František Mariánek, 19. červenec 2010
Identifikace rizik v pracovním prostředí
Součástí vytváření pracovních podmínek je eliminace rizik v pracovním prostředí Souvisí to s povinností zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci se zřetelem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, se kterými se během práce setkávají.
30.6.2010, Praha, Zdroj: Verlag Dashöfer - příručka Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v praxi

Ochrana před pracovními riziky se zaměřuje i na součinnost více zaměstnavatelů na jednom pracovišti.

Zaměstnavatelé jsou povinni k zabezpečení bezpečného, nezávadného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí pro všechny zaměstnance na pracovišti zajišťovat prevenci.

Prevencí rizik se rozumí všechna opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům a zamezit nebo alespoň minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Zaměstnavatel je proto povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k odstranění těchto rizik. Má proto za povinnost pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale také výskyt rizikových faktorů pracovních podmínek a tyto rizikové faktory musí dle zvláštních předpisů hodnotit.

Pokud nelze rizika spolehlivě odstranit, je zaměstnavatel povinen je hodnotit a přijímat opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo pokud možno co nejmenší.

*** *** ***
Řízení času - zvládání stresu - asertivita

Seminář tvoří systémový soubor tří vrcholů jednoho trojúhelníku. Čas, stres a schopnost se prosadit – úspěšně seberealizovat, spolu úzce souvisí. Seminář poukáže na důležité předpoklady efektivního a produktivního využívání času, který máme ve svém životě (osobním i pracovním) k dispozici. Naučí Vás hledat potřebnou rovnováhu mezi různými aktivitami a úkoly tak, aby nedocházelo k  nezvladatelné zátěži nervové soustavy a k ohrožení zdraví. Důležitou součástí prevence plýtvání časem a z něj vyplývajících stresů je pak asertivita, o které se nejen mnoho dozvíte, ale vyzkoušíte si i základy pěstování této klíčové vlastnosti všech úspěšných osobností.  
*** *** ***


Při preventivních opatřeních je třeba zaměřit se především na:

  • předcházení vzniku rizik,

  • vytváření únosnosti pracovních podmínek za účelem omezení působení negativních vlivů práce na zdraví, změnou nebezpečných technologií, pracovních surovin a materiálů za méně nebezpečné nebo méně rizikové,

  • omezování počtu zaměstnanců vystavených působení faktorů překračujících nejvyšší přípustné hodnoty a omezování dalších škodlivých faktorů na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, realizace opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů,

Zaměstnavatel je povinen rizika hodnotit i při provedení změn v technologii výroby.

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví je základem identifikace rizik pracovních podmínek zjištění škodlivého faktoru pracovních podmínek a jeho kvantifikace či kvalifikace. S identifikací rizik souvisí stanovení rizikových prací, které rozhodují orgány hygienické služby. Se stanovením rizikových prací bezprostředně souvisí i úprava hrazené závodní preventivní péče, o které pojednává zákon o veřejném zdravotním pojištění. Kategorizace jako způsob pro stanovení a vyhodnocení rizika a s ní i stanovení rozsahu a obsahu závodní preventivní péče se ukázaly jako účinná metoda pro ochranu zdraví zaměstnanců.

Z těchto všech důvodů je v zákoníku práce uloženo provádět prevenci rizik. Na tento proces identifikace rizik bezprostředně navazuje i povinnost provádět kategorizaci prací. Zákoník práce definuje pojem „prevence rizik“. Pod pojmem prevence rizik se rozumí veškerá ustanovení nebo opatření, která jsou zavedena nebo se plánují na všech stupních činnosti podniku k prevenci nebo snížení pracovních rizik. Opatření, jejichž cílem je minimalizace rizika se nazývá hodnocením a řízením rizik. První část, která se zabývá identifikací, hodnocením a srovnáváním rizik, přináší podklady potřebné pro druhou část analýzy, ve které jsou přijímána opatření pro jejich snížení na minimální míru. Zaměstnavatel si proto sám musí na každém pracovišti, resp. u každého zaměstnance vyhodnotit rizika a na základě tohoto vyhodnocení zjistí, do jaké kategorie by měly být práce zařazeny. Současná úprava zákona o veřejném zdraví stanoví, že již i za zařazení zaměstnanců do druhé kategorie odpovídá zaměstnavatel. Zaměstnavatel přesto musí orgánům ochrany veřejného zdraví oznámit, které práce a pracoviště zařadil do druhé kategorie a orgán ochrany veřejného zdraví může buď z jeho podnětu nebo z vlastního iniciativy zařazení přehodnotit. Orgány ochrany veřejného zdraví mají dnes v podstatě všechna riziková pracoviště evidována.

Kategorizace prací

Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich nebezpečnosti pro zdraví člověka se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení a hodnocení rizika a také to, jaká minimální ochranná opatření má zaměstnavatel provést stanoví zvláštní legislativa.

O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Kategorizaci provádí zaměstnavatel, který zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích. Povinnost provést kategorizaci prací je do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací.

Rizikové práce

Rizikovou prací, se rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací. Jde především o práce zařazené do kategorie třetí a čtvrté

Bližší vymezení a hodnocení zátěžových faktorů stanoví vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli Stanoví se zde kritéria, faktory a limity pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Zátěžovým faktorem se rozumí fyzikální, chemické a biologické činitele, prach, fyzická zátěž, zátěž teplem a chladem, psychická a zraková zátěž a další faktory, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví

Zařazování prací do kategorií

Zařazení práce do příslušné kategorie se vyjadřuje komplexním hodnocením úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Při zařazování prací do kategorií se stanoví kategorie podle rozhodujících faktorů v obvyklé pracovní směně. Za významné se považují faktory, které při dané práci mohou významně ovlivňovat nebo ovlivňují zdraví. Při zařazení jednotlivých faktorů do kategorie práce se do návrhu uvede zařazení práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v charakteristické směně. Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, kdy doba výkonu práce s jednotlivými významnými faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže. Při zařazování prací do kategorií je nutno přihlížet k vzájemnému působení jednotlivých faktorů.


Hodnocení => průměr 090
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář