Zjištění nebezpečného plynu v zásobníku sypkých hmot
Nejrůznější zásobníky (tj. prostorové konstrukce – kupř. sila, bunkry apod.) používáme k uskladňování sypkých materiálů – hmot; tyto mohou být zrnité, prachové, popř. též zčásti soudržné a vláknité povahy. Přitom sypký materiál (hmota) obsahuje minimálně dvě fáze a to tuhou a plyn. Obvykle je v sypkém materiálu přítomna i kapalina specifikovaná vlhkostí příslušné sypké hmoty – materiálu. Z uvedeného vyplývá, že ve vnitřním – skladovacím prostoru zásobníku (někdy též i v jeho bezprostředním okolí) se mohou vyskytovat nejrůznější aerosoly – heterogenní směsi malých pevných nebo kapalných částic rozptýlených v plynu, a to nejrůznější – často i nebezpečné, resp. škodlivé povahy. Druh skladované sypké hmoty, způsob plnění, vyprazdňování a provozování zásobníku, ale i okamžité povětrnostní podmínky pak rozhodují o složení atmosféry ve vnitřním prostoru zásobníku, ale i v jeho bezprostředním okolí.
Je tudíž zcela logické, že nejen návody k použití přikládané k dodávaným zásobníkům sypkých hmot (technologiím obsahujícím zásobníky) v současné době, ale i stávající celostátní bezpečnostně provozní předpisy pro tato zařízení, požadují provedení potřebných opatření k zajištění bezpečnosti osob vstupujících do zásobníku. Ověření vnitřního prostoru v zásobníku z hlediska možného výskytu škodlivých látek jakékoliv povahy zcela logicky tvoří součást takovýchto opatření. Z bezpečnostních předpisů bezpečnostně provozní povahy lze na příklad uvést Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. - viz zejména přílohu č. 5, popř. ČSN ISO 8456 (26 6202) – viz zejména znění čl. 5.3.1.9.
Uvedený požadavek obsahovaly již původní bezpečnostní předpisy pro zásobníky sypkých hmot. Ze skupiny norem lze uvést ČSN 26 0004 – Transportní zařízení. Zkoušení, dodávání, provoz, údržba a opravy (schválena 22. 10. 1969), která nabyla účinnosti k 1. 10. 1970. Podle čl. 54 byl vstup do zásobníku dovolen jen na základě povolení odpovědného zaměstnance a to až po ověření jeho vnitřního prostoru na výskyt škodlivin. Obdobný požadavek zcela logicky obsahovala i původní vyhláška č. 22/1976 Sb., o zajištění bezpečnosti práce u stabilních zásobníků na sypké hmoty, která nabyla účinnosti k 1. dubnu 1976 – viz ustanovení § 22 odst. 3 písm. e).
Při sledování, ale i vyhodnocování jednotlivých škodlivin lze využít Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Přehled přípustných expozičních limitů (PEL) – tj. celosměnových časově vážených průměrů koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí vystaven zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti, u vybraných chemických látek, které se mohou vyskytovat ve vnitřním prostoru zásobníku je uveden v následujícím přehledu. Pro vybrané chemické látky jsou dále uvedeny i nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) – tj. takové koncentrace chemické látky, které nesmí být zaměstnanec v žádném úseku směny vystaven.
Chemická látka |
PEL (mg.m-3) |
NPK-P (mg.m-3) |
Poznámka |
Amoniak |
14 |
36 |
Toxický |
Benzen |
3 |
10 |
Vysoce hořlavý a toxický |
Fenol |
7,5 |
15 |
Toxický, žíravý |
Fluor |
1,5 |
3 |
Toxický |
Hydroxid vápenatý |
2 |
4 |
Dráždivý |
Chlor |
0,5 |
1,5 |
Toxický, reaktivní |
Oxid uhelnatý |
30 |
150 |
Toxický, extrémně hořlavý |
Oxid uhličitý |
9 000 |
45 000 |
|
Toluen |
200 |
500 |
Vysoce hořlavý, zdraví škodlivý |
Jod |
0,1 |
1 |
|
Měď (prach) |
1 |
2 |
|
Měď (dýmy) |
0,1 |
0,2 |
|
Vedle chemických látek se mohou ve vnitřním prostoru zásobníku vyskytovat i nejrůznější prachy, které taktéž mohou být škodlivé, resp. nebezpečné povahy. Velikost prašných částic je 1 µm až 100 µm, částice větší než 30 µm jsou označovány jako hrubý prach a v prostředí při běžných podmínkách rychle sedimentují. Při tepelných procesech (spalování organických látek) vzniká kouř s částicemi o velikosti 0,01 µm až 0,5 µm, při chemických oxidačních procesech (svařování) se uvolňuje dým s částicemi o velikosti 0,1 µm až 1 µm. V hygienické praxi se pod pojmem prach rozumí veškeré tuhé aerosoly.
Přípustné expoziční limity PEL (výklad pojmu viz výše) vybraných prachů, které se mohou vyskytovat ve vnitřním prostoru zásobníku jsou uvedeny v následujícím přehledu. Přípustné expoziční limity pro celkovou koncentraci (vdechovanou frakci) prachu jsou označeny PELc, pro respirabilní frakci prachu PELr. Za respirabilní frakci se rozumí hmotnostní frakce vdechovaných částic, které pronikají do plicních sklípků. Za fibrogenní prach se považuje takový prach, který je schopen vyvolat tvorbu plicních fibróz – zvýšeného bujení vaziva v plicích. Obsahuje více než 1 % fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.
Prachy s převážně fibrogenním účinkem
Látka |
PELr (mg.m-3) (Fr) respirabilní frakce |
PELc (mg.m-3) |
Fr ≤ 5 % |
Fr > 5 % |
Dinas |
2,0 |
10 : Fr |
10 |
Koks |
2,0 |
10 : Fr |
10 |
Šamot |
2,0 |
10 : Fr |
10 |
Pro křemen: při Fr = 100 %, PELr = 0,1 mg.m-3; PELc - není stanoven.
Prachy s možným fibrogenním účinkem
Látka |
PELc (mg.m-3) |
Amorfní SiO2 |
4,0 |
Svářečské dýmy (platí pro pevné částice) |
5,0 |
Bentonit |
6,0 |
Prachy s převážně nespecifickým účinkem
Látka |
PELc (mg.m-3) |
Baryt |
10,0 |
Cement |
10,0 |
Čedič tavený |
10,0 |
Popílek |
10,0 |
Půdní prachy |
10,0 |
Saze |
2,0 |
Škvára |
10,0 |
Prachy s převážně dráždivým účinkem
Látka |
PELc (mg.m-3) |
Bavlna |
2,0 |
Len |
2,0 |
Konopí |
2,0 |
Peří |
4,0 |
Vlna |
6,0 |
Mouka |
4,0 |
Tabák |
4,0 |
Čaj |
4,0 |
Prach obilní |
6,0 |
Prach z toxických (exotických) dřevin |
1,0 |
Prach z broušení pneumatik |
3,0 |
Prach papíru |
6,0 |
Prach škrobu |
4,0 |
Hodnoty přípustných expozičních limitů dalších látek, které se taktéž mohou vyskytnout ve vnitřním prostoru zásobníku, postup při sledování směsí látek apod. lze nalézt v již uvedeném Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.