Výzkumem bylo zjištěno, že probiotika (krmná aditiva živých mikroorganismů) aplikovaná do krmiv pro prasnice snižují představovou mortalitu selat.

V boji s klostridiemi je nejdůležitější prevence –minimalizovat stres a zabránit tak pomnožení choroboplodných zárodků.

Odborníci diskutují o využití elektrické vodivosti mléka ve šlechtitelských programech a srovnávají ji s ostatními vlastnostmi užívanými pro genetickou selekci za účelem redukce výskytu mastitid.

Ze Španělska informují, že roční období významně ovlivňuje kvalitu jatečného těla a masa prasat. Genetika je méně podstatný faktor než doba porážky.

Podle pokusů provedených ve Švédsku lze plynovou chromatografií identifikovat těkavé látky v mléce krav s mastitidou. V mléce nemocných krav se zjišťují hlavně sulfidy, ketony, aminy a kyseliny, v mléce zdravých krav se zjišťují produkty oxidace lipidů.

Podle odhadu USDA (Ministerstvo zemědělství USA) je 96 % všech farem s chovem prasat v USA pozitivních na Lawsonia intracellularis, bakterii, která toto onemocnění vyvolává.

Dietetická hladina zinku z organických zdrojů nemá stejný účinek jako farmakologická hladina zinku z oxidu zinečnatého.

Alternativou tradiční aplikace enzymů je jejich podání v napájecí vodě.

Přídavek směsi organických kyselin a fytobiotik zvýšil denní přírůstek hmotnosti o 70 g na sele a o 3,5 dne se zkrátila doba do dosažení tržní hmotnosti.