Tento krok by se výrazně dotkl České republiky, která má jednu z nejvyšších koncentrací velkých zemědělských podniků v EU. Čeští zástupci podle zdroje ČTK s myšlenkou seškrtání dotací nesouhlasí. Také podle Zemědělského svazu je záměr pro ČR nepřijatelný. Výdaje na společnou zemědělskou politiku dosahují 40 procent celého rozpočtu EU. Nejvíce se škrty mají dotknout farem, které dosud dostávaly z unie více než 300 tisíc eur ročně, tedy více než osm milionů korun. V tomto případě podle komisařky pro zemědělství Mariann Fischerové-Boelové by mohly farmy přijít až o 45 procent peněz z EU. V případě, že berou více než 200 tisíc eur (téměř 5,5 milionu korun), by přišly až o čtvrtinu peněz. Farmy, které dostávají více než 100 tisíc eur (2,7 milionu korun), by měly mít až o desetinu méně dotací.
"To je velmi hrubý omyl v úvahách o společné zemědělské politice," řekl předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Seškrtání dotací pro větší podniky podle něj podryje možnost, aby se připravily na liberalizaci a otevřenou soutěž s konkurencí z jiných částí světa po roce 2013. "Po tomto datu máme soutěži s farmami z Brazílie, Spojených států, či Nového Zélandu, které těží právě z koncentrace výroby do velkých celků," uvedl Jirovský. Změny ale nemusejí čekat jen dotační politiku EU. Komise hodlá zkoumat, zda instrumenty jako kvóty, intervenční nákupy a dotovaný vývoz mají vůbec nějaký smysl. V případě intervenčních nákupů EK uvažuje o tom, že by úplně skončily. Ovšem s výjimkou například pšenice, která je životně důležitá například pro potravinářství.
Naopak určité navýšení lze čekat u kvót na mléko. V tomto případě unie stejně hodlá kvóty zrušit do roku 2015, ale jejich navýšení do té doby má vést k jednoduššímu přechodu zemědělců na systém bez kvót. Boelová hovoří o "měkkém přistání". Dalším vstřícným krokem vůči zemědělcům má být definitivní zrušení povinnosti nechávat určitou část plochy ladem. Tuto povinnost sice unie letos zrušila, ale jen dočasně.

Zdroj: Přibík Oldřich