Význam pastvy, který spočívá především v pozitivním vlivu na zdraví, růst a vývoj skotu, ale je i ekonomicky výhodným řešením, oceňují například chovatelé skotu v západní Evropě. V České republice se pastevním způsobem chovají zejména masná plemena skotu, respektive krávy s telaty a dále jalovice. Zatímco v chovech s vysokou produkci mléka využívají pastvu jen ojediněle, pro farmy v podhorských a horských oblastech s nižší koncentrací zvířat představuje pastevní porost často jedinou možnou alternativu.
Čtyřčlenný kolektiv univerzitních vědců pod vedením doc. Ing. Bohuslava Čermáka, CSc., sledoval změny ve složení pastevního porostu v podhorských oblastech jižních Čech a jejich vliv na složení mléka a celkovou mléčnou produkci. Monitorování probíhalo ve dvou chovech dojeného skotu, ve kterých zvířata v sezoně pobývala celý den na pastvě. Pro doplnění je nutno uvést, že v obou farmách měla zvířata denně k dispozici jadrné krmivo a minerální lizy.
K určení výživné hodnoty pastevního porostu autoři sledovali obsah dusíkatých látek, dále hrubou vlákninu a acidodetergentní lignin. Vyhodnocování vzorků píce probíhalo v měsíčních intervalech, a to od května do října.
Výsledky ukázaly, že v obou sledovaných chovech došlo ke zvýšení obsahu mléčného tuku a bílkovin. Nejvyšší užitkovosti se dosáhlo v jarních měsících při nástupu zvířat na pastvu. S postupným zvyšováním obsahu hrubé vlákniny a acidodetergentního ligninu a naopak snižováním obsahu dusíkatých látek v pastevním porostu mléčná užitkovost klesala. Aby farmy v LFA oblastech se ztíženými přírodními podmínkami dosahovaly srovnatelných výsledků mléčné užitkovosti s ostatními chovy, doporučují autoři dotovat přísun energie i dusíkatých látek z jiných zdrojů. Ve sledovaných farmách se osvědčil příkrm jetele lučního nebo doplnění krmné dávky o řepkové pokrutiny a kukuřici. Současně upozornili, že je třeba věnovat velkou pozornost správné údržbě pastvin. Vhodnou kombinací pastvy a seče lze docílit lepšího zapojení porostu, zvýšení podílu leguminóz a snížení podílu méně hodnotných dvouděložných druhů.

Problematická variabilita kvality píce
Porost kulturních druhů trav je pro skot optimálním zdrojem výživy. Častým problémem je však vysoká variabilita kvality a obsahu živin víceletých pícnin, která se odvíjí od organizace sklizně a využívání travních porostů v odpovídající fázi pícní zralosti a dodržení technologie vlastní sklizně a následné konzervace. Právě tato problematika je předmětem výzkumu Ing. Jana Pozdíška, CSc., z Agrovýzkumu Rapotín, který svůj příspěvek věnovaný možnostem uplatnění travních porostů ve výživě dojnic rozdělil na dvě části. V první sledoval změny ve výživné hodnotě vybraných druhů a odrůd trav a jetele lučního během vegetačního období. Ve druhé části pak vyhodnotil vliv intenzity obhospodařování a hnojení trvalých travních porostů na chemické složení, stravitelnost organické hmoty a obsah energie v píci.
„Pro efektivní využití živin v krmných dávkách, které jsou přijímány zvířaty, je velmi
významný poměr mezi energií a dusíkatými látkami. Úroveň bakteriální syntézy v bachoru
přežvýkavců souvisí s poměrem mezi sacharidy, respektive pohotovou energií a dusíkatými látkami v přijatých krmivech. Zvýšení množství mikrobiálních bílkovin přecházejících do tenkého střeva je možné dosáhnout optimalizací využití dusíku a energie v bachoru. Rovnovážný stav mezi odbouráváním a syntézou v bachoru je při obsahu dusíkatých látek na úrovni 13 procent NL a 5,9 MJ NEL v kilogramu sušiny krmné dávky. U krmných dávek, případně krmiv, které se svým obsahem živin blíží těmto hodnotám, lze využít optimálně funkce bachoru jako fermentoru. Se zvyšováním mléčné užitkovosti skotu nabývá na významu synchronizace rychlosti, kterou se energie a dusíkaté živiny z krmiv uvolňují. Pozitivně lze ovlivňovat syntézu mikrobiálních bílkovin a zejména podíl živin, které jsou využívány v dalších částech trávicího traktu přežvýkavců. Tyto kvalitativní parametry je potřebné zohledňovat zejména ve výživě vysokoprodukčních dojnic,“ uvedl ve své prezentaci rapotínský specialista.

Koncentrace energie versus pícní zralost
Z výsledků bylo dále patrné, že koncentrace energie v píci vybraných druhů trav během sledování klesá. Tato skutečnost pak souvisí s odlišnou dobou pícní zralosti. Ze sledovaných trav byly nejranější kostřava rákosovitá (Kora) a kostřava luční (Rožnovská), středně rané festucoidní hybrid Hykor, srha laločnatá (Niva) a sveřep horský (Tacit), pozdní byly jílky vytrvalé (Mustang, Sport) a loloidní hybrid (Bečva). Mezi uvedenými trávami byl rozdíl v kvalitě (z pohledu srovnatelné koncentrace energie) tři až čtyři týdny, což je třeba brát v úvahu při zahájení prvních sečí. Jetel luční je s ohledem na kvalitu píce nutné sklízet na počátku butonizace, tj. zpravidla ve třetí dekádě května. Z toho plyne závěr, že potřebné koncentrace živin a energie v sušině víceletých pícnin lze dosáhnout důsledným dodržováním termínů sklizně.
„Zvyšování koncentrace živin v sušině krmných dávek dojnic s vyšší úrovní užitkovosti není možné v současných podmínkách zajišťovat zvyšováním obsahu živin v pícninách cestou vysokých dávek hnojiv (zejména dusíkatých), kdy mimo jiné zvyšující se rozpustnost (degradabilita) dusíkatých látek v bachoru nemá pozitivní vliv na využitelnost a produkci. Z těchto důvodů nabývá na významu také dokonalejší využívání jetelovin jako zdroje vysoce kvalitní bílkoviny pro přežvýkavce,“ pokračoval Ing. Pozdíšek.
„Volbou optimální intenzity obhospodařování trvalých travních porostů lze vhodně sladit množství produkce biomasy s požadovanou kvalitou. Jestliže v krmných dávkách požadujeme v systému PDI za ideální poměr PDIN/PDIE blízký 1, pak tomuto poměru se blíží travní porosty, které byly využívány intenzivně a při nižších dávkách živin. Zvýšení podílu objemných krmiv s vyrovnaným poměrem PDIN/PDIE snižuje mimo jiné i náročnost na množství doplňkových krmiv v sestavovaných krmných dávkách,“dodal.
V závěru svého vystoupení poznamenal, že výroba kvalitních krmiv z víceletých pícnin je velmi náročná a její zvládnutí může kromě zajištění krmiv o požadované kvalitě přispět také k řešení problémů vznikajících s nedostatečnou úrovní strukturální účinnosti krmných dávek. Poznatky o rozdílech v obsahu živin v druzích a odrůdách trav a jetelů v průběhu jejich vegetace lze využít nejen při pěstování víceletých pícnin na orné půdě, ale také při usměrňování složení trvalých travních porostů a jejich obhospodařování. Zvýšením frekvence sečí, v závislosti na podmínkách, se zvýší koncentrace živin a energie v sušině objemných krmiv při snížení produkce sušiny hospodářského výnosu, což je cesta k zajištění údržby krajiny při zredukovaných stavech skotu.

Mezi patnácti prezentovanými pracemi zaměřených výhradně na výživu skotu bylo také několik přednášek věnováno problematice cizorodých látek. Opatření, která by vedla k minimalizaci rizik možné kontaminace krmiv nebo produktů jsou obsahem červencového čísla časopisu Krmivářství.