Podle kritérií, která se v průběhu let měnila, rozhodl OIE rozdělit země do tří skupin z hlediska rizika BSE. První skupinu tvoří země, kde nebyl případ nemoci šílených krav dosud vůbec zaznamenán, popřípadě byl výskyt velice ojedinělý, nebo se tato choroba vyskytla u zvířat dovezených z jiných zemí. Tyto země se řadí do takzvané skupiny se zanedbatelným rizikem. Jejich počet je poměrně malý, a patří sem například Austrálie, Argentina, Finsko, Island, Nový Zéland, Norsko, Paraguay, Singapur, Švédsko a Uruguay.
Do druhé skupiny s tak zvaným kontrolovaným rizikem kromě České republiky patří všechny ostatní členské země EU (kromě Finska a Švédska, které patří do první skupiny).
Do třetí skupiny s neurčeným rizikem patří všechny ostatní země, které nejsou zařazeny do první nebo druhé skupiny zemí, vysvětlil Duben.
Svědomité prověřování jednotlivých zemí vycházelo z poznatků, které jsou jednotlivé země schopné věrohodně doložit, čímž se rozumí existující platná veterinární legislativa a doložitelný systém vyšetřování porážených zvířat. Ve všech zemích s výskytem, které jsou zahrnuty do druhé skupiny, je dlouhodobě zaznamenávána sestupná tendence nových výskytů. Například u nás byl zaznamenán poslední případ v prosinci loňského roku, a poslední léta byl výskyt stále nižší. Nejvíce případů onemocnění BSE bylo zjištěno v roce 2005, osm případů, šlo však ještě o kusy, které se narodily před uplatňováním přísných veterinárních opatření (zejména před zákazem zkrmování masokostních mouček). Jakmile začalo ubývat „starších ročníků“, potvrdilo se očekávání, že nové výskyty u mladších zvířat prakticky nejsou možné. V roce 2006 byly při povinném vyšetřování zjištěny tři případy, v roce 2007 pak již pouze dva. Při posouzení všech případů je možné uvést, že všechna onemocnění BSE u nás byla zjištěna u skotu narozeného před rokem 2001, jediným nejmladším případem je kráva narozená 24. ledna 2001, tedy opět před přijatými opatřeními. Celkem bylo u nás od roku zjištěno 28 případů onemocnění BSE, uvedl dále Duben.
Zařazení ČR mezi země, kde je malé riziko BSE, tedy mezi země, kde je prováděn důsledný monitoring, a kde se také na jatkách odstraňuje specifikovaný rizikový materiál (nervová tkáň) jatečného skotu, svědčí o uznání důvěryhodnosti a účinnosti našeho státního veterinárního dozoru.

Zdroj: Agroweb