Obě strany tak oficiálně stvrdily podporu dalšího rozvoje sociálního podnikání v kraji s cílem vytvářet pracovní příležitosti pro obtížně uplatnitelné lidi na trhu práce.

 „Růstu sociálních podniků je nutné pomoci všemi možnými prostředky, neboť sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji a má pozitivní dopad na společnost. V letošním roce jsme z krajského rozpočtu podpořili částkou přes jeden milion korun osm projektů zaměřených na podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. Dodává, že i díky podpoře kraje mohl například vzniknout prosperující bezbariérový mléčný bar NAPROTI v centru Ostravy, kde jsou zaměstnaní lidé se zdravotním znevýhodněním. Tento podnik si ve velmi krátké době získal řadu stálých zákazníků.

Podpis memoranda s Klastrem sociálních inovací a podniků SINEC je jedním z dalších kroků, kterým Moravskoslezský kraj pokračuje v naplňování programového prohlášení rady kraje, v němž deklaroval podporu rozvoje sociálního podnikání na svém území.

Klastr SINEC sdružuje firmy zaměřující se na tvorbu pracovních míst pro skupiny ohrožených sociálním vyloučením. V současnosti slučuje přes 30 sociálních podniků se zhruba 900 zaměstnanci a ročním obratem kolem 300 milionů korun. „Cílem Klastru je pomáhat růstu sociální ekonomiky v Moravskoslezském kraji cestou sociálních podniků, zvyšovat zaměstnanost sociálně ohrožených skupin obyvatel a stimulovat sociální inovace vycházející z jejich potřeb,“ vysvětluje Jana Juřenová, prezidentka Klastru sociálních inovací a podniků.

Jedním ze zaměstnanců chráněné dílny Charity Hrabyně, zapojené do sdružení Klastru SINEC, je i pan Petr, který ukončil střední odbornou školu v oboru letecký průmysl a nastoupil do svého prvního zaměstnání. Nešťastná dopravní nehoda mu však převrátila život naruby a na rok ho vyřadila z běžného života. Dodnes je odkázán na invalidní vozík. Po ukončení léčby se nemohl vrátit do práce, a tak si ve sklepních prostorách vytvořil modelářskou dílnu, kde se zcela izoloval před světem.

Pomocnou ruku mu podala chráněná dílna Charity Hrabyně s nabídkou, aby u nich pracoval jako kompletační pracovník hraček. „Začátky pro mě byly nesmírně těžké,“ přiznává Petr. „Byl jsem zvyklý na samotu, nikam jsem nejezdil, s nikým se nestýkal. V práci jsem však měl najednou kolem sebe kolegy, kteří na tom byli ještě hůř než já, ale se vším se postupně vyrovnali. Časem jsem získal i já zase chuť do života a po třech letech jsem se dokonce oženil. Dnes mám dvě děti. A vím, že je třeba žít normální život i když má člověk nějaké postižení. K tomu všemu je ale zapotřebí mít práci a životní řád, k čemuž u mě přispěla právě chráněná dílna Charity Hrabyně. Mám radost, že existují takové firmy, které se nebojí zaměstnávat postižené a vytvářejí jim pracovní podmínky, kde se mohou realizovat a být v kolektivu,“ dodává Petr.