Jak ale lépe využít velký turistický potenciál regionu, co zlepšit v řízení cestovního ruchu, jeho propagaci a stát se tak pro návštěvníky ještě přitažlivějším a dostat se do itinerářů světoběžníků? Návrhy a doporučení obsahuje nová Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji na léta 2015 až 2020, kterou minulý týden schválili krajští zastupitelé.

„Starost o cestovní ruch kraj nemá danou ze zákona, ani nemůže v této oblasti podnikat. Vytváří jen možnosti a strategii, kudy se cestovní ruch může ubírat. Jedno přísloví říká: 'Koně k vodě dostanete, ale pít už musí sám.' My ty cesty ke zdroji v nové strategii řízení cestovního ruchu nastavujeme.  Jde o to, jak je jednotlivé subjekty operující v této oblasti budou využívat, jak budou ochotny spolu komunikovat a spolupracovat. Věřím, že dobře, turistických lákadel má region habaděj,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana pro investice a cestovní ruch Ivan Strachoň s tím, že na vzniku strategického dokumentu se podíleli pracovníci odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu moravskoslezského krajského úřadu, zástupci šesti turistických oblastí Moravskoslezského kraje, zástupci KLACRu a Komise rady kraje pro rozvoj Moravskoslezského kraje a cestovní ruch.

Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji na léta 2015 až 2020 se skládá ze tří částí - z analytické, návrhové a implementační. Analytická část vymezuje území, jeho využití pro cestovní ruch a základní trendy v oblasti cestovního ruchu, analyzuje marketingovou strategii cestovního ruchu a destinační management. Návrhová část obsahuje kapitoly týkající se systému řízení cestovního ruchu v širších souvislostech a rozvojových oblastí. Implementační část pak popisuje systematizaci destinačního managementu, marketingovou strategii a evaluaci řízení cestovního ruchu.

 „Cílem nového rozvojového dokumentu je nastavit jednoznačný efektivní model řízení cestovního ruchu na území Moravskoslezského kraje, včetně řízení lidských zdrojů působících napříč subjekty v cestovním ruchu. Ve strategii jsou vymezeny jasné kompetence systému řízení cestovního ruchu mezi subjekty a nastavení systému financování destinačního managementu v Moravskoslezském kraji jak pro případ existence zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu v České republice, tak pro případ jeho neexistence. Jde o dokument obsahující doporučení pro optimální nastavení systému destinačního managementu a rozhodování v oblasti marketingu a propagace cestovního ruchu na území Moravskoslezského kraje,“ vysvětlil náměstek hejtmana Ivan Strachoň.

Dodal že s novou strategií řízení cestovního ruchu souvisí i založení krajské destinační společnosti Moravian–Silesian Tourism, s.r.o. v loňském roce. „Nová společnost nebude prodávat zájezdy, nejde tedy o cestovní kancelář. Jejím úkolem jsou obchodní aktivity, které krajský úřad sám dělat nemůže. Moravian-Silesian Tourism bude v úzké spolupráci se šesti turistickými oblastmi a Moravskoslezským krajem jednat s cestovními kancelářemi, hotely či dopravci a připravovat hotové balíčky služeb pro tuzemské a hlavně zahraniční turisty. Zacílí na okolní evropské státy, ale také na silné trhy Ruska a Číny,“ konstatoval náměstek hejtmana Ivan Strachoň s tím, že strategií byla nastavena tříúrovňová struktura řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji: Moravskoslezský kraj – Moravian-Silesian Tourism, s.r.o. – šest turistických oblastí.

Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji na léta 2015 až 2020 je financována z celokrajského projektu „Rozvoj kvality řízení a good governance na KÚ MSK“ z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Zájemci ji najdou na webových stránkách Moravskoslezského kraje: www.kr-moravskoslezsky.cz. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pasáže, vybrané ze Strategie cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji:

-      Na území Moravskoslezského kraje dominuje především tradiční cestovní ruch, jako je např. městská, poznávací a kreativní turistika, venkovský turistický ruch, wellness, lázně. Rozvíjejí se i nové formy, zejména couchsurfing, industriální cestovní ruch, event turismus, gastronomický cestovní ruch, zážitkový (sportovní) cestovní ruch, geocaching, cestovní ruch zaměřený na seniory.

-      Návštěvnost MSK má sezónní charakter, nejvíce hostů přijíždí do regionu v létě.

-      Od roku 2006 roste počet hostů, kteří mají zájem o dražší a luxusnější ubytování (čtyřhvězdičkové hotely/motely), hotelů typu garni (všech úrovní), klesá počet návštěvníků vyhledávajících levné formy ubytování v turistických ubytovnách, kempech a dvouhvězdičkových hotelů.

-      Roste zájem turistů o aktivní dovolené, poptávka po mimosezónních aktivitách, poskytování produktových balíčků – zejména mladí a aktivní lidé si chtějí svůj balíček poskládat sami.

-      Internet je hlavní komunikační kanál.

-      Individualizace cestovního ruchu – růst poptávky po menších ubytovacích jednotkách, individuálním cestování.

-      Specifikem regionu jsou podmínky pro industriální turistiku. Největší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu mají Beskydy a Jeseníky.

-      Absence ubytovacích kapacit na území Hlučína, Opavy, Krnova, Poodří a Osoblahy.