Renata Šarjaková, 14. listopad 2006
Investice do kolektorů už vydělává

Skvělé třetí místo v soutěži sídel ve využívání energie Slunce - Solární lize ČR loni získala obec Pístina

Solární systém instalovaný v Ústavu sociální péče Pístina je dobrým příkladem toho, jak energie Slunce může být úspěšně využita v zařízeních, kde obvykle bývá vyšší spotřeba teplé vody, jejíž dodávka nemůže být přerušena.

Skvělé třetí místo v soutěži sídel ve využívání energie Slunce - Solární lize ČR loni získala obec Pístina, a to nejen v kategorii pro termické systémy a v kategorii sídel do 5 tisíc obyvatel, nýbrž také v souhrnné kategorii pro všechny systémy a sídla všech velikostí. Toto pořadí si malá obec se 170 obyvateli z Jindřichohradecka zatím udržuje i v průběžném pořadí letošního ročníku soutěže mezi téměř čtyřmi sty přihlášenými sídly.

Dlužno však dodat - a vedení obce to otevřeně uznává - že úspěch Pístiny je dán aktivitou ředitele tamního Ústavu sociální péče (ÚSP) Mgr. Vladimíra Kovaříka, z jehož popudu byla už v roce 2001 plochá střecha zařízení osazena 24 plochými vakuovými kolektory typu Heliostar 400V. Tento solární systém sloužící v ústavu k ohřevu teplé užitkové vody (TUV) je s celkovou absorpční plochou 39 m2 přepočítanou v průměru na každého obyvatele Pístiny vlastně jediným strůjcem úspěchu obce v Solární lize.

JINÁ MOŽNOST NEZBÝVALA

"K využití sluneční energie nás přiměla nejen každoročně stoupající cena vody a elektrické energie. Ale také skutečnost, že s ohledem na charakter našeho ústavu sociální péče prakticky nemůžeme ovlivnit snižování spotřeby TUV, aniž bychom se dostali do rozporu s Listinou základních práv a svobod, Deklarací práv mentálně postižených osob nebo se standardy sociální péče," vysvětluje Mgr. Vladimír Kovařík. "Po vyčerpání všech úsporných a organizačních opatření jsme se proto vydali cestou snižování nákladů na ohřev TUV. A protože v obci není zaveden plyn, takže systém kogenerace nepřicházel v úvahu, "vrtuli" by nám nepovolila Správa Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a tepelná čerpadla s hlubinnými vrty jsou drahá, bylo jediným možným způsobem využití energie Slunce." Při tom, jak ředitel podotýká, ústavu pomohla vstřícnost a plné pochopení tehdejšího zřizovatele, jímž byl Okresní úřad v Jindřichově Hradci, a také korektní přístup a profesionální úroveň dodavatelské firmy JH Solar z nedalekého Plavska.

ROČNÍ ÚSPORA: 100 TISÍC

Celkové náklady na pořízení kolektorů a jejich instalaci na střechu budovy před pěti roky činily 800 tisíc korun. Státní fond životního prostředí je tehdy dotoval částkou 400 tisíc korun, přičemž zbývající polovinu nákladů, kterou musel zaplatit samotný ústav, zmírnili částkou 100 tisíc korun jindřichohradečtí rotariáni. Solární systém byl dokončen během čtyř měsíců v dubnu 2001 a okamžitě začal sloužit na plný výkon - a od té doby se nezastavil.

Ředitel Mgr. Kovařík shrnuje: "Využitím energie Slunce ročně ušetříme 100 tisíc korun, tedy zhruba 40 procent nákladů na ohřev veškeré teplé užitkové vody v našem zařízení, které je domovem pro devadesát děvčat a žen, jež jsou kvůli své nemoci odkázány na náhradní rodinné prostředí. Protože slunce hřeje přes den, tedy tehdy, kdy platí odběr elektřiny ve vysokém tarifu (VT), návratnost systému v tomto tarifním pásmu činí osm let. Po odečtení sponzorského daru Rotary klubu je návratnost naší investice 3,5 roku. Pro nás to znamená, že už rok a půl v ústavu reálně šetříme oněch 100 tisíc korun. Pro úplnou správnost a na základě námitek dodavatelů elektrické energie je ještě nutné přidat kalkulaci návratnosti v pásmu nízkého tarifu (NT), protože teplou užitkovou vodu ohříváme v období odběru "nočního proudu", tedy za cenu přibližně třikrát nižší, než jaká je v pásmu VT. Tím se nám prodlužuje doba návratnosti také zhruba třikrát. Přesto - vzhledem k tomu, že životnost zařízení by měla dosáhnout 25 až 30 let, je doba návratnosti přijatelná. Nehledě na to, že lze sdružit výhodné dotace k zafinancování takového systému, a tím dobu návratnosti investice ještě více zkrátit."

... I KDYŽ SLUNCE PŘÍLIŠ NEHŘEJE

Porotce soutěže Solární liga Mgr. Karel Murtinger, který solární systém nainstalovaný v ÚSP Pístina hodnotil, na internetových stránkách www.solarniliga.cz konstatuje, že vakuové kolektory mají vysokou účinnost i v zimních měsících a při nízké úrovni slunečního svitu. "Produkce tepla v zimě je v Pístině ještě podpořena tím, že kolektory mají "zimní sklon", tj. asi 55 stupňů. Důvodem pro to bylo plánované využití na přitápění (po příslušném rozšíření kolektorového pole). Kolektory by bylo možné připojit do stávajících akumulačních nádrží v kotelně," konstatoval porotce Mgr. Karel Murtinger ve zprávě, v níž projekt hodnotil.

Třetí místo v loňském ročníku soutěže Solární liga přineslo obci Pístina i cenu v podobě solárního panelu. Zastupitelstvo obce se jej však zřeklo ve prospěch místního Ústavu sociální péče, jehož aktivita vynesla Pístinu mezi vítěze soutěže. Podle ředitele ústavu bude panel nainstalován na střeše altánu u bazénu, aby se tak klientům prodloužila možnost venkovního koupání.

Mgr. Vladimír Kovařík se však netají s dalšími plány: Má totiž v úmyslu instalovat dalších 24 kolektorů s akumulací tepla v systému ústředního topení pro překlenování chladných podzimních a jarních dnů, aby v ústavu nebylo nutné v tomto období oživovat elektrický ohřev topného systému. A protože se tak má stát možná už v příštím roce, o obci Pístina a tamním ústavu sociální péče v Solární lize ještě určitě uslyšíme.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ


Solární systém v ÚSP Pístina

orientace: jižní

sklon: 55 stupňů

instalované zařízení: vakuové sluneční kolektory Helio-star 400V-CF

počet kolektorů: 24

absorpční plocha kolektoru: 1,76 m2

celková plocha: 39 m2

energetický zisk systému: přibližně 24 MWh/rok

ZDROJ: www.solarniliga.cz

 


Hodnocení => průměr 131
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář