Podle některých z posledních vyjádření vědců však budou vzrůstat globální teploty i v případě, že složení skleníkových plynů v atmosféře zůstane na současné úrovni. Příčinou je podle vědců skutečnost, že tepelná kapacita oceánů je větší než kapacita atmosféry. Vědci z NCAR (National Center for Atmospheric Research) pomocí relativně jednoduchého klimatického modelu vypočítali, že globální průměrná teplota by měla vzrůst o 0,2 až 1 °C do roku 2400, pokud by atmosférické složení zůstalo stejné jako v současnosti. Na druhé straně, pokud by emise skleníkových plynů byly konstantní na současné vysoké úrovni, vzrostly by globální teploty do roku 2400 o 2 až 6 °C a průměrná hladina moře by se zvýšila o 7 až 50 cm během století. Komplexnější klimatický model jiné skupiny vědců z NCAR odhaduje pro rok 2100 zvýšení globální teploty o 0,5 °C a vzestup mořské hladiny o 10 cm za předpokladu, že atmosférické koncentrace skleníkových plynů budou stabilizovány na současné úrovni.                                            Zdroj info ÚZPI