Zatímco počet pracovních úrazů v zemědělství vykazuje klesající tendenci, stížnosti na výskyt dýchacích obtíží u chovatelů hospodářských zvířat v posledních letech neustále narůstá. 12 až 20 % chovatelů zvířat dává do souvislosti výskyt  onemocnění dýchacích cest s prací ve stáji. Nejdůležitější symptomy jsou:
• sípání (14,1 %),
• dýchavičnost (5,1 %),
• astma (2,8 %),
• alergická rýma (12,4 %),
• zahlenění (16,8 %).     

Počet osob, kterým byla díky vleklým onemocněním dýchacích cest  přiznána nemoc z povolání se zvýšil ze 17 % v roce 2002 na 27 % v roce 2003. Byly evidovány rovněž osoby, které již dále svoje povolání nemohou vykonávat.

Druh a kategorie zvířat	Farmáři          Počet dotázaných                   Se symptomy
Prasata
prasnice	619	22,7
výkrm	799	21,9
odstavená selata	551	23,0
Skot
dojnice	1 245	17,4
výkrm	895	17,2
telata	1 190	17,8
Nosnice	279	14,7
Výkrm brojlerů	47	12,8

 
Znečištěný stájový vzduch. Základem vzniku dýchacích obtíží je znečištění vzduchu ve stáji, které vzniká velkým množstvím nečistot pocházejících z fekálií, zvířat, podestýlky nebo krmiv. Nejvýznamnějším znečišťovatelem jsou plyny, mikroorganismy, prach a další látky jako jsou např. endotoxiny.
Z více jak 136 plynů jsou nejvýznamnější z hlediska vlivu na zdraví člověka amoniak, sirovodík, oxid uhelnatý a v některých případech také oxid uhličitý. Koncentrace amoniaku v pracovní zóně  je povolena ve výši 20 ml/m³ stájového vzduchu. Největší akutní nebezpečí pro obsluhující personál a zvířata představuje sirovodík, který se dlouhodobě uvolňuje z amoniaku. Oxid uhličitý není v koncentraci, obvykle se vyskytující ve stáji, jedovatý, ale je nebezpečný díky uvolnění kyslíku do vzduchu v řádu procent, což může vést až k mdlobám.

Množství zárodků ve vzduchu. Koncentrace bakterií a plísní se obvykle pohybuje mezi 100 a 1000 KBE (kolonie tvořících jednotek) na litr stájového vzduchu. Míra znečištění závisí na druhu zvířat, typu produkce, způsobu ustájení (např. podestýlka). Převažují stafylokoky (60 %), dále pak streptokoky (30 %), plísně a velké množství dalších typů zárodků, z nichž některé tvoří spory. Některé zárodky patří mezi choroboplodné nebo potenciálně choroboplodné a původce zoonóz. U celé řady plísňových spor je známo, že mohou u lidí vyvolat alergie.

Prach ve stájovém vzduchu. Prach ve stáji je z 90 % tvořen organickými komponentami a může např. v určitých systémech chovu drůbeže dosáhnout až koncentrace ve výši 10 mg/m³ celkově a 4 mg/m³ na jedno pracovní místo.  Prachové částice tvoří především bakterie, plísně nebo viry a mohou také obsahovat různé látky jako jsou např. endotoxiny.
Z důvodu komplexního složení bývá  znečištění vzduchu označováno také jako bioaerosol. Jeho působení na dýchací cesty, oči a kůži je možné rozdělit na:
• mechanické,
• infekční,
• vyvolávající zánět a
• alergické/toxické.

Působení na zdravotní stav lidí a zvířat je závislé na velikosti vdechnutých částic a množství plynných a toxických látek. Částice s aerodynamickým průměrem menším než 5 μm dokáží proniknout až do dolních dýchacích cest – do plic.
Větší částice zůstávají v ústech, hrdle, dýchací trubici a průduškách. Často dochází k nespecifickému spolupůsobení velkého množství prachu, mikroorganismů a plynů, čímž dojde k nadměrnému zatížení obranných mechanismů a tím ke snížení rezistence organismu. Závažnější zdravotní následky se projevují u citlivých lidí vlivem přítomnosti alergenních a toxických látek jako jsou např. endotoxiny ve stájovém prachu. Aby bylo možné zhodnotit zdravotní rizika, která mohou lidem vzniknout díky pobytu ve stájích, je třeba vzít na pomoc např. „indikátory zatížení“ stájí bioaerosolem, které avizují kvalitu vzduchu.

Redukce prachu. Farmáři mohou svoje zdraví chránit pomocí ochranných dýchacích masek, zdraví zvířat však takto ochránit není možné. Pro minimalizaci znečištění vzduchu ve stáji se nabízejí různá technická a organizační opatření – především rychlý odkliz fekálií ze stáje, což výrazně může zredukovat koncentraci amoniaku ve stáji.
Další možnosti jsou přiměřené větrání, čistění stájí a vázání prachu pomocí různých technologií a přídavných látek. Všechna opatření, při kterých se přídavné látky používají, musí být prováděna zvlášť pečlivě, aby nedošlo k ohrožení zdraví lidí a zvířat. I přes možnosti výrazné redukce množství prachu ve stájích je nutné se především zaměřit na další vývoj chovných systémů, které budou jednak poskytovat zvířatům přátelštější prostředí a jednak podstatně zlepší kvalitu vzduchu v pracovní oblasti.
Ošetřovatelé zvířat jsou dosud většinou o zdravotních rizicích, spojených s prací ve stájích, které mohou vyústit až ve vznik onemocnění a následně ke ztrátě pracovní schopnosti, málo obeznámeni. Všichni zaměstnanci by měli mít k dispozici vlastní ochranné dýchací masky.

DLG-Mitteilungen, 2005, č. 9, s. 16-18                                                     Zdroj info ÚZPI