"Každý má sice vlastní priority, ale jistě se nemýlím, milí čtenáři, pokud předpokládám, že ve vašich novoročních přáních nikdy zejména nechyběla naděje, že si vy a vaši blízcí uchováte pevné zdraví. To je totiž hodnota, kterou obvykle a oprávněně klademe na první místo, protože dobře víme, že neslouží-li zdraví, pak nemá valného smyslu pachtit se za věcmi v podstatě nebo veskrze pomíjivými.

Čas od času se však každý z nás dostane do situace, kdy zdraví vypoví službu a je tedy nezbytné vyhledat odbornou pomoc a péči. Žijeme (zatím!) ve vyspělé, civilizované zemi a máme tedy to štěstí, že se můžeme s důvěrou svěřit do rukou kvalifikovaných lékařů a zdravotnického personálu, který disponuje moderními, často špičkovými přístroji i účinnými léky. Na to vše jsme si zvykli, na to vše spoléháme (někdy až příliš).

V souvislosti s aktivitou „Děkujeme, odcházíme," ke které se připojila velká část lékařské veřejnosti, jsme však najednou konfrontováni s docela reálnou hrozbou, že odchod lékařů způsobí akutní nedostatek kvalifikovaného lékařského personálu, jehož důsledkem může být ochromení provozu nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Dopady tohoto stavu se mohou projevit v mnoha formách, z nichž je nutno jmenovat v prvé řadě snížení dostupnosti péče pro občany kraje, problematické zajištění akutní neplánované péče, zvýšení rizika nesprávných postupů či vynucené snižování počtu nelékařského zdravotnického personálu. V ekonomické oblasti pak hrozí vznik nebo prohloubení hospodářské nestability nemocnic a celkový negativní dopad na zaměstnanost v regionu.

Ne, nemám samozřejmě v úmyslu strašit. Jedná se jen o věcný popis některých možných dopadů. Považuji za vhodné ovšem také zdůraznit, že rozhořčení lékařů chápu a jejich požadavky do značné míry vnímám jako oprávněné, i když nezastírám, že v kontextu výše uvedených případných důsledků se nemohu zbavit pochybností nad zvolenou formou protestu. Především jsem však povinen na vzniklý problém reagovat, samozřejmě přiměřeně svým kompetencím. Intenzivně a opakovaně jsem proto jednal s představiteli protestujících lékařů i řediteli krajských nemocnic, svolal jsem bezpečnostní radu kraje s cílem připravit se na řešení případné krizové situace a současně jsem se veřejně obrátil na předsedu vlády s důrazným apelem, aby naléhavost situace nepodceňoval a především hledal odpovídající řešení. Je totiž naprosto nesporné, že reálné nástroje má v rukou právě vláda, která se své odpovědnosti tudíž nemůže zbavit.

Moc se omlouvám, vážení čtenáři, že jsem na začátku nového roku věnoval svůj úvodník právě tomuto jedinému tématu. Pevně však věřím, že naleznu vaše pochopení, protože zcela jistě bude tato záležitost i nadále v centru pozornosti celé veřejnosti. Přejme si tedy do nového roku ještě jednou a možná ještě naléhavěji než obvykle: především pevné zdraví!"