Zemědělská půda tvoří více než polovinu území Moravskoslezského kraje. Půdní kryt tvoří převážně půdy hlinité a hlinitopísčité, z půdních typů převažují hnědé půdy, podél toku řeky Odry a jejích přítoků se nacházejí illimerizované a oglejené půdy. Podhorské a horské oblasti jsou zalesněné převážně smrkovým porostem, který je doplňován listnatými druhy, především bukem. Podél toku řeky Odry jsou jedinečné porosty lužních lesů. Půdy vhodné pro zemědělství jsou hlavně na severu, v Ostravské pánvi jsou však znehodnocené průmyslovou činností.

I přes průmyslový charakter kraje je zde významně zastoupena zemědělská, potravinářská a lesní výroba. Nejúrodnější oblasti vhodné pro intenzivní výrobu se nacházejí v okresech Opava, Nový Jičín a Osoblažském výběžku v okrese Bruntál, kde se pěstuje cukrovka, pšenice, sladovnický ječmen, kukuřice na zrno, olejniny, zelenina a víceleté pícniny. V živočišné výrobě převažuje chov dojných krav, omezeně chov prasat a drůbeže. Ekologické zemědělství je doménou méně příznivých oblastí (LFA) a je zaměřeno převážně na údržbu krajiny pastvou skotu a omezeně ovcí.

Z hlediska úrodnosti jsou v kraji zastoupeny půdy:

• velmi úrodné: hnědozemě
• středně úrodné: illimerické půdy
• méně úrodné: hnědé půdy a podzoly (většina území).

Z hlediska zemědělské výroby je v Moravskoslezském kraji zastoupena řepařská, bramborářská a horská výrobní oblast. Rozmanitost oblastí je dána rozdílným reliéfem kraje.

Kukuřičná výrobní oblast není v kraji zastoupena. Polovina zemědělské půdy - 50,5 % zemědělské půdy v kraji se nachází v bramborářské oblasti, 29 % je v řepařské oblasti, většina v podoblasti Ř3, a 20 % v horské výrobní oblasti.

Výměrou 0,22 ha zemědělské půdy na obyvatele se kraj pohybuje hluboko pod úrovní ČR (0,42 ha/obyv.). Způsobují to jednak nízké výměry zemědělské půdy v okresech Ostrava a Karviná a jednak vysoká lidnatost v těchto okresech. Ještě větší rozdíl oproti republikovému průměru je v podílu orné půdy na obyvatele, který v kraji činí 0,14 ha /obyvatele. Zde kromě výše uvedených důvodů je to způsobeno i vyšším % zatravnění horských okresů Bruntál a Frýdek – Místek. Pro porovnání tento podíl v EU činil v roce 2000 (původních 15 zemí) 0,37 ha zemědělské a 0,20 ha orné půdy
na obyvatele.

V přepočtu zemědělské půdy (orné půdy) na pracovníka v zemědělství vykazuje kraj zhruba o 2 ha menší výměru než-li je v průměru celé ČR.

Velký rozdíl v zastoupení jednotlivých druhů pozemků je v jednotlivých obvodech obcí s rozšířenou působností. Největší % zastoupení zemědělské půdy mají ORP: Kravaře (79,1%), Bílovec (72,1%) a Nový Jičín (68,5 %). Polovina území kraje má v rámci ORP zastoupení zemědělské půdy pod 50 %. V absolutním vyjádření mají nejvíce ha zemědělské půdy velké obvody ORP: Krnov, Bruntál a Frýdek-Místek.

Nejvyšší % zornění:

• nad 80 % mají obvody: Kravaře, Opava, Hlučín
• nad 70 %: Odry, Bílovec, Nový Jičín, Bohumín, Vítkov, Kopřivnice a Karviná

Naopak nejvyšší podíl TTP - nad 60 % rozlohy: Rýmařov (83,3 %), Jablunkov a Frýdlant.

Nevyšší % zastoupení lesů mají:

• Frýdlant (70,9 %)
• Jablunkov (59 %)
• Rýmařov (49,4 %)

V absolutním vyjádření mají největší výměru lesů obvody: Bruntál, Krnov a Frýdlant.

V Moravskoslezském kraji je 167 433 ha v 1. a 2. třídě ochrany. Především Tyto půdy by měly být chráněny před zábory.

1. třída na ZPF 77182,37 ha

2. třída na ZPF 90250,40 ha

Legislativa a kompetence