Dr. William Close publikoval řadu významných výzkumných prací zaměřených na výživu prasat a podílel se na vytváření norem potřeby živin pro prasata. Ve Velké Británii si založil soukromou poradenskou společnost Close Consultancy a dal dohromady manuál pro chov prasat, který se prezentuje pod názvem Premier Pig Program. Již byl přeložen do dvaceti jazyků a prezentován ve čtyřiceti zemích. Firma Alltech je sponzorem tohoto programu, a proto se pod její hlavičkou konalo v senohrabském hotelu Sen další setkání s chovateli prasat v ČR. Seminář byl pojat formou workshopu, kdy se zúčastnění mohli aktuálně zeptat na vlastní problémy a zapojit se do vzájemné diskuse.

Tuna jatečného libového masa za rok na prasnici
V úvodu se přednášející zeptal na profit odvětví v České republice. Konstatoval, že chov prasat není profitabilní nikde na světě s výjimkou Číny, kde se osmikilové odstavče prodává aktuálně za sto amerických dolarů (zhruba 1650 Kč). „V ostatních zemích se všude potýkáme s profitabilitou. Je nutné se ptát, jak můžeme zlepšit užitkovost, abychom mohli zase vydělávat? Je třeba se držet ukazatele, že každá prasnice by měla vyprodukovat jednu tunu libového masa rok (při zhruba 22 selatech).  Produkční věk pranice by měl být dva roky. „Jak dlouho využíváte vaše prasnice,“ zeptal se Dr. Close přítomných chovatelů. Odpověď byla: „O mnoho méně.“ Minimálně 3,5 vrhu selat je potřeba na vyrovnání nákladů na prasnici (její odchov).
Dalším parametrem, který by chovatelé měli sledovat, je produkce libového masa na krmné místo za rok. Minimální cíl na jedno krmné místo 164 kg masa.
Chovatelé by se měli zajímat o potenciál pro přírůstek bílkoviny nebo libové svaloviny u svých prasat, protože prasata s vysokým podílem libové svaloviny (bílkoviny) v těle efektivněji přeměňují krmivo na přírůstek svaloviny a hmotnosti. Cílem pro všechna prasata při porážce by mělo být 57 až 60 % libové svaloviny v jatečném těle. To představuje nejvhodnější poměr libové svaloviny a tuku, které žádá dnešní zpracovatel, prodejce a zákazník.

Vyhoďte staré učebnice
„Pan Tesco nás dovedl k tomu, že jsme v posledních třiceti letech snížili výšku hřbetního tuku z 22 mm (rok 1975) na 8 až 10 mm. Dnešní konzumenti žádají také dokonalé mramorování vepřového masa, jinak si budou kupovat kuřecí nebo jehněčí. Obsah intramuskulárního tuku by měl být 3 až 4 %. Moderní genotypy prasat jsou schopny dosáhnout přírůstku přes kilogram denně v porovnání s 0,5 až 0,6 kg/den u dřívějších genotypů. Pokud vlastníte učebnici výživy prasat z minulého století, můžete ji s klidem vyhodit oknem, protože dnes už je všechno jinak,“ upozorňuje Dr. Close.

Lze ušetřit na krmivu
Náklady na krmivo představují největší část nákladů a jejich cena výrazně stoupá. Finišer tvoří 30 až 60 % z objemu krmiv. Optimalizací krmných dávek ve výkrmu tedy můžeme udělat největší profit.
Prasata mají značně rozdílnou schopnost růst a přeměňovat krmivo na maso. Faktory ovlivňující růstovou schopnost jsou:
• plemeno a genotyp,
• pohlaví zvířete,
• zdravotní stav,
• krmná směs a management krmení,
• voda,
• velikost skupin, podlahová plocha a prostor u koryta,
• prostředí (např. teplota, vlhkost, větrání),
• organizace chovu.
Každý z výše uvedených faktorů představuje určitou zátěž pro organismus zvířat, a proto ovlivňuje přírůstek. Je důležité vědět, v jakém rozsahu a jak se projevuje vliv těchto faktorů. například je dobře známo, že existují značné rozdíly v užitkovosti mezi různými chovy, i když mají stejné genotypy. I v rámci jedné skupiny prasat chovaných ve stejných podmínkách existuje značná variabilita v přírůstku. Cílem by měl být co nejrychlejší růst s minimální variabilitou.

Výběr genetiky je důležitý
Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících přírůstek je genetická kvalita stáda. Studie publikovaná před dvaceti lety porovnala dva rozdílné genotypy po dobu výkrmu od 45 do 90 kg živé hmotnosti. Linie A byla vystavena intenzivní genetické selekci, zatímco linie B byla nešlechtěná. Když se podařilo u prasat linie A zvýšit příjem krmiva, ukázalo se, že denní přírůstek svaloviny se zvýšil. Naproti tomu příjem krmiva u prasat line B, při němž bylo dosahováno nejvyššího přírůstku bílkovin, zdaleka nedosahoval maximální úrovně, které je zvíře schopno přijmout. Nadbytečná energie, kterou prasata přijímala, byla ukládána ve formě tuku, což mělo za následek špatnou konverzi krmiva a vyšší obsah tuku v jatečném těle.
„V posledních letech byla provedena řada výzkumů týkajících se matematického modelování růstu zvířat. Tyto modely jsou podle mého názoru velice užitečné. Mohu předem odhadnout například dobu, za kterou doroste do požadované hmotnosti kaneček při dané dietě. Krmné směsi je třeba míchat na míru danému hybridu,“ vysvětluje přednášející.

Proč kastrujete kance?
„Proč kastrujete kance,“ položil všem přítomným otázku přednášející. „Vždyť mezi vývojem svaloviny u nekastrovaných samců a kastrátů jsou významné rozdíly. U moderních výkrmových genotypů byla změřena intenzita ukládání bílkovin: intaktní kanec:180 g/den, prasnička: 165 g/den, kastrát: 150 g/den. Každý den tak u kastrátů vyhazujete 30 g přírůstku. Proč to tedy děláte, baví vás to snad? Věřím, že nové zákony Evropské unie zakážou kastraci, takže buďte na to připraveni. Co se týká zápachu masa, svádí se vše na pohlavní hormony, ale například indol a skatol jsou daleko více zapáchající látky než samotné pohlavní hormony,“ překvapil svými slovy řadu chovatelů Dr. Close. Dodal, že lze také využívat způsob kastrace pomocí injekce obsahují přípravek navozující imunitní reakci (přípravek se nazývá Improvac a je vhodné jej podávat v 60 a v 80 kg). Imunokastrace odstraní kančí pach, ale zvíře neztratí původní růstovou schopnost.

Optimalizovat minerály
„Údaje potřeby minerálních látek a vitaminů jsou většinou z minulého století. Studií publikovaných pro některé minerály je s výjimkou selenu neuvěřitelně málo. Řekněme si na rovinu, že normy potřeby minerálů pro moderní genotypy prasat pouze odhadujeme. Například v mnoha zemích je zvykem přidávat měď (většinou síran měďnatý) jako růstový stimulátor. Nedávno publikované studie ukazují, že organické zdroje mědi dokonce v nižších dávkách mohou stejně efektivně podporovat růst jako síran měďnatý. Exkrece mědi do prostředí je významně snížena, prohlásil Dr. Close.
Všechny studie podle ně naznačují, že organické zdroje mohou nahradit anorganické formy minerálů v mnohem nižších hladinách, aniž by došlo k poklesu užitkovosti. „Organicky vázané minerální látky tedy mnohem lépe odpovídají potřebám moderního chovu prasat a předpovídám, že do několika let se budou používat pouze organické zdroje minerálů,“ řekl Close.

Voda pro prasata
„Všude je voda, praví klasik, ale otázka, zda mají prasata dostatek vody? Jak jednoduše stanovit potřebu vody: Pro prasata v předvýkrmu a výkrmu lze vypočítat příjem vody jako 2,5 násobek příjmu krmiva. Jinak řečeno, prase potřebuje desetinu vody své živé hmotnosti denně.
Pro optimální příjem je třeba také přizpůsobovat výšku napáječky. Kolíkové napáječky by měly být umístěny mezi výškou ramene a polovinou hlavy. Podle živé hmotnosti je dobré za výkrm třikrát přestavit výšku napáječky. Pro každých deset prasat v kotci by měla být jedna kolíková napáječka.
„Pokud je příliš horko, prasata nerada pijí teplou vodu. Mnohokrát jsem se s tím setkal při kontaktu s chovateli z Asie, kteří si stěžovali, že jim prasata nežerou. Horké prostředí a horká voda je problém. Neméně důležitý je také průtok napáječky - když je nízký, zvířata nevypijí tolik, kolik potřebují. Jak změřit kvalitu vody? Jednoduše. Nalít si jí do skleničky - když vám bude voda chutnat, bude chutnat i prasatům. Kvalita vody je nepochybně velmi důležitá, dodává William Close.
(Podrobněji o Premier Pig Programu – prasata ve výkrmu se dozvíte v časopise Náš chov.)

Zdroj: Agroweb