Švédské předsednictví tak promptně reaguje ihned po konci prázdnin na prohlubující se agonii, kterou ministr zemědělství Švédska Eskil Erlandsson navzdory svému liberálnímu přístupu označil za velice závažnou. Ministrům závažnost situace znovu připomněli belgičtí farmáři, kteří demonstrovali v ulicích Bruselu a před budovou Rady ministrů.

Evropská komise oficiálně představila svoje Sdělení o situaci na trhu s mlékem v roce 2009 tak, jak ji to přikázali nejvyšší představitelé států EU v červnu tohoto roku a tak, jak ji Komise zveřejnila na konci července, včetně doporučení možných opatření. Podrobnosti již byly dříve popsány v příspěvku « Celoevropská krize v sektoru mléka » zveřejněném na portálu APIC. Komisařka pro zemědělství, Mariann Fisher Boelová neopomněla připomenout, že na posledním srpnovém jednání Řídícího výboru, který sdružuje vládní experty zemí EU v oblasti mléka a trhu, bylo poukázáno na jisté zlepšení cen mléka, především na trhu « spot » a také u sušeného mléka na světových trzích (export z Nového Zélandu). Přesto zůstávají ceny na historickém minimu.

Další debata probíhala na základě dotazníku připraveného švédským předsednictvím koncem července. Dotazník obsahoval tři otázky zaměřené na analýzu současné situace v mléčném sektoru, na možná opatření k odvrácení krize ve výrobě mléka a na možnosti zlepšení fungování potravinového řetězce.

Dále pak Komise informovala ministry o práci a závěrečné zprávě Skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského průmyslu, která byla ustanovena v roce 2008. V závěrečné zprávě skupiny bylo formulováno 30 doporučení a harmonogram jejich uvedení v praxi. Opatření jsou krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého charakteru. Pro prvovýrobce se zdá být zásadní otázka, která je obsažena v doporučení č. 14 a 15., tj. problematika tvorby cen potravin, smluvních ujednání, posilování role sdružování prvovýrobců a vypracování evropského kodexu chování v potravinovém řetězci.

Více nebo méně regulace na trhu s mlékem?

Ministři Francie spolu s Německem společně předložili seznam konkrétních požadavků, z nichž za nejzávažnější lze považovat zachování evropské regulace trhu s mlékem a pozastavení navyšování mléčných kvót v roce 2010. V rámci regulace by mělo být možné, aby producenti mohli v rámci smluvní praxe vnutit obchodníkům minimální cenu mléka.

Tyto požadavky v podstatě podporuje i Belgie. Valonský ministr zemědělství Benoit Lutgen otevřeně vyzval k odstoupení komisařky pro zemědělství Mariann Fisher-Boelové. Nový eurokomisař by měl nastoupit koncem roku s nástupem nové Evropské komise (zde záleží i na osudu Lisabonské smlouvy).

Konsensus mezi 27 státy EU ale bohužel dlouhodobě v otázkách regulace mléčného trhu a způsobů podpory sektoru nepanuje a tak k žádnému rozhodnutí opět nedošlo. Tábor vedený Francií a Německem zatím nezískal kvalifikovanou většinu, která by stačila k tomu, aby se liberálním státům vedeným předsedajícím Švédskem vnutila přísnější regulace. Je to možná jen otázka času, protože krize se prohlubuje a zasáhla již všude, dokonce i v relativně chráněném Finsku.

Na straně druhé jsou země jako Velká Británie, Holandsko, Dánsko a Švédsko spokojeny s nynější politikou Evropské komise, která chce zemědělskou výrobu orientovat více k tržnímu hospodářství, tedy menší závislosti na podporách. Žádnou budoucí regulaci si nepřejí.

Většina států přivítala analýzu Evropské komise o situaci na trhu. Mnoho zemí však již bylo kritičtějších, co se týče „katalogu řešení“ navrhovaných Komisí. Souhlas o konkrétních podobách pomoci však nenastal ani poté, co 16 států EU předložilo společnou deklaraci, která bude připojena k zápisu z jednání. Deklarace požadovala kromě návrhů na krátkodobé řešení krize i požadavek na další regulaci trhu s mlékem po roce 2015, kdy zmizí nynější kvótování. Tato regulace by se měla zaměřit na smluvní vztahy mezi aktéry potravinového řetězce a mohla by být řešena na národní úrovni. Deklaraci nepodpořila Česká republika, především z důvodu návrhu zvýšení tříletého stropu pro možnou národní podporu „de minimis“ na jednoho žadatele ze 7.500 EUR na 15.000 EUR. To by zvýhodňovalo státy, které mají v národním rozpočtu rezervy, většinou staré členské země. Výhoda takovéto národní podpory by byla ta, že ji nemusí schvalovat Evropská komise. Deklaraci také nakonec podpořilo i Irsko, které souhlasilo se všemi body s výjimkou zmrazení navyšování mléčných kvót. V Irsku se koná začátkem října nové referendum o přijetí Lisabonské smlouvy a zemědělský svaz IFA její přijetí zatím podporuje.

Na jednání Rady ministrů však došlo k předložení ještě další deklarace, ve které je požadováno přehodnocení Health-Checku a dočasného zmrazení navyšování kvót v roce 2010. Pod tento požadavek se však již podepsala pouze Francie, Německo, Rakousko, Maďarsko, Portugalsko a Slovensko.

"Maximální podpora" ze strany některých vlád

Belgičtí farmáři znovu protestovali v ulicích Bruselu a u budovy Rady ministrů. Sešlo se jich přes tisíc a v jejich řadách byly zastoupeny všechny tři profesní svazy, valonská FWA a vlámští Boerenbond a ABS. Celá akce proběhla pod silnou policejní ochranou a trvala tři hodiny. Krize se již v Belgii nedotýká pouze mléka, ale celé zemědělské prvovýroby. Farmáři požadovali pomoc ze strany EU a opatření, která zaručí dlouhodobou životaschopnost zemědělského podnikání. Demonstranty přišli povzbudit všichni tři ministři zemědělství působící v Belgii a ujistili je, že přednesou požadavky farmářů ostatním ministrům zemí EU. Naději na úspěch však zchladili ministři Švédska a Holandska, kteří chladnokrevně vyjádřili naději v rychlý konec jakékoliv regulace na trhu s mlékem.

Výrobci mléka v několika zemích EU již dávno ztratili trpělivost s politiky. Někteří producenti radikálnějšího ražení, zatím však v menšině, připravují « mléčnou stávku » v případě, že k nim rychle nepřiputuje pomoc. To je případ Francie, Belgie a Německa. Převažující část producentů mléka tuto « absurdní akcí» však stale nepodporuje.

Ve Francii ministr zemědělství slíbil, že 30 milionů EUR z národního rozpočtu dorazí k producentům mléka v polovině října spolu s výplatou přímých plateb tak, jak to Brusel umožnil svým rozhodnutím o předsunutí výplaty SAPS a SPS.

Největší německý profesní svaz DBV, jehož zájmy byly plně v souladu s oficiální pozicí německé ministryně zemědělství, po výsledcích jednání Rady ministrů ostře kritizoval neschopnost švédského předsednictví, ministrů většiny zemí EU a komisařky pro zemědělství domluvit se na konkrétních formách řešení této “mizérie na trhu s mlékem”. Navzdory intenzivní práci a detailním návrhům Německa a Francie. Pro německý svaz DBV jsou vyhlídky na zlepšení ceny mléka možné pouze s přispěním EU a přijetím správných politických rozhodnutí. Ta již byla v Německu nastartována, alespoň co se týče finanční podpory chovatelům krav ze strany článku 68 a programu rozvoje venkova.

Také Maďarsko ujišťuje své producenty mléka alespoň tím, že směřuje veškerou možnou podporu (článek 68, Barrosův podpůrný hospodářský balíček – podpora v rámci programu rozvoje venkova) do sektoru dojených krav.

Co dále?

Na tiskové konferenci po skončení jednání ministrů v Bruselu si švédské předsednictví gratulovalo ke konstruktivní a intenzivní diskuzi. Švédský ministr zemědělství se vyjádřil, že nemůže ponechat stranou společnou deklaraci 16 zemí a bude vůči tomuto jasnému signálu flexibilní. Všichni jsou si plně vědomi velice tíživé situace a předsednictví hodlá pokračovat v jednáních o konkrétních formách pomoci v příštích dnech na jednání Zvláštního zemědělského výboru (SCA) a následně v říjnu při příležitosti další Rady ministrů konané v Lucemburku. Zde by mělo také formálně dojít k odsouhlasení návrhu Evropské komise na prodloužení období intervence pro sušené mléko a máslo. Komise také předloží novou čtvrtletní analýzu situace na trhu a možná nová doporučení.

Ze strany komisařky Fisher Boelové však nelze očekávat, že by ustoupila třeba jen o píď v otázce přehodnocení závěrů Health-Checku SZP a navrhla zmrazení nárůstu kvót, zvýšení intervenčních cen nebo znovuzavedení intervence pro sýry. To by bylo dle jejích slov kontraproduktivní, protože by se tím zamezilo orientaci mlékáren na trh. Podobně se již dlouhodobě staví proti možnosti podpory výroby sušeného mléka pro krmné účely. Označila tuto podporu za mrhání penězi, přestože před rokem samotná Komise trvala na zachování této podpory v rámci Health-Checku.

Naproti tomu se zdá, že komisařka bude prosazovat možnost výběru dávky za překročení kvóty na úrovni jednotlivých producentů. Takto vybrané prostředky by plynuly do fondu, z kterého by národní vlády mohly financovat odkup kvóty od producentů, kteří se rozhodnou s výrobou mléka skoncovat. Komise však toto rozhodnutí o výběru dávky a jejím použití chce ponechat na dobrovolném rozhodnutí každého státu. Je to model, který je už zaveden např. ve Francii či Belgii. Dále se komisařka zdá být nakloněna posílení opatření na zlepšení kvality a propagace mléka a mléčných výrobků a také jejich označování.

V neposlední řadě pokračuje Komise v práci týkající se zlepšení fungování potravinové vertikály. Nová informace o cenách potravin bude hotova v listopadu tohoto roku. Zároveň se připravuje Evropské fórum pro vztahy v potravinovém řetězci.

Je nabíledni, že není času nezbyt. COPA-COGECA ve svém tiskovém prohlášení odhaduje, že evropští producenti mléka do konce roku vykážou ztrátu 10 miliard EUR, pokud nepřijde žádná pomoc na stabilizaci trhu a cen. Ceny mléka jsou nejnižší od roku 1992 a meziročně se propadly v průměru o 40%.

Autor :  ing. Stanislav Jaš