International Compendium of Entrepreneurship Policies

Drtivá většina zemí (bez ohledu na stupeň jejich hospodářské vyspělosti) v letošním roce přijala významná opatření k omezení exportu (zejm. ochranné pomůcky, léky, desinfekce, ale i potraviny aj.). Nešlo o zvyšování domácí přidané hodnoty, ale o zajištění dostatku na domácím trhu ve výjimečné situaci pandemie. Vidíme globálně zpomalení přeshraničního pohybu a obchodu a snižování efektivnosti či spolehlivosti globálních dodavatelských řetězců. Zda půjde jen o dočasný jev nelze předjímat. V této situaci (kdy je podpora podnikání pro některé sektory často existenční otázkou) nabízí OECD kompendium intervencí zaměřených na podnikatelské prostředí. Předkládá paletu nástrojů pro vytvoření optimálních rámcových podmínek pro rozvoj podnikání ale i nabídku přímé pomoci podnikům pro překonání specifických bariér (financování, inovace) nebo obtížných období. V kategorii přímých podpor neopomíjí ani oblast podpory exportu, kde zmiňuje pozitivní přínosy exportérů pro ekonomiku a nutnost podpory zejm. malých a středních firem, např. formou obchodních misí. Politika podpory podnikání je relativně mladou, ale důležitou oblastí, kterou se zabývá na národní, regionální i lokální úrovni velké množství subjektů (ministerstva, vládní agentury, rozvojové banky apod.). Souhrnný pohled na rozsah aktuálních možností politiky podpory podnikání s uvedením úspěšných příkladů a dobré praxe poskytuje inspiraci jak orgánům veřejné správy, tak podnikatelským svazům a podnikům samotným.

Rural Well-being - Geography of Opportunities

Venkov v zemích OECD představuje 80 % území a 30 % obyvatel, pochází odsud téměř všechny potraviny, ale i voda, energie, dřevo, nerostné suroviny a v neposlední řadě zde nalézáme vzácné nehmotné přírodní a kulturní dědictví. Přesto pro mnohé obyvatele, firmy a komunity na venkově je prosperita obtížně dosažitelná. Benefity plynoucí z rozvoje a strukturálních transformací ekonomik směřují spíše do městských oblastí. Pro řešení konkrétních výzev a využití příležitostí venkova proto rozšiřuje OECD své dosavadní pojetí venkovského prostoru a zpřesňuje jeho definiční vymezení. Doplňuje tradiční ekonomické faktory (produktivita, příjmy) o environmentální a sociální dimenzi. Dosavadní dominantní přístupy k venkovu jako bylo sektorové subvencování (venkov = zemědělství) či investice do tradičně chápané konkurenceschopnosti daného místa či regionu (venkov = místo nevyužitého potenciálu a nevyužitých zdrojů, které je třeba najít a aktivovat) je snaha začlenit do integrovaného širšího spektra podpor usilujících o posílení veřejného sektoru, firem, neziskových organizací a vztahů v rámci místní komunity (venkov = systém, pro jehož prosperitu je klíčové podpořit místní partnerství). Vzájemná provázanost a partnerství představují pro prosperitu venkova hlavní zdroj.

Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe