Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď a ani s ním nemůže zrušit pracovní poměr pro porušení povinností stanovených v § 56 odst. 2 písm. b) zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění (dále jen „ZNP"),  pokud jde o režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Výslovné uvedení této zásady v § 57 zákoníku práce (dále jen „ZP") znamená, že porušení povinností stanovených v § 56 odst. 2 písm. b) zák. č. 187/2006 Sb., který upravuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce, není pro účely rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele považováno za porušení povinností vyplývajících pro zaměstnance z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Jestliže zaměstnanec poruší režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel postupovat výhradně podle ustanovení § 192 odst. 5 ZP a podle závažnosti porušení těchto povinností může náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. To však je jediná sankce, kterou může vůči zaměstnanci použít, protože není možné z důvodu porušení tohoto režimu dočasně práce neschopného pojištěnce pracovní poměr rozvázat. Pracovní poměr nelze z těchto důvodů ani rozvázat výpovědí podle § 52 písm.g) ZP,  ani ho  okamžitě zrušit podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP.

Podle ustanovení § 56 odst. 1 ZNP stanoví režim dočasně práce neschopného pojištěnce ošetřující lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti a  může ho změnit v souladu se změnou zdravotního stavu. Režim dočasně neschopného pojištěnce zahrnuje i jeho povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat vycházky případně ošetřujícím lékařem povolené. Místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, případně místo pobytu, které bylo změněno v souladu s § 56 odst. 3 tohoto zákona. Nemusí se jednat ani o bydliště zaměstnance, ani o místo jeho trvalého či dočasného pobytu, v němž vede zaměstnanec domácnost. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje i povolení vycházek, a to stanovením jejich rozsahu a doby, pokud zdravotní stav a stanovený léčební režim tyto vycházky nevylučuje.

Pojištěnec může změnit místo pobytu v době trvání dočasné pracovní neschopnosti a tuto změnu je povinen předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit orgánu nemocenského pojištění, ošetřujícímu lékaři a jde-li o změnu místa v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, též zaměstnavateli. Na dobu delší než 3 kalendářní dny smí pojištěnec změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti pouze se souhlasem ošetřujícího lékaře. Zákon o nemocenském pojištění připouští, že může dojít ke změně pobytu nejenom v rámci České republiky, ale i v cizině, k tomuto postupu je vždy nutný předchozí souhlas ošetřujícího lékaře, který tuto změnu může povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění. O souhlas tohoto orgánu žádá tento pojištěnec. Zaměstnavatel však ke změně pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině podle § 56 odst. 3 zák. č. 187/2006 Sb. souhlas nedává, nicméně i na tento případ změny pobytu, pokud by k němu došlo v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti se vztahuje povinnost zaměstnance tuto změnu písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli.

JUDr. Věra Bognárová, Zdroj: Verlag Dashöfer