Zlepšování užitkovosti lze podle doc. Ing. Roman Stupky, CSc., Ing. Jaroslava Čítka, Ph.D. a doc. Ing. Michala Šprysla, CSc.z České zemědělské univerzity v Praze realizovat genetickými cestami s využitím například genomiky, která směřuje k určení žádoucích lokusů s geny ovlivňujícími příznivě užitkovost. Těmito opatřeními lze cíleně imigrovat hodnotné geny z populace do populace a ovlivňovat jejich genovou manifestaci. Je zřejmé, že úspěšnost těchto opatření vyžaduje hodnocení užitkových vlastností nepřímo pomocí biometrických metod, ve kterých jsou informace o účincích genotypů získávány z jejich průměrných efektů v populacích. Negenetická opatření spadají především do oblasti managementu stáda a chovu. Jde o možnost různé volby v oblastech obratu stáda, výživy jednotlivých kategorií a pohlaví, techniky a technologie krmení, napájení, ustájení, vzduchotechniky, kejdových koncovek, atd.

Testování populací

Ke zlepšování užitkovosti pomáhají testy populací prasat, jejichž výsledky jsou nezbytné pro úspěšné působení ve sféře šlechtění, užitkových chovů, výživářských a technologických firem. V současné době je možné testy populací realizovat v České republice těmito způsoby:
 ve stanici ÚKZÚZ jako „test zboží“,
 v užitkových chovech jako „polní testy“ hybridů prasat (finančně i organizačně náročné),
 v testační stanici ČZU v Praze – Suchdole.
Předmětem testů je sledování navenek měřitelných fenotypových projevů, které jsou výsledkem vzájemného vztahu genotypu a prostředí.
Cílem testace je získání co největšího množství objektivních informací o prověřovaných populacích na základě:
 porovnání různých kombinací plemen či hybridů s dalšími skupinami zvířat, například z plemenných chovů,
 porovnání jedné kombinace plemen, respektive hybridů s ostatními kombinacemi plemen či hybridů ve všech relevantních ukazatelích užitkovosti,
 ověření efektivnosti jednotlivých krmných strategií ve vztahu ke zvolenému plemeni nebo hybridní kombinaci.

Hlediska pro testaci

Provádění testací slouží chovatelům k volbě zootechnických opatření směřujících k minimalizaci rozdílů mezi produkční užitkovostí daného chovu a produkční užitkovostí manifestovanou zvoleným genotypem ve staničních testech. S ohledem na ekonomiku tak jde o peněžní vyjádření interakce genotypu a prostředí, která se v chovu prasat značně uplatňuje, přičemž je známo, že ji lze různými faktory prostředí významně ovlivňovat.
K testacím lze přistupovat ze dvou různých hledisek:
1. V rámci testací se dají standardizovat podmínky, čímž se vytvoří prostor pro maximální fenotypovou manifestaci genotypu. Tyto staniční testace jsou v chovu prasat provozovány ve sféře plemenářských organizací nebo ve specializovaných zařízeních. Standardizace všech vlivů prostředí není však možná.
2. Lze provádět testace v podmínkách chovu. Jedná se tedy o podchycení fenotypového projevu genotypu v daných specifických podmínkách. Tato testace zahrnuje vliv konkrétních podmínek chovatele na fenotypovou manifestaci genotypu a umožňuje plný projev vzájemného spolupůsobení genotypu s podmínkami daného konkrétního prostředí. Dosažená užitkovost v jednom prostředí není ale garantována pro odlišné prostředí.Tyto testace mají přínos zvláště pro chovy, ve kterých jde hlavně o konkrétní úroveň fenotypového projevu genetické složky, dosaženou v daných podmínkách prostředí a vyjádřenou ekonomickými ukazateli.

Krmná strategie

Dosažení optimální porážkové hmotnosti v co nejkratším čase a s minimálními náklady je cílem každého chovatele. Dosažení tohoto cíle ovšem ovlivňuje řada na sobě nezávislých faktorů. Významným opatřením z pohledu negenetických opatření je například vhodná volba krmné strategie ve vztahu k využívanému genotypu, respektive kombinaci křížení při současném zohlednění pohlaví.
Z faktorů prostředí se v současné době věnuje velká pozornost problematice techniky výživy. Genetické korelace mezi některými ukazateli výkrmnosti a jatečné hodnoty jsou vysoce ovlivněny složením a technikou krmení.
Proto Stupka a kol. zdůrazňují význam testů jak staničních, tak polních ze sféry užitkových chovů. Testování parametrů výkrmnosti z pohledu růstové intenzity a využitelnosti krmiv patří mezi významné složky ovlivňující celkovou ekonomiku produkce. Sledování růstu zvířat má zootechnický i ekonomický význam. Obecně platí, že rychleji rostoucí zvířata při stejných podmínkách spotřebují na jednotku přírůstku hmotnosti méně živin než zvířata rostoucí pomalu.
(Více informací k tématu si můžete přečíst v příspěvku doc. Ing. Roman Stupky, CSc., Ing. Jaroslava Čítka, Ph.D. a doc. Ing. Michala Šprysla, CSc., v červnovém čísle časopisu Farmář.)