Nový zákon o Pozemkovém fondu má změnit jeho řízení z kolektivního na individuální. Pozemkový fond v současné době řídí prezidium, výkonný výbor a dozorčí rada. Nově by měl v jeho čele stát ředitel jmenovaný vládou. Novela navíc předpokládá rozšíření počtu členů dozorčí rady ze současných pěti na sedm. Novela rovněž stanovuje rozsah nezbytné rezervy státní půdy pro veřejně prospěšné stavby.

Novela zákona o převodu státních zemědělských a lesních pozemků má umožnit zemědělcům, kteří si od státu koupili v minulosti půdu a ještě ji nesplatili, prodej nebo darování pozemků svým bližním.

Zemědělci, kteří si koupili půdu od státu, ji mohou splácet až 30 let. Během této lhůty ji mohou podle schváleného návrhu převést na své sourozence, manžely či manželky nebo prodat právnické osobě. Nesplacený dluh za půdu by se přitom převedl na nabyvatele. Podmínkou bude nejméně po tři roky provozovat v daném katastrálním území zemědělskou výrobu. Dosud bylo možné takovou půdu prodat pouze fyzické osobě, a to pouze se souhlasem Pozemkového fondu.

Podle předsedy výboru Jana Hajdy (ČSSD) zákon i po novele nadále upravuje pouze prodej státní půdy do rukou českých podnikatelů. Její prodeje cizincům podléhají devizovému zákonu.

Návrh zákona o zemědělství zejména upravuje systém takzvaných kontrol podmíněnosti. Systém vycházející z unijních předpisů zavedla Česká republika od začátku roku. Zemědělce má motivovat k šetrnému zacházení s krajinou či dobrému zacházení se zvířaty. V případě, že farmář předpisy poruší, mohou mu být kráceny dotace.

Součástí zákona byla původně také návrh bývalého ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS), který chtěl prodloužit dobu pro vypořádání majetku v dřívějších jednotných zemědělských družstvech o pět let. Poslanecká sněmovna však při červnovém projednávání tento záměr zamítla. Restituenty tehdy zamítavé stanovisko sněmovny pobouřilo a pohrozili, že se obrátí na mezinárodní soudy.

Výbor dnes doporučil Senátu ke schválení také novelu veterinárního zákona. Ta upravuje kontrolu dodržování zákazu prodeje výrobků ze psích a kočičích kůží.

Posledním z pětice dnes projednaných zemědělských předpisů je novela zákona o osivu. Ta řeší problematiku krajových odrůd nebo takových, které se přirozeně přizpůsobily místním podmínkám. Týká se to hlavně těch odrůd, které jsou významné z hlediska zachování a využívání genetických zdrojů. Tento návrh dnes členové výboru také schválili a Senát by se jím měl zabývat rovněž na nadcházející schůzi.