Ženy například nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, s výjimkou žen, které vykonávají odpovědné a řídící funkce a nekonají přitom manuální práci. Mohou vykonávat zdravotnické a sociální služby, provozní praxi při studiu, práce spojené s dozorčí, kontrolní nebo studijní činností. Ženy nesmějí být rovněž zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Zákazy prací dále rozvíjí vyhláška MZD, kde se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány ženám, které kojí, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.

Na podzim pro vás uspořádáme seminář
>>Bezpečnost při používání elektrických zařízení a strojů<<

Těhotná žena, žena která kojí a matka do konce 9. měsíce po porodu nesmí být zaměstnávána též pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují její těhotenství. Další legislativa uplatňuje zákazy pro provádění dalších prací. Jsou to práce např.:

• v prostředí, v němž je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 MPa,

• v prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových jednotek,

• vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů,

• spojené s fyzickou zátěží, neúměrnou vzhledem ke změnám organizmu v těhotenství, zejména spojené se zvedáním a přenášením břemen, při nichž přípustný minutový energetický výdej překračuje 14,5 kJ. min^-1,

• v pro těhotenství nepřiměřených pracovních polohách bez možnosti jejich střídání, trvale vykonávané vsedě nebo vstoje,

• vykonávané ve vnuceném pracovním tempu,

• spojené s psychickou zátěží, zařazené do třetí kategorie

• spojené s expozicí hluku zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie, při nichž by mohly být vystaveny rázům,

• spojené s expozicí vibracím, přenášeným na ruce, pokud jsou tyto práce zařazeny do třetí nebo čtvrté kategorie, celkovým horizontálním a vertikálním vibracím, jejichž hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty,

• kdy si mohou znečistit kůži minerálními oleji,

• s karcinogeny a mutageny,

• s chemickými látkami a chemickými přípravky, které způsobují akutní nebo chronické otravy a poškozujícími reprodukční schopnost nebo plod v těle matky, popřípadě kojence prostřednictvím mléka,

• při výrobě léčiv, které obsahují hormony, antibiotika a cytostatika, expozici rtuti a oxidu uhelnatému,

• na pracovištích se zdroji ionizujícího záření, biologickými činiteli,

• na pracovištích, kde se vyskytuje elektromagnetické záření a pole,

• vykonávané za extrémních tepelných podmínek,

• tam, kde hrozí zvýšené riziko úrazů.

Pokud koná těhotná žena práci, která je těhotným ženám zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen ji dočasně převést na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná žena, pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Totéž platí pro těhotné ženy, matky do konce 9. měsíce po porodu a ženy, které kojí.

Ženy těhotné a ty, které pečují o děti do věku osmi let mohou být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště a bydliště jen se svým souhlasem. Zaměstnavatel je může přeložit jen na jejich žádost. Totéž platí i pro osamělou ženu pečující o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let.

Pokud požádá žena pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo o jinou úpravu pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě mladší než jeden rok, prací přesčas.

Z hlediska pracovních podmínek jsou zaměstnavatelé povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců. Při zařazování a zaměstnávání mladistvých zaměstnanců jsou zaměstnavatelé povinni otázky rozhodné pro pracovní podmínky řešit s rodiči mladistvých.

Mladistvé zaměstnance smějí zaměstnavatelé zaměstnávat pouze pracemi, přiměřenými jejich fyzickému a rozumovému rozvoji.

Mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Nesmějí být také zaměstnáváni pracemi, které by nedopovídaly jejich zvláštnostem anatomickým, fyziologickým a psychickým a pracemi, které jsou v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví.Mladiství nesmějí být zaměstnáváni také pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, nebo kde by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob.

Dle zvláštní legislativy jsou mladistvým jsou dále zakázány práce:

• na pracovištích a v prostředí, kde je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak,

• vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů,

• spojené se zvýšenou zátěží pohybového ústrojí,

• překračující nejvyšší povolené limity fyzické zátěže,

• v nepřiměřených pracovních polohách, bez možnosti jejich střídání,

• ve vnuceném pracovním tempu,

• v nepříznivých mikroklimatických podmínkách,

• spojené s expozicí hluku a vibracím, zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie,

• v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření,

• s karcinogeny a mutageny,

• s azbestem,

• s chemickými látkami a přípravky způsobujícími akutní nebo chronické otravy a poškozujícími reprodukční schopnost, s žíravinami a kyselinami, s oxidem uhelnatým, olovem,

• při výrobě léčiv, obsahujících hormony, antibiotika

• při výrobě cytostatik a práci s nimi,

• práce, které jsou hodnoceny jako rizikové a práce se zvýšeným nebezpečím úrazů

• při výrobě a zpracování výbušnin

• ve výškách nad 1,5 m měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel a nad volnou hloubkou,

• na zařízeních vysokého elektrického napětí,

• při dezinsekci a deratizaci prostorů jedy, plyny, při uskladňování stlačených nebo kapalných plynů

• s nebezpečnými zvířaty, jako je ošetřování např. plemenných býků, kanců, hřebců

• porážení zvířat na jatkách,

Výjimku tvoří některé práce, které jsou vykonávány pro přípravu k povolání.

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni lékařem pracovnělékařské péče před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci a pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.

Mladiství zaměstnanci jsou povinni podrobit se stanoveným lékařským vyšetřením. Při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci se zaměstnavatel řídí lékařským posudkem vydaným zařízením pracovnělékařské péče.