- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
České zemědělství je druhé v EU
Česko je s meziročním zvýšením o 20,6 procenta na druhém místě v evropské sedmadvacítce
Rok 2007 je pro české zemědělství ekonomicky nadmíru úspěšný. Potvrzují to první odhady Eurostatu, který zveřejnil údaje o meziročním vývoji reálného důchodu na pracovníka. Česko je s meziročním zvýšením o 20,6 procenta na druhém místě v evropské sedmadvacítce. Je tak vysoce nad průměrem Evropské unie, který činí 4,7 procenta, zatímco před rokem to bylo 2,6 procenta. Letošní ekonomické hodnocení na základě tohoto příjmového ukazatele vychází pro naše zemědělství zdaleka nejlépe v porovnání s předchozími roky, kdy Česko také vykazovalo meziroční růst a končilo mezi první desítkou zemí. K letošnímu dobrému výsledku přispívá především zvýšení hodnoty produkce a další úbytek pracovníků v tomto odvětví. Vliv podpor, které přicházejí do zemědělství, není na rozdíl od prvních let po vstupu Česka do EU v meziroční změně už natolik významný. Před naší republikou se v žebříčku Eurostatu umístilo jako první Lotyšsko, kde se důchod na pracovníka zvýšil o 58,5 procenta, na třetí příčce s meziročním nárůstem o 19,4 procenta je Estonsko. U sedmi členských zemí uvádí Eurostat meziroční pokles důchodu na pracovníka v zemědělství, nejvýrazněji u Bulharska o 18,6 procenta, Rumunska o 16,1 procenta a u Portugalska o 5,8 procenta. Ke zvýšení zemědělského důchodu v celé EU přispěl především nárůst příjmů z rostlinné produkce o 8,6 procenta, zatímco u živočišné výroby stouply příjmy pouze o půl procenta. Příznivý výsledek významně ovlivnil růst farmářských cen o 4,6 procenta.