V polovině července se za geneticky upravené plodiny s odkazem na současnou hrozivou situaci plnou vahou postavila přední britská vědecká autorita David King. Podle hlavního vědeckého poradce minulé vlády Tonyho Blaira jsou GMO klíčem k řešení světové potravinové krize. Dosavadní odrůdy GM plodin však nebyly primárně vyvinuty ke zvýšení výnosů, biotechnologický výzkum se proto nyní chce zaměřit i na něj. Pro zemědělce v celém světě bude podle expertů lákavé zvýšit výnosy, aniž by k tomu potřebovali více energie nebo chemikálií.

Evropská unie váhá
Podle agenturních informací neschválila Evropská unie dovoz žádné nové geneticky modifikované potraviny na evropský trh již deset let, protože některé členské země to systematicky blokují. Evropská komise, která může v případě nedohody rozhodnout sama, nedávno uvedla, že GMO mohou zmírnit nynější krizi. Zdůraznila však, že je nutné zachovat nad novými plodinami přísný vědecký dohled. Skupina G8 počátkem července v prohlášení ze summitu v Japonsku uznala potenciál GMO a slíbila podpořit "analýzu přínosů odrůd semen vyvinutých biotechnologií".
V postoji EU se odráží to, že tato technologie zde má stále mnoho odpůrců, zejména mezi ekologickými aktivisty a sdruženími spotřebitelů. Odpůrci tvrdí, že nové technologie jsou nebezpečné zdraví a životnímu prostředí a prospívají jen agrochemickým koncernům. Proti tomu však stojí dobrozdání řady mezinárodních institucí a ověřených vědeckých studií, které za léta pěstování a konzumace GMO neshledaly na nových produktech nic závadného.
Umírněnější odpůrci poukazují na to, že GMO údajně nijak nepřispěly ke zvyšování zemědělských výnosů ve světě. Nedávná zpráva britské organizace Soil Association, která propaguje biozemědělství, tvrdí, že hektarové výnosy hlavních GM plodin jsou stejné nebo nižší než u konvenčních plodin.
Námitka o výnosech je však podle expertů jednak irelevantní, a navíc neodpovídá skutečnosti. Výzkum evropských vědců ze Společného výzkumného střediska (JRC) například ukázal, že španělští zemědělci měli s geneticky modifikovanou kukuřici o zhruba deset procent vyšší průměrné výnosy než jejich kolegové, kteří zaseli konvenční odrůdy. Šetření proběhlo mezi více než 400 tamními pěstiteli kukuřice celkem ve třech regionech. V jednom z nich rozdíl ve výnosech dokonce dosahoval zhruba 12 procent. Po započítání všech nákladů a vlivů farmáři s geneticky modifikovanou kukuřicí měli zisk z hektaru v závislosti na regionu buď srovnatelný s pěstiteli konvenční plodiny, nebo vyšší až o 122 eur (asi 2900 Kč). Kromě vyššího zisku zemědělci s upravenou kukuřicí na této plodině oceňovali i její nižší ohrožení od škůdců.
Podle britského experta na biotechnologie Denise Murphyho však současné GMO produkty potravinovou krizi nevyřeší, protože prostě nejsou zaměřeny na růst výnosů - až donedávna totiž byl potravin nadbytek a ve světě převládal pocit, že potravinová otázka je vyřešena, takže o takové produkty nebyl ani zájem. "Výnosy byly pro farmáře dostatečně vysoké a až donedávna v uvažování nefigurovaly," řekl Murphy.

Jen otázka času?
Nedávná belgická studie podle Juliana Littlea z Rady pro zemědělské biotechnologie ukázala, že zemědělci získávají z celkového přínosu současných GM plodin asi 50 procent. Asi čtvrtinu si berou dodavatelé semen a zbylá čtvrtina jde ve prospěch spotřebitelů. Podle britské konzultační firmy PG Economics dosáhl ekonomický přínos GMO pro farmáře za 11 let jejich produkce 33,8 miliardy dolarů.
Poslední průzkum Eurobarometru naznačil, že informovanost spotřebitelů o GMO roste. To podle některých pozorovatelů může vést k ochabnutí odporu. "Podle mě je jen otázkou času, než si na GMO zvykneme," řekl agentuře Reuters Jonathan Banks ze společnosti pro průzkum trhu AC Nielsen. "Lidé se naučí žít s GMO tím, že půjdou od jednoho produktu k druhému a ujistí se, že vše je v pořádku. V současnosti převládá instinktivní reakce odporu ke 'frankensteinovským' potravinám," dodal Banks.
Odpůrci sázejí naopak na to, že více informací o biotechnologii může naopak lidi v jejich odporu utvrdit. "Myslím, že když budou spotřebitelé skutečně informováni, nakonec si řeknou 'proč bych měl tuto technologií využívat, když pro mě nemá žádný přínos'," řekla Reuters předsedkyně spotřebitelské skupiny Consumers Union Jean Halloranová.
V letošním roce je podle šéfa americké agentury pro biotechnologie ISAAA Cliva Jamese znát významný posun v postoji vůči GMO. "Změna byla vyvolána dvěma obavami. Jednou je prudký nárůst cen zemědělských komodit, druhou je lepší povědomí o tom, co může rostlinná biotechnologie přinést pro zmírnění klimatických změn," řekl James.
V Evropě, kde se z GMO může pěstovat pouze takzvaná Bt kukuřice odolná vůči zavíječi, jsou už mnozí farmáři rozzlobeni, že se jim upírá možnost těžit z přínosů GMO, řekl Financial Times viceprezident britské Country Land and Business Association Mick Willoughby. "Co vím, tak velká většina evropských farmářů je pro biotechnologické plodiny," řekl. S tím souhlasí hlavní vědecká poradkyně britského Národního svazu farmářů Hellen Ferrierová. "Evropští farmáři by měli mít možnost využívat této technologie," uvedla.
Evropa ještě v 90. letech měla silnou biotechnologickou základnu ve firmách jako Syngenta a Bayer a na univerzitách a ve výzkumných ústavech. Kampaně proti GMO však podle FT měly na evropský biotechnologický sektor zdrcující dopad a výdaje v tomto sektoru prudce klesly.
Také David King vyjádřil lítost nad tím, že Evropa kvůli odporu ke GMO na tomto poli ztrácí za zbytkem světa. "Je velmi těžké představit si, že evropští vědci budou schopni na tomto poli konkurovat vědcům z USA, Argentiny nebo Brazílie," řekl.

Produkce poroste GMO se ve světě pěstují více než deset let a za tu dobu se výrazně rozšířily. Podle americké agentury ISAAA, která sleduje globální pěstování GMO, se loni plocha osetá těmito plodinami zvýšila o 12 procent na 114 milionů hektarů. ISAAA předpovídá, že produkce GMO se během příštích osmi let ve světě zdvojnásobí a bude pokrývat 20 procent světové zemědělské půdy.
V Evropě se pěstuje GMO nejvíce ve Španělsku, kde to je na 75 tisících hektarech, a na menších plochách v sedmi dalších zemích včetně České republiky, kde to loni bylo pět tisíc hektarů, a Slovenska. Plocha osetá GMO v Evropě se však podílí na celosvětové rozloze orné půdy jen 0,1 procenta. Naprostou většinou na současné produkci GMO participují pouhé čtyři plodiny - kukuřice, sója, bavlna a řepka olejka. Využívají se přitom téměř výlučně dvě hlavní vlastnosti - odolnost vůči herbicidům a odolnost vůči hmyzím škůdcům. Smyslem je zvýšit příjmy farmářů tím, že se jim sníží náklady na boj proti "biotickému stresu", tedy proti plevelům a hmyzu.
Geneticky modifikované plodiny pěstované jako krmivo pro hospodářská zvířata jsou nyní již v hlavních pěstebních oblastech tak rozšířené, že dovozci krmiv v Evropě a Asii jen těžko shánějí dodavatele konvenční sóji nebo kukuřice, i když si připlatí. Modifikovaná sója se na globální produkci této plodiny loni podílela již asi dvěma třetinami.
Biotechnologický výzkum se nyní zaměřuje na druhou generaci GM plodin, která si bude umět poradit s "abiotickými stresy", to znamená nebiologickými faktory jako suchem nebo záplavami, vedrem i chladem nebo zvýšenou slaností či kyselostí půdy. Nejvíce se výzkum soustředí na schopnost rostlin využívat efektivněji vodu. Biotechnologické firmy plánují uvést na trh odrůdy kukuřice odolné vůči suchu v letech 2012 až 2015.
Největší biotechnologická firma Monsanto zatím pracuje na technologii přidávání genů, které rostlinám umožní využívat efektivněji dusík, základní výživu rostlin. Dusíkatá hnojiva představují v zemědělství jeden z nejnákladnějších vstupů a jejich ceny s prudkým růstem cen ropy rovněž výrazně vzrostly. Efektivnější využití dusíku bude navíc znamenat, že zemědělství bude emitovat méně skleníkových plynů, zejména oxidu dusného.
Nejdůležitější událostí v oboru v příštích pěti letech však bude podle expertů očekávané schválení geneticky modifikované rýže. Takzvaná zlatá rýže bude obsahovat beta-karoten a měla by přispět k odstranění nedostatku vitaminu A v chudých zemích. V současnosti se uskutečňují rozsáhlé testy této plodiny na zkušebních polích v Číně, Indii a dalších asijských zemích.

Stejný princip jiná technika
Podle agenturních informací by farmáři v průmyslových zemích měli větší zájem o biotechnologicky obohacenou pšenici, ta však zřejmě nebude komerčně dostupná ještě osm až deset let. Její vývoj je jednak z technických důvodů složitější, biotechnologické firmy se však také obávají, že odpor veřejnosti bude u základní suroviny pro výrobu chleba zvláště silný.
V laické veřejnosti je zakořeněn názor, podle něhož je vnášení genů jiných druhů "nepřirozené"; vědci však namítají, že princip je přesně tentýž jako v tradičním křížení a šlechtění, pouze technika je na rozdíl od náhodných a nepředvídatelných výsledků tradičních metod přesně zacílená a spolehlivá. Přitom odrůdy vzniklé konvenčním šlechtěním, v němž se používá například i radioaktivní ozařování, nepodléhají zdaleka tak přísné kontrole jako nové GMO plodiny.
Trhu GMO semen dominuje americká Monsanto, která loni ze 114 milionů hektarů osetých GMO obsadila svými produkty celých 100 milionů hektarů. Monsanto na sebe také soustředí kritiku odpůrců nových technologií, kteří jí vytýkají monopolizaci trhu. Pozorovatelé však připomínají, že koncentrace v odvětví, z něhož mizí malé firmy, je výsledkem přísných regulačních podmínek vlád a v důsledku toho vysokých nákladů na testování produktů.
Otevření evropského trhu by bylo pro biotechnologické firmy velmi lákavé. Evropský trh semen má podle údajů firmy Cropnosis roční obrat téměř osm miliard dolarů z globální hodnoty téměř 33 miliard USD. Globální trh GMO semen loni dosáhl téměř sedmi miliard dolarů a dál silně roste. Přední agrochemické firmy jako Monsanto, DuPont nebo Syngenta díky vysoké poptávce po zemědělských produktech zvýšily prognózy ziskovosti pro letošní rok.