Tabulka podle nich však dává jasný přehled toho, kam jednotlivé země směřují a data ukazují, jak si jednotlivé vlády poradily s přírodním prostředím, nad kterým panují.

Autor: Jiří Majstr, londýnský zpravodaj ČTK

Zdroj: Ekolist 25. 1. 06                 Zdroj info ÚZPI