Majitel zahrady již nebude muset ve správním řízení žádat o povolení pokácet stromy, které se nachází na jeho zahradě. Zároveň Ministerstvo životního prostředí klade větší důraz na ochranu alejí.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa připravil novelu vyhlášky, která má odlehčit od administrativy jak občanům, tak obcím.

„Bojujeme o veřejnou zeleň. Zpřísňujeme podmínky pro kácení alejí. Na druhou stranu respektujeme nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Kdo si strom zasadil, může si ho pokácet. Rozhodně nejsme zemí, kde si lidé chtějí své zahrady vybetonovat. Stát by neměl mít ambici diktovat lidem, co si na svém pozemku mohou vysázet a co pokácet. Majetek na soukromém pozemku je nedotknutelný a nikdo jiný, než majitel, o něm nesmí rozhodovat. Jedinou výjimkou budou památné stromy, těch se povolení bude týkat i nadále,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

„Představa, že každý, kdo dnes vlastní zahradu, ji chce záměrně poškozovat a všechny zdravé stromy si vykácet, je nesmyslná. K zahradám jako ke každému soukromému majetku se lidé chovají odpovědně,“ říká náměstek ministra pro ochranu přírody a krajiny Tomáš Tesař.

Stávající vyhláška neznamenala jistotu ochrany přírody, ale často jen byrokratickou zátěž bez reálného efektu. „Předchozí znění vyhlášky nezajistilo ochranu dřevin v zahradách dostatečně. Vyskytovaly se případy, kdy vlastníci nechali uschnout nebo sami odstranili stromy, které jim v rámci jejich zahrady nevyhovovaly,“ říká ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Alena Vopálková.

„Jako předseda Svazu měst a obcí a zároveň primátor vítám novelu Ministerstva životního prostředí. Ta ulehčí nejen majitelům zahrad, ale také obcím díky snížení počtu vedených správních řízení. Jejich počet klesne díky novele vyhlášky o třetinu až polovinu,“ říká předseda Svazu měst a obcí a primátor Kladna Dan Jiránek.

Vyhláška nově definuje zahradu jako pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je oplocený a nepřístupný veřejnosti. Specifikuje také stromořadí jako souvislou řadu nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. Chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí. Historická funkce alejí a jejich umístění tak bude ještě více ochráněna, a to zejména díky tomu, že nebude záležet na obvodu stromu.

Zdroj: MŽP ČR, www.mzp.cz