Na podkladě záznamu o úrazu bude vyplácet mzdová účtárna měsíčně ztrátu na výdělku a to ve výši odpovídající údaji uvedeném v záznamu o úrazu.

Celkové odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání provádí jmenovaná škodní komise na základě těchto dokladů:

a)      záznam o úrazu - předloží odpovědný vedoucí zaměstnanec,

b)     u smrtelných pracovních úrazů i zápis o šetření - zpracovává zpravidla bezpečnostní technik,

c)      výpočet náhrady mzdy za ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti - předloží příslušná mzdová účetní na předepsaném tiskopisu,

d)     přichází-li to v úvahu i výpočet ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti - předloží příslušná mzdová účetní,

e)      posudek o bolestném - předloží postižený zaměstnanec, garantuje příslušný vedoucí zaměstnanec na předepsaném tiskopisu,

f)       přichází-li to v úvahu, též posudek o ztíženém společenském uplatnění - předloží postižený zaměstnanec, garantuje odpovědný vedoucí zaměstnanec,

g)      potvrzení o platbě za posudek o bolestném případně za posudek o ztížení společenského uplatnění - předloží postižený zaměstnanec, garantuje odpovědný vedoucí zaměstnanec,

h)      požadavek na úhradu účelově vynaložených prostředků spojených s léčením - předloží poškozený,

i)        požadavek náhrady za věcnou škodu do ložený bud' účtenkami nebo čestným prohlášením postiženého zaměstnance - předloží postižený zaměstnanec,

Finanční náhrada zaměstnanci za odškodnění pracovního úrazu či nemoci z povolání je zaměstnanci vyplácena jako záloha, jelikož může dojít k úpravě výše částky ze strany úrazové pojišťovny, podléhá vyplacená částka následnému zúčtování.

Náklady na odškodňování pracovního úrazu či nemoci z povolání se přeúčtovávají příslušné úrazové pojišťovně.

Náležitosti pro přeúčtování nákladů spojených s odškodňováním pracovního úrazu nebo nemoci z povolání jsou :

a)      hlášení pojistné události,

b)     záznam o úrazu u smrtelných a u úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny),

c)      list z knihy evidence pracovních úrazů ( při odškodňování pracovních úrazů do 3 dnů pracovní neschopnosti),

d)     náhrada ztráty na výdělku - ušlý výdělek,

e)      posudek o bolestném,

f)       posudek o ztíženém pracovním uplatnění (pokud přichází v úvahu),

g)      stvrzenka platby za posudek o bolestném,

h)      doklady o účelově vynaložených prostředcích spojených s léčením,

i)        doklady o náhradách za věcnou škodu.

Zákoník práce požaduje po zaměstnavateli, aby způsob a rozsah náhrady škody projednal bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem. Je vhodné, aby zaměstnavatel k rozhodování o náhradě škody měl ustavenu odškodňovací komisi. Jejími členy jsou zpravidla personalista, ekonom, zástupce odborového orgánu (zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP), osoba odborně způsobilá v BOZP, nadřízený postiženého zaměstnance.

O svém jednání komise pořizuje zápis (viz. tabulka) s následujícím obsahem :

-       datum jednání

-       jména a příjmení členů komise, jejich podpisy

-       evidenční číslo pracovního úrazu

-       jméno a příjmení postiženého zaměstnance

-       rozsah náhrady škody vyjádřený v procentech

-       zdůvodnění rozhodnutí

-       souhlas odborového orgánu (zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP) s rozsahem náhrady škody

-       souhlas zaměstnavatele

Rozhodnutí o odškodnění pracovního úrazu zaměstnavatel zašle postiženému zaměstnanci (v případě smrtelného úrazu pozůstalým), v rozhodnutí se uvádí zejména:

-       jméno a příjmení postiženého, datum narození

-       pracovní zařazení

-       datum pracovního úrazu

V textové části pak se uvádí např.:

Na podkladě návrhu odškodňovací komise ze dne ........

odpovídá zaměstnavatel za škodu vzniklou pracovním úrazem ve výši….... %.

Tato výše se týká jednotlivě všech druhů náhrad uvedených v zákoníku práce - ztráty na výdělku,bolestného a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, věcné škody.

Zaměstnavatel se zprošťuje odpovědnosti za pracovní úraz zcela podle § 367 odst. 1

písm.... zákoníku práce. Na základě těchto důvodů činí odpovědnost postiženého zaměstnance 100 %.

Zaměstnavatel se zprošťuje odpovědnosti za pracovní úraz zčásti podle § 367 odst. 2

písm.  ... zákoníku práce ve výši ... %. Na základě těchto důvodů činí odpovědnost postiženého zaměstnance ...%.

Součástí rozhodnutí je poučení o tom, že proti tomuto rozhodnutí je možné se odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení. Finanční náhrada plynoucí z rozhodnutí bude vyúčtována po předložení dokladů o vzniklých nárocích.

 Vyjádření zaměstnavatele k rozhodnutí komise: