Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 12. leden 2007
Akční plán pro biomasu
Akční plán EU pro biomasu představený v prosinci roku 2005 má svůj podíl do roku 2010 zdvojnásobit. Pokud by se tento cíl realizoval, bylo by možno snížit dovozy ropy o 8 %, ušetřit ročně 209 milionů tun ekvivalentu CO2 a vzniklo by 300 000 nových pracovních míst v oblasti zemědělství a lesnictví.
Akční plán pro biomasu
Informace o zízkávání bioenergie ze surovin jako je dřevo, rostlinné odpady a pod. Nový akční plán EU pro biomasu má svůj podíl do roku 2010 zdvojnásobit. Pokud by se tento plán realizoval, došlo by ke snížení dovozů ropy až o 8% celkové produkce
Akční plán pro biomasu - důležitý prvek pro rozvoj venkova
Bioenergie se získávají ze surovin jako je dřevo, odpady nebo rostliny. V současné době je potřeba energie ze 4 % kryta z biomasy. Potřeba biomasy bude jedním z důležitých prvků ovlivňujících rozvoj venkova.
Poslední vývoj a další kroky:
Evropský parlament přijal 14. prosince 2006 zprávu německého poslance Wernera Langena (EVP-DE).
Leden 2007: Kontrola směrnice EU pro biopaliva.
Komise si od zdvojnásobení energie z biomasy slibuje následující výhody:
Podíl fosilních paliv v energetickém souboru EU by měl poklesnout z 80 % na 75 % a muselo by se dovézt méně ropy.To by se také mělo pozitivně projevit na cenách ropy.
Méně emisí skleníkových plynů (ročně 209 milionů tun ekvivalentu CO2).
Vytvoření mezi 250 000 až 300 000 pracovních míst v zemědělství a lesnictví.
Tři členské státy (Nizozemsko, Německo a Velká Británie) již své vlastní akční plány biomasy vypracovaly nebo je v současné době zpracovávají.
Klíčové otázky:
Akční plán nastiňuje 31 opatření k podpoře používání biomasy v zařízeních pro vytápění a chlazení, při výrobě elektrického proudu a v dopravě (biopaliva).
Nejdůležitějšími záměry jsou následující:
Nejdůležitějšími záměry jsou následující:
Nové předpisy EU pro využívání obnovitelných druhů energie, včetně biomasy pro výtopny a chladírny (2006)
Možná revize směrnice o biopalivech (2006), při které by se mohla implementovat národní, pro řešení nutná vymezení cíle pro podíl biopaliv a dodavatelé biopaliv by se mohli zavázat k nasazení biopaliv.
Vypracování národních akčních plánů o biomase
Vývoj jedné průmyslem zavedené "Technologické platformy - biopalivo"
Výzkum v oblasti biopaliv druhé generace pro vývoj automobilových motorů nové generace (na BTL palivo)
Přímé náklady by podle odhadu komise měly ročně činit kolem 9 miliard EURO. Podle zprávy by to odpovídalo zvýšení o 1,5 centu na litr benzinu a 0,1 centu na 1 kilowatthodinu elektrického proudu.
Využívání biomasy v sobě skrývá různé příležitosti:
Hospodářská hlediska:
Z biomasy získávaná energie je v současné době stále ještě dražší než fosilní pohonné hmoty, dokonce i při ceně ropy 70 USD za barel. Aby se výtěžnost energie a efektivnost technologií z biomasy zvýšila, musí se věnovat více výzkumu a vývoji.
Jak ze zprávy vyplývá, je mezi důležitými dodavateli energie a pohonných hmot jakož i výrobci automobilů a kotlů na vytápění proti biomase odpor.
Pěstování většího množství obilí na zemědělských pozemcích, na kterých se v současné době pěstují potraviny, by podle některých protivníků mohlo zhoršit podvýživu a nedostatek potravin na světě.
Ekologická hlediska:
Ačkoliv vědecké studie svědčí o tom, že využívání biomasy je z hlediska oxidu uhličitého neutrální, mají někteří vědci jiný názor.Některé studie dokonce ukazují, že změna přírodních ekosystémů na energetické plantáže na základě zrychleného rozkladu organické hmoty by mohla mít za následek vyšší množství CO2.
Důsledky výroby bioenergie ve velkém měřítku by se mohly negativně projevit na biologické různorodosti, kvalitě půdy, užívání vody a zásobování vodou.
Rozsáhle rozšířené pěstování energetických rostlin by mohlo mít za následek další mýcen tropických dešťových pralesů v zemích jako je Brazílie.
Akceptace:
U spotřebitelů by nové technologie mohly narazit na skepsi, zejména jsou-li s nimi spojeny vícenáklady.
Pozice:
Ministři zemědělství EU, kteří se 20. února 2006 akčním plánem a strategií biopaliv zabývali, uvítali obě iniciativy, současně ale také vyjádřili pochybnosti týkající se pěstování a výroby. Některé vlády chtějí dovozy biopaliv (zejména etanolu) ze zemí jako je Brazílie omezit, a stimulovat produkci biopaliv uvnitř EU (zejména bionafty, oblasti, ve které je již EU celosvětově na vedoucí pozici). Některé nové členské státy trvaly na tom, aby byly přijaty do stávajících "systémů energetického obilí". To umožňuje to, aby zemědělci dostali dodatečně 45 EUR na 1 ha zemědělské půdy, na které se pěstují energetické rostliny (například obilí nebo cukrová třtina).Tento systém dotací byl zaveden při posledním přepracování společné zemědělské politiky, mohou ho ale využívat pouze staré členské státy. Josef Auer, analytik Deutsche Bank Research, označil bioenergie za "univerzální" mezi obnovitelnými druhy nosičů energie, protože se mohou využívat k výrobě elektrického proudu a tepla a také k výrobě pohonných hmot. Vyhlídky bioenergií na trhu s topnými zařízeními se zdají být velmi slibné. V Německu činí jejich podíl na výrobě tepla z obnovitelných druhů energie již 90 %. Ekologické organizace WWF, Greenpeace, BirdLife a Europäische Umweltbüro (EUB) vyzývají komisi, aby zajistila, že akční plán biomasy bude obsahovat přiměřené ekologické a sociální bezpečnostní opatření."Pokud se bude používat trvalým způsobem, může nám bioenergie pomoci při snižování emisí skleníkových plynů a znovu ozdravit degenerované půdy", prohlásil Ariel Brunner, pracovník dozoru pro zemědělství."Špatně používaná produkce však ke snížení emisí stěží přispěje a může mít zhoubné účinky na životní prostředí.
Vytiskni tuto stránku