Dle zpráv EK z roku 2020 rozdíly v zaměstnanosti a odměňování žen a mužů v ČR patří k nejvyšším v EU. Proto je třeba lépe porozumět potenciálním genderově diferencovaným dopadům inflace (zejm. cen potravin nebo pohonných hmot), které se mohou dle analýzy OECD lišit vzhledem k rozdílům v zaměstnanosti, platech, důchodech apod. Ve srovnání s průmyslem je však situace v agrárním sektoru dle ÚZEI příznivější (poměr výše mezd žen a mužů byl v roce 2021 85,5 %, zatímco v průmyslu činil 76,6 %). Ženy pracující v zemědělství využívají výrazně častěji (7,1 %) než muži (2,5 %) možnosti pracovat na zkrácený úvazek. V agrárním sektoru ČR převažují muži (dáno výrobní strukturou v podnicích, která se promítá do profesní struktury zaměstnanosti - např. mezi opraváři a operátory zemědělské techniky pracuje jen minimální počet žen). Relativně vyšší podíl žen je však v řídících funkcích, a to 3,6 % (v národním hospodářství je to 3,3 %, v průmyslu jen 1,8 %). Pracovních příležitostí zejména pro ženy (často s možností zkráceného úvazku) by mohlo v agrárním sektoru přibývat především v souvislosti s potenciálním rozšiřováním produkce zeleniny, ovoce a většiny odvětví živočišné výroby. V oblasti vzdělávacího systému lze z hlediska genderové problematiky v zemědělství za pozitivní považovat dlouhodobě stabilizovaný podíl žen mezi studujícími zemědělské obory na středních školách, které tvoří páteř zemědělského vzdělávání v ČR. Zemědělské obory na středních školách v roce 2021 studovalo dle NPI 35 % žen, což je mírně více, než odpovídá jejich zastoupení mezi pracovníky agrárního sektoru (29,8 %).

Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe