Komu je vaše výzva adresována?

„Hodlám seznámit s našimi problémy poslance parlamentu a senátory za náš kraj a postupně i vládu. Začneme tím, že naši výzvu rozešleme jako inspiraci ostatním regionům s podobnými problémy, jako je například Vidnava.“

A jakou roli v tom hraje kraj?

„V úterý jsme jednali se zástupci kraje o sociálních a ekonomických problémech chudých oblastí a byl jsem příjemně překvapen, že z jejich strany je zájem pomoci a že ví, v jaké jsme situaci, protože mají od Agentury pro regionální rozvoj zpracovánu analýzu asi šesti nejchudších regionů v kraji. Už chystají konkrétní kroky, ale bohužel jsou to jen dílčí projekty, například na podporu cestovního ruchu. Řeší se například, jak k nám dostat turisty, ale už ne to, kde nezaměstnaný člověk na Osoblažsku vezme kapitál, aby jim mohl nabízet služby.

Kraj nám pomáhá, ale nemůže například měnit daňový systém a legislativu. Při jednáních s hejtmanem Jaroslavem Palasem se ukazuje, že kraj těžko prosadí koncepční a dlouhodobé řešení, když není vůle seshora. A ta není, protože postižené regiony i kraje mají roztříštěné síly. Právě výzva starostů má posunout problematiku z úrovně obcí, regionů a krajů na celostátní úroveň. “

Výzva kritizuje omezení státní podpory veřejně prospěšných prací. Jak se to projevuje v Osoblaze?

„Dosud mohla Osoblaha na veřejně prospěšných pracích zaměstnávat 18 lidí, nyní nám jich zbude maximálně osm. Nejde jen o to, že ti lidé v obcích odvedli kus práce, ale především to byla pro ně motivace, aby se do něčeho aktivně zapojili. Pokud nedostanou možnost vydělat si peníze prací, budou jen pasivně čekat, až jim přijdou dávky nebo podpora. To chudý region degraduje ještě víc. Mladí odcházejí a lidé v produktivním věku už nemají sílu stěhovat se nebo dojíždět za prací.“

Ve své výzvě zmiňujete, že to je fenomén Sudet.

„Zajímavé je, že devadesát procent oblastí s těmito problémy leží v bývalých Sudetech. Osoblaha byla před válkou městem, které mělo 6,5 tisíce obyvatel, soud a několik fabrik, dnes máme něco málo přes tisíc obyvatel. Odsunem došlo k přerušení tradic předávaných z generace na generaci. Dosídlení lidé v době státních statků nikdy nenašli tak hluboký vztah k půdě, krajině i majetku, jaký měli němečtí sedláci a statkáři. Stojíme před problémy, které se zde kumulují posledních sedmdesát let. Srovnejte naši situaci třeba s horskými vesnicemi Rakouska nebo Francie, kde se problémy řešily průběžně.“

Kromě rušení poboček úřadů, omezování dopravních spojů a veřejných prací si stěžujete hlavně na souřasný systém přerozdělování daní.

„Nechci, aby to vyznělo, že my starostové jen brečíme a stěžujeme si. Děláme, co je v našich silách, aby se situace zlepšila, ale bez peněz a potřebné legislativy máme svázané ruce. Naše zájmy by měl reprezentovat svaz měst a obcí, ale v něm mají hlavní slovo velká města. Pro ta je současný koeficient přerozdělování daní výhodný nebo aspoň výhodnější než pro nás. Naším hlavním požadavkem je posílit rozpočty malých obcí, které stát dosud jen zahlcuje stále novými povinnostmi, ale peníze jim nepřidá. My například vynakládáme každoročně z obecního rozpočtu na dofinancování státní správy přes milion. To není jen problém Osoblažska a okresu Bruntál, ale většiny obcí do pěti tisíc obyvatel.“

V čem by podle vás mělo spočívat řešení těchto problémů?

„Kromě změn v daňovém systému je nejdůležitější podpora zaměstnanosti v nejchudších regionech. Proč by nemohly dostat daňové úlevy firmy, které zřídí pobočku v malé obci s vysokou nezaměstnaností? Když dostal velkorysé státní pobídky Hyunday, proč by je nemohl dostat i nezaměstnaný člověk z Osoblahy, který se rozhodl začít jako živnostník?