"Upravený návrh je výsledkem několikaměsíční poctivé práce a tvrdých vyjednávání českého týmu i snah koalice zemí iniciované ČR, která si dala za cíl zabránit EK v prosazení návrhu, který by některé členské státy jednoznačně poškodil," řekl k tomu koncem minulého týdne pro agenturu ČTK ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Nejvíce se škrty původně měly dotknout farem, které dosud dostávaly z unie více než 300 tisíc eur ročně, tedy zhruba 7,5 milionu korun. V tomto případě měli zemědělci přijít až o 45 procent peněz z EU, které získají nad tuto stanovenou hranici. Nyní je sle všechno jinak. Komise pro tyto farmy v současnosti navrhuje škrty ve výši devíti procent.
V případě, že berou více než 200 tisíc eur (zhruba pět milionů korun), by farmy přišly asi o šest procent peněz nad tuto hranici, přičemž původně se uvažovalo o čtvrtině. Farmy, které dostávají více než sto tisíc eur (2,5 milionu korun), měly původně až o desetinu méně peněz nad dotační strop, ale podle posledního návrhu to mají být jen tři procenta.
Evropská komise nicméně navrhuje, aby se členských států, které vstoupily do EU v roce 2004, tedy i ČR, škrty týkaly již od roku 2012, namísto původně navrhovaného roku 2013. Naproti tomu ale pro ně nemá platit klasické odstupňování škrtů pro farmy. Platila by pro ně jednotná sazba tří procent pro farmy, které přijímají dotace vyšší než 5000 eur.
"V zásadě se dá říct, že EK tímto modifikovaným návrhem opustila koncept degresivních plateb a nahradila ho progresivní modulací. Současně výrazně snížila procenta, a to konkrétně ve třetím pásmu, do kterého by spadla většina našich zemědělských podniků, ze 45 na devět procent," podotkl Gandalovič.
Zdá se, že tak zafungoval argument českých zemědělců, že by právě Česká republika patřila mezi nejpostiženější země, kdyby vstoupil v platnost původní návrh. Vzhledem k historickému vývoji a násilné kolektivizaci její zemědělství totiž tvoří především velké farmy. Škrty by se jí tak spolu například s východní částí Německa dotknuly nejvíce.
Zcela zásadní význam má pro české zemědělce i další návrh Evropské komise. Brusel původně počítal s tím, že od roku 2010 nové členské státy EU budou muset přestat vyplácet zemědělské dotace takzvaně na plochu. Měly je nahradit dotace na produkci. Z legislativního návrhu ovšem vyplývá, že české či slovenské ministerstvo zemědělství bude moci dotace vyplácet podle stejného schématu ještě do konce roku 2013, tedy o tři roky déle.
Všech evropských zemědělců se má naopak dotknout plánované rušení dotací na pěstování energetických plodin, které se používají především k výrobě biopaliv. V současnosti unie vyplácí dotaci 45 eur na hektar. Ta by však měla skončit okamžitě poté, co nový legislativní návrh vstoupí v platnost. Podle diplomatických zdrojů ČTK by se na něm měly členské státy dohodnout do konce roku 2008.
Beze změn naopak zůstaly zachovány návrhy na zrušení nařízení, které evropským zemědělcům přikazuje, aby nechali ladem ležet desetinu půdy či návrh na zrušení kvót na mléko k roku 2015.