Již od roku 1975 podporuje Evropské společenství hospodaření v méně vhodných oblastech (LFA). Cílem je údržba kulturní krajiny i tam, kde se běžné hospodaření nevyplácí. Politika rozvoje venkova pro roky 2007 až 2013 počítá se změnou schéma podpory LFA. Důvodem je mimo jiné i požadavek Evropského dvora auditorů z roku 2003. Ten mimo jiné poukazoval na nejednotnost schémat pro podporu těchto oblastí napříč unií, netransparentnost celého systému a jeho obtížnou kontrolovatelnost. Poukázal na to, že neexistují pevná, porovnatelná a obhajitelná kritéria pro vymezení těchto oblastí. Fyzikální indikátory týkající se znevýhodnění (handicapů) daných půdou či klimatem se v jednotlivých členských státech velmi liší. Auditorům vadilo i to, že v mnoha případech se používaná kritéria neprověřují a neopravují, a to ani v případech, kdy se během let situace v dané oblasti změnila.
Je pravda, že se změnou vymezování LFA počítal Brusel již před přípravou programů pro finanční období 2007 až 2013. Tehdy ale nedošlo k dohodě o nové klasifikaci LFA a rada ministrů zemědělství tento problém odsunula s tím, že současný model bude platit do prvního ledna 2010. Ministři však pověřili Evropskou komisi, aby v roce 2008 podala zprávu o používaném systému LFA a do konce roku navrhla jeho úpravu. Návrh komise má být doložen analýzou ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů. Tento úkol komise splnila a zprávu o LFA se čtyřmi možnými variantami na jejich vymezení před časem zveřejnila na svých internetových stránkách.
Problémy současného systému podpor Hlavním problémem podle zprávy je stanovení přírodních znevýhodnění mimo horské oblasti a to tak, aby podpora LFA co nejlépe sledovala svůj cíl. Brusel chce dát větší důraz na to, aby podpora pomohla udržitelnému hospodaření, zlepšila zacházení s půdou a údržbu krajiny. Měla by pomoci zachovat kulturní krajinu a biodiverzitu, chránit půdu a předcházet požárům v místech, kde je běžné farmaření obtížné. Vzhledem k tomu, že politika rozvoje venkova má nyní opatření vhodná pro řešení sociálně-ekonomických znevýhodnění a úbytku obyvatelstva venkova (zlepšení příjmu, vytvoření pracovních míst, lepší kvalita života na venkově a budování místní kapacity pro růst a pracovní místa), odpadají do budoucna socioekonomická kritéria používaná doposud pro klasifikaci tzv. přechodných (ostatních) LFA. Vymezení LFA a systém plateb by se měl tedy změnit i v souvislosti s revidovanými cíly a strategickým přístupem daným v politice rozvoje venkova pro roky 2007 až 2013.
Účinnost a zacílení platby
Zpráva Evropské komise tvrdí, že zemědělské půdy klasifikované jako LFA je na území EU 58 procent, ale jen 14 procent ze všech farem unie (v roce 2005) dostávalo z tohoto důvodu podporu. Důvodem je, že zemědělcům se často nabízel výhodnější příspěvek z jiných opatření. Podle současných pravidel je roční platba z LFA mezi 0,25 až 150 eury na hektar a mezi členskými státy se její úroveň i podmínky liší. V horských oblastech dosahuje až 250 eur/ha. Podle průzkumu právě nejvíce znevýhodnění farmáři neberou nejvyšší platbu a v některých případech nemají žádné kompenzace. Snahou Bruselu je, aby nová pravidla, která mají platit od 1. ledna 2010, používala sazbu vycházející z dodatečných nákladů farmářů a jejich ušlého příjmu odpovídajících znevýhodnění pro zemědělskou výrobu v dané oblasti. Nová pravidla by měla být jasná, podpůrný systém dobře kontrolovatelný a neměl by kolidovat, ale naopak by se měl doplňovat s ostatními opatřeními prvního nebo druhého pilíře společné zemědělské politiky (SZP). Dalším požadavkem, který komise v poslední době razí, je co nejmenší míra byrokracie spojená se zavedením nových opatření.
Čtyři možnosti Řídicí skupina (Inter-service Steering Group, ISSG), která se průzkumem LFA zabývala, navrhla celkem čtyři možnosti řešení.
1. Ponechat současný stav (status quo) povolující, aby si členské státy stanovily LFA podle národních indikátorů přírodních handicapů vyjma dříve používaných socioekonomických kritérií.
2. Společná kritéria, tedy vymezení LFA na základě objektivních kritériích platných pro celou EU popisujících přírodní handicapy. Pro zlepšení účinnosti by se tento systém mohl do jisté míry kombinovat s volitelností pravidel.
3. Kritéria způsobilosti - tato alternativa vychází z jednotného  rámce tak, jako společná kritéria. ˇClenské státy by však měly možnost doplnit další kritéria odpovídající národní nebo regionální situaci. Tento způsob by se mohl aplikovat na úroveň farem uvnitř vyznačených oblastí. Tím by se zvýšilo zaměření na daná teritoria a jejich potřeby.
4. Vysoká přírodní hodnota - podpora zemědělství v oblastech postižených přírodním znevýhodněním, aby se ochránila vysoká přírodní hodnota faremních systémů definovaných na základě společných kritérií.
Pro všechny možnosti zůstává základním požadavkem respektování cross compliance, popřípadě dobrá zemědělská praxe.
Zachování současného stavu
Tento scénář počítá s tím, že členské státy vyloučí socioekonomické indikátory nyní používané pro stanovení LFA a určí kritéria, o nichž se domnívají, že nejvhodněji definují přírodní omezení způsobené zemědělství. Členským státům, které používají indexy, by se mělo dovolit, aby je aplikovaly i nadále, ale opět až po odstranění zmíněných socioekonomických indikátorů. Ostatní státy budou muset vyvinout systémy půdních a klimatických kritérií přizpůsobené své situaci. Přiměřenost systémů členských států a to, nakolik odpovídají cílům Bruselu pro LFA, posoudí Evropská komise.
Volitelná pravidla
V možnosti, která počítá s volitelností pravidel, by si každý členský stát mohl z unijní nabídky vybrat ta, která odpovídají jeho programu rozvoje venkova, a vyhlásit je jako platná pro dané oblasti. Platby by se v tomto případě počítaly na základě dodatečných nákladů a ušlého příjmu ve vztahu k handicapu dané oblasti. Jejich výše by se pohybovala v intervalu stanoveném radou. Komise ve své zprávě konstatuje, že tato možnost by pravděpodobně nevedla k významným změnám v oblastech LFA. V několika případech by se dokonce mohly tyto oblasti zvětšit či jejich počet zvýšit. „Transparentnost systému bude ohrožena různorodostí řešení přijatých jednotlivými členskými státy,“ obávají se autoři zprávy a upozorňují, že systémy se budou pravděpodobně napříč EU lišit, což může vést ke stejnému riziku neadekvátního používání, na které upozornil Evropský dvůr auditorů v roce 2003. Například systémy indexů používané ve střední a východní Evropě nejsou navzájem srovnatelné, protože jsou postaveny na různých indikátorech, které mají v systému různou váhu. 
Společná kritéria

Podle této možnosti by se LFA měly  vymezit podle biofyzikálních kritérií identifikovaných společným výzkumným centrem. Definici kritérií a jejich prahovou hodnotu by pevně stanovila rada. To by mělo zajistit porovnatelné podmínky pro vymezení oblastí LFA. Zpráva uvádí, že v prvním stádiu by se oblast vyznačila jako znevýhodněná, pokud by splnila alespoň prahovou hodnotu jednoho kritéria. Například zemědělská oblast se svažitostí nad prahové kritérium by byla kvalifikovaná jako LFA bez ohledu na své půdně klimatické podmínky. Oblast vymezená na základě uvedeného prvního kroku by se dále posuzovala ve druhém kroku, aby se zajistilo, že její přírodní znevýhodnění skutečně ovlivňuje zemědělství. Tento druhý krok odstraní z oblastí LFA přicházejících v úvahu ty, v nichž jsou přírodní znevýhodnění překonána a jejichž produkční indikátory jsou nad stanoveným stropem, jímž může být například průměrný výnos ve srovnání s národním průměrem, nebo průměr odpovídající průměru sousedních regionů.
Kritéria způsobilosti
Jde v podstatěě o prohloubení předchozí varianty.  Kritéria daná obcným rámcem unie by si členské státy mohly doplnit o vlastní, které by jim pomohla dokonaleji splnit cíl opatření.  Počítá se s tím, že legislativa ošetří i některé věci, které snižují účinnost daných podpor. Například udržitelný systém hospodaření v některých znevýhodněných oblastech zajišťují většinou zemědělci „na částečný pracovní úvazek“, kteří kromě toho vykonávají ještě jiné povolání. I v tomto systému by měly platby vycházet z dodatečných nákladů a ušlého příjmu způsobených znevýhodněním v dané oblasti a být v intervalu stanoveném radou. Po prvním vymezujícím kroku, který zajistí, aby podpora skutečně směřovala k farmářům v oblastech postižených přírodními handicapy, by měl následovat krok druhý. Ten by omezil podporu na oblasti s nízkým průměrným výnosem. Podpora LFA by tak směřovala tam, kde většina farem skutečně hospodaří extenzivně. Členské státy by dále směřovaly podpory stanovením cíle volitelných pravidel. Rizikem této alternativy je nedostatečná koncentrace podpor do skutečně potřebných oblastí daná výběrem pravidel na národní úrovni. Na druhé straně je zřejmé, že členské stát mají lepší možnost identifikovat místní potřeby a vytvořit LFA schéma v souladu se svou strategií programu rozvoje venkova.
Ačkoliv systém bude celkem jednoduchý a založený na několika jasných indikátorech, zatíží členské státy jeho administrativa a financování. Komise bude muset zajistit, že systémy vzniklé na základě volitelných pravidel budou založeny na objektivních a nediskriminujících kritériích. Platby se budou opět počítat na základě dodatečných nákladů a ušlého příjmu vztažených ke znevýhodnění v oblasti s minimem a maximem daným radou. Stejně jako druhá možnost bude i tato podpora omezena na oblasti aktuálně ovlivněné přírodními handicapy. Tato možnost by však měla zajistit další zacílení podpory LFA, a to na ten zemědělský systém, který nejudržitelněji zachází s půdou.
Vysoká přírodní hodnota
Tato alternativa předpokládá zacílenější vymezení LFA omezené na homogennější oblasti, v nichž všichni farmáři budou potenciálně způsobilí pro podporu. Oblast se bude vymezovat ve třech krocích. První dva budou přesně stejné jako v alternativách dvě a tři. Výsledkem bude mapa oblastí, v nichž je zemědělství skutečně a aktuálně zasaženo přírodním handicapem. Třetí krok omezí LFA na oblasti, které mají přírodní znevýhodnění a zároveň zemědělskou půdu s vysokou přírodní hodnotou. Jsou to ty oblasti v Evropě, kde zemědělství je hlavním způsobem využití půdy a kde podporuje nebo je spojeno jak s diverzitou druhů a stanovišť nebo s přítomností druhů evropského, národního či regionálního zájmu. Členské státy budou mít možnost stanovit kvalifikační kritéria podle jasného cíle. Legislativa bude muset vyřešit některé problémy. Příkladem je opět to, že udržitelný systém hospodaření v některých handicapovaných oblastech zajišťují farmáři na částečný úvazek a omezují podporu pro farmáře pracující plně v zemědělství. Platby se budou počítat na základě dodatečných nákladů a ušlého příjmu souvisejícího s přírodním omezením v oblasti s minimem a maximem stanoveným radou.
Klíčové informace • Současný systém vymezení LFA je do budoucna neudržitelný.
• Z používaných kritérií musí každopádně odpadnout ta, která posuzují sociálně ekonomické znevýhodnění.
• Snahou Bruselu je podpory LFA směřovat tam, kde přírodní znevýhodnění snižuje příjem zemědělců, způsobuje jim dodatečné náklady a kde je hospodaření nutné z důvody ochrany životního prostředí zachovat.