Renata Šarjaková, 3. duben 2008
Podpora zemědělství lidem nevadí

Evropská veřejnost se stále velmi příznivě staví k nedávné reformě zemědělské politiky. Oceňuje důležitost zemědělství a venkova i pro budoucnost Evropy, z velké části považuje objem peněz, které jdou každoročně do společné zemědělské politiky, za přiměřený a v následujících deseti letech by jej neměnila, nebo dokonce by jej zvětšila.

Změny, které do společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie vnesla její poslední reforma, vnímá převážná část obyvatel členských zemí kladně. Vyplývá to z posledního průzkumu, který pro Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise udělalo centrum TNS Opinion v době od 19. listopadu do 14. prosince loňského roku. Jeho výsledek zveřejnila komise na svých internetových stránkách v nedávných dnech. Podobný průzkum proběhl v roce 2006. Na rozdíl od něj se do loňských průměrů výsledků za celou unii promítají i názory dvou nováčků – Bulharska a Rumunska. V každém z 27 členských států EU uskutečnili tazatelé ústní pohovory se zhruba tisícem lidí.
Důležitosti zemědělství a rozvoje venkova
Převážná většina obyvatel unie (90 procent) věří, že zemědělství a venkov jsou důležité pro budoucnost Evropy. O tento vysoký podíl se přitom napůl dělí odpovědi lidí, kteří považují zemědělství i venkov za velmi důležité, a těch, kteří si myslí, že jsou jen důležité. Podobné výsledky přinesla i zpráva z roku 2006, kdy tyto dvě odpovědi na stejnou otázku vybralo 88 procent lidí. Zajímavé je, že nejméně oceňují zemědělství a venkov Bulhaři – jen ze 78 procent, a po nich překvapivě Irové – ze 79 procent (o rok dříve jen ze 75 procent). Ve většině členských zemí se hodnocení od roku 2006 zlepšilo. Například v České republice z 89 na 93 procent, na Maltě z 90 na 94 procent, ve Španělsku z 83 na 90 procent, v Estonsku z 86 na 93 procent.
Informovanost o společné zemědělské politice
Na otázku Slyšeli jste někdy o společné zemědělské politice a politice rozvoje venkova odpovědělo 53 procent dotázaných záporně. Podle průzkumu by tedy bylo možné soudit, že zhruba polovina občanů unie nic o těchto politikách neví. Pouze devět procent připustilo, že o SZP nejen slyšelo, ale že je o ní i o politice rozvoje venkova dobře informováno. Povrchní povědomí o tom, že něco takového existuje, přiznalo 34 procent lidí. Zbytku (čtyřem procentům) tento pojem vůbec nic neřekl.
Zajímavé je, že k velmi podobným výsledkům došel i předcházející průzkum: devět procent bylo velmi dobře informováno, 34 procent o SZP někdy slyšelo, 54 procent o ní nikdy neslyšelo a tři procenta netušily, oč jde. V roce 2006 se přitom průzkum zajímal jen o SZP a nebral zároveň v úvahu rozvoj venkova. Z velmi podobných výsledků z obou průzkumů by se tedy dalo usoudit, že občané vnímají rozvoj venkova jako nedílnou součást společné zemědělské politiky.
Nejvíce o SZP vědí lidé ve Francii – téměř dvě třetiny dotázaných (65 procent), z toho 16 procent má podle svého vyjádření o ní velmi dobré znalosti. Na druhou stranu o SZP někdy slyšelo jen 14 procent Malťanů. U této otázky je také patrný velký rozdíl mezi výsledky průzkum z roku 2006 a 2007. Největší nárůst kladných odpovědí mezi oběma roky se projevil v Litvě a Bulharsku, a to o 20 procentních bodů. U Litvy šlo o zvýšení z 32 procent v roce 2006 na 52 v roce 2007, u Bulharska narostl počet kladných odpovědí ze 16 na 36 procent. Ve vědomostech o SZP na tom nejsme nijak moc dobře ani u nás, i když, jak je patrno, také rychle přibývá počet o této věci poučených Čechů. V roce 2006 odpovědělo na zmíněnou otázku kladně 25 procent respondentů, loni to bylo 44 procent, tedy o 19 procentních bodů více.
K velmi dobře informovaným o SZP patří v unii také Poláci. Podíl polských občanů, kteří přitakali na zmíněnou otázku, se však meziročně snížil o šest procentních bodů, a to ze 60 procent na 54 procent. Zajímavý je prudký pokles informovanosti Finů. Zatímco v roce 2006 o SZP něco slyšelo 45 procent dotázaných, loni to bylo již jen 30 procent. Autoři zprávy připisují tento posun skutečnosti, že v době průzkumu v roce 2006 předsedalo Finsko unii a problémy společenství se proto daleko více objevovaly ve finských médiích.
Proti způsobu podpory nejsou zásadní námitky
Z průzkumu vyplývá, že občané členských států nemají námitky proti způsobu, jakým jsou po reformě SZP zemědělci v unii podporováni. Více než polovina respondentů (52 procent) považuje za správný krok přesun prostředků na rozvoj venkova a přímé platby zemědělcům místo dotování jejich produkce. Že nejde o dobrou věc, si naopak myslí jen 12 procent dotázaných.
Evropská veřejnost také velmi pozitivně hodnotí princip podmíněnosti (ono známé cross compliance), podle něhož musí zemědělci počítat se snížením plateb v případě, že nesplní požadavky legislativy v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat (welfare) nebo bezpečnosti potravin. Tato část reformy se líbí až 88 procentům dotázaných.
Zemědělce jistě potěší, že téměř 90 procent lidí, kteří odpovídali na otázky Eurobarometru, považuje zemědělství a venkov za klíčové pro budoucnost Evropy. Je to patrné i z toho, jak se Evropané dívají na rozpočet unie pro zemědělství. O tom, že by měl i v následujících letech zůstat stejný, nebo se dokonce navýšit, je přesvědčeno 59 odpovídajících. Naopak jen 17 procent by bylo pro snížení objemu finančních prostředků pro zemědělství. Ve srovnání s předchozím průzkumem se podíl dotázaných, kteří by souhlasili s větším balíkem peněz pro své rolníky, zvedl o tři procentní body.
Přiměřené ceny
Ve výsledcích Eurobarometru se odrazilo loňské zdražení některých potravin. Markantně, tj. o osm procentních bodů, totiž vzrostl od předchozího průzkumu počet lidí, kteří označili zajištění přiměřených cen potravin za prioritu SZP (celkem 43 procent).
Priority, které by podle dotázaných měla SZP mít, se liší v nových a ve starých členských zemích, podle dosažené úrovně vzdělání odpovídajícího apod. Zajímavé je, že občané zemí původní evropské patnáctky dávají podle průzkumu větší důraz na ochranu životního prostředí, welfare zvířat na farmách a udržitelné metody v zemědělství. Naproti tomu v nových státech preferovali respondenti zejména dobré životní podmínky pro zemědělce, povznesení venkovských oblastí a stabilizaci trhu. Lidé se základním vzděláním v celé unii by chtěli hlavně zajištění přiměřených cen pro konzumenty, dobré životní podmínky pro zemědělce a ochranu rodinných farem. Jejich spoluobčané s vyšším vzděláním požadují po SZP, aby především chránila životní prostředí, povznesla venkovské oblasti, propagovala ekologické zemědělství, podporovala udržitelné metody a zajistila kvalitní produkci.
Zachovat cla i kvóty
Polovina respondentů je proti otevírání jednotného trhu unie zboží ze třetích zemí. Výjimkou by podle nich měl být jen import z rozvojových států. Jsou tedy pro zachování cel a kvót na agrární produkci. Proti tomuto názoru je asi 37 procent odpovědí. Naprostá většina dotázaných (86 procent) se shodla na tom, že všechny dovážené produkty by měly splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost a jakost. Proti tomuto názoru se vyslovilo jen pět procent.
Klíčové informace
• Průzkum Eurobarometr proběhl ve všech 27 státech EU, v každém odpovídalo kolem tisíce občanů.
• Zemědělství a venkov považuje za důležité téměř 90 procent dotázaných.
• Občané unie hodnotí velmi dobře reformu SZP a změny financování zemědělství, které přinesla.
• Naprostá většina respondentů se domnívá, že potraviny dovážené ze třetích zemí by měly odpovídat náročným požadavkům unie na bezpečnost potravin a kvalitu.
• Více než polovina odpovědí je pro zachování ochrany agrárního trhu unie.


Zdroj: Agroweb

Hodnocení => průměr 014
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář