Hlavní zásluhu na skutečnosti, že stav krav klesal o něco pomaleji je skutečnost, že se v tuzemsku začal postupně rozšiřovat chov krav bez tržní produkce mléka.

Přestože stavy dojených krav klesaly ještě dramatičtěji, pokles tržní produkce mléka se od roku 1994 zastavil a od této doby dochází pouze k meziročním výkyvům. Skutečná dodávka v roce 2007 byla nejvyšší za posledních čtrnáct let díky vysokému růstu užitkovosti, zejména od roku 2000.

Vývoj dodávky mléka velmi citelně reaguje na výši nákupní ceny. Při růstu ceny dochází k růstu dodávky mléka a naopak.

Od zavedení kvót v roce 2002 byl pouze jeden kvótový rok, kdy ČR překročila svoji kvótu, za to následoval postih. I když v celkovém objemu nebyl tento odvod dávky dramaticky vysoký, pro řadu, zejména úspěšných chovatelů, přinesl značné finanční ztráty. Vývoj posledních let potvrzuje, že pozice, se kterou šla ČR do předvstupních jednání s Evropskou unií, tedy s požadavkem na kvótu 3100 tisíc tun byla oprávněná a správná. Současná 2792,7 tisíce tun odpovídá pouze dvěma třetinám průměru původní E-15 v přepočtu na jeden hektar a je výrazně nižší než u našich sousedů v Německu a Rakousku.

Klesá počet držitelů kvóty na mléko

K výraznému posunu došlo u počtu chovatelů dojeného skotu. Při zavedení kvóty se stalo 3603 chovatelů jejími držiteli a k 1. dubnu 2008 se jejich počet snížil na 2589. To znamená, že se počet dodavatelů (držitelů kvóty) snížil o 1014.

Pokles stavů skotu má i další významná negativa. Jde o využití píce z trvalých travních porostů (TTP). Průměr E-15 činí v přepočtu na 100 ha TTP 123,3 VDJ, zatímco průměr v České republice činí pouze 83,4 VDJ. Praktickým dopadem pak je, že významná část píce z TTP nemá uplatnění.

Dalším důsledkem poklesu stavu skotu je snížení počtu pracovních míst na vesnici, což přispívá k dalšímu vylidňování venkova. Jestliže došlo za dvacet let ke snížení stavů krav o 680 tisíc kusů, přišlo zároveň 22 500 pracovníků o pracovní příležitost.

Úbytek statkových hnojiv

Těch vlivů je samozřejmě daleko více. Je nutné zdůraznit ještě jeden. Jedna VDJ průměrně vyprodukuje ročně 150 kg č. ž., z toho 50 kg N, 30 kg P2O5 a 70 kg K2O. Snížení této produkce je nutné nahrazovat minerálními hnojivy. Jejich cena stále roste a jejich dopad na životní prostředí je výrazně horší než u statkových hnojiv.

Jaký lze očekávat další vývoj? Jestliže bude pokračovat pokles ceny, lze předpokládat následné snížení výroby mléka. Proti tomu totiž poroste domácí spotřeba mléka, zejména mlékárenských výrobků, takže by mohlo v následujících letech dojít k tomu, že by Česká republika přestala být soběstačná i v takové komoditě, kde převažoval vývoz nad dovozem. Zároveň by se i prohloubil nepříznivý dopad v dalších oblastech.

Pavel Novotný, předseda komoditní rady pro skot a mléko při AK ČR