Renata Šarjaková, 15. duben 2008
Klima prověřuje odpovědnost včelařů
Jak včelařům naznačily klimatické podmínky minulého roku, je odpovědnost za zdraví včelstev jen na nich samotných.

 

Sledování populace roztoče během sezóny a následný včasný léčebný zásah je možná recept na naše trable se silnými úhyny. Včelaři by měli také opustit staré úly a investovat do moderních úlových systémů umožňujících pravidelný a jednoduchý monitoring napadení roztočem Varroa destructor.

Monitoring spadu kleštíka včelího (Varroa destructor), zasíťovaná dna s podložkou a aktivní přístup včelařů – tak lze shrnout hlavní myšlenky, které zazněly v rámci jarního včelařského semináře, který upořádala v Ivančicích Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ ve spolupráci se ZO ČSV Ivančice. Seminář měl název Aktuální situace v českém a evropském včelařství, a proto nemohl být zaměřen jinak než na včelí parazity a nemoci.

Ztráty jsou v celé Evropě
Jaká je situace v českém a evropském včelařství? První odpověď, která nás napadne, je asi „špatná“. Zprávy, které slyšíme ze sdělovacích prostředků, hovoří někdy již o ztrátách 50 % včelstev na našem území. A není to jen v České republice. Jak na semináři informoval Ing. František Texl, viceprezident Evropského sdružení profesionální včelařů, v jiných evropských zemích jsou ztráty podobné našim. Včelaři z jihu a východu Rakouska hlásí 20 – 30 % úhynů, ze severní a střední Itálie 20 – 40 %, ze severu Německa 30 – 50 %, ze Španělska a jižní části Francie až 70 % ztrát.
„Příčiny a důvody se hledají různé. Němečtí a francouzští včelaři vypozorovali, že včelstva hynou nejvíce tam, kde se pěstují monokultury. Naproti tomu v pestré krajině s dostatečně různorodou nabídkou pylu jsou včely vitálnější. Pyl je podle nich do zimy důležitější než cukerné zásoby. Maďarští včelaři zastávají stejný názor jako čeští včelařští odborníci. Také v Maďarsku je prý naprostá většina úhynů dána přemnožením roztoče Varroa destructor,“ sdělil František Texl.

Co může udělat teplá zima
Ing. Antonín Přidal, Ph.D., (MZLU v Brně) navázal v další přednášce a pojmenoval hlavní příčinu přemnožení kleštíka včelího (Varroa destructor) v loňském roce. Zdůraznil, že už i podzim roku 2006 byl mimořádně teplý a také suchý. V lednu 2007 byly extrémně vysoké teploty. Své tvrzení podložil grafem průběhu počasí (teplot) v roce 2007 v porovnání s průměrem za posledních 50 let. Jednoduše řečeno – populace roztoče měla vzhledem k mimořádnému klimatu v roce 2007 zhruba měsíc náskok oproti jiným letům.
Ale co na to průměrný český včelař? Ten reagoval jako každý rok. Po vytočení medu odjel na dovolenou a včelstva ponechal svému osudu s myšlenkou, že třeba ještě „něco“ přinesou. Na to, že se vegetace posunula o několik týdnů dopředu vůbec nezareagoval. Je zvyklý, že léčiva jsou na předpis a že to hlavní přeléčení se přece provádí až na podzim a v zimě. V srpnu gabon, v říjnu fumigace a v lepším případě v prosinci aerosol. Kyselina mravenčí moc neúčinkuje a nic jiného přece neexistuje. Včelař je v klidu a co na tom, že křivka populace roztoče již pomalu předběhla početnost včelstva.

Zimní vyšetření nestačí
Bystrému včelaři je již jasné, že zimní vyšetření měli přestává být z hlediska napadení kleštíkem tím pravým diagnostickým nástrojem. Spad bývá zkreslen – roztoči z léčení se zachytí na horních loučkách nižších nástavků a později je mohou včely shazovat. Navíc, k čemu je sledování zimního spadu, když i přesto, že včelstvo na jaře začínalo s „nulovým“ počtem roztočů, je v srpnu kvůli zalétávání a slídění včelstvem nejvíce napadeným?

Vyhodnocování spadu roztočů
Z přednášek a z diskuse včelařských odborníků v Ivančicích vyplynulo, že je třeba v kritických letních měsících neustále monitorovat počet přirozeně spadlých roztočů a na základě tohoto monitoringu udělat ihned léčebné opatření. Nejlépe to ukázal na příkladu ze své včelnice známý včelařský šlechtitel Ing. Květoslav Čermák, CSc.
Již v poslední dekádě července pozoroval na podložkách pod zasíťovaným dnem u několika včelstev na včelnici nadměrný přirozený spad roztočů. Na nic nečekal a těmto včelstvům nasadil léčivo (gabon). Ostatní nechal bez ošetření, neboť nevykazovala známky vysokého napadení. Ale po dvou týdnech tomu bylo jinak – bylo třeba ošetřit také další tři včelstva. Jednomu ze včelstev musel být nasazen gabon opakovaně. Tak byla selektivně ošetřena polovina včelstev na včelnici, všechna následně dobře přezimovala a zdravá včelstva nebyla zatížena léčivy.
„Příčin přemnožení roztočů může být několik. Obvykle jde o chybu v léčení varroázy u chovatele samotného nebo včelařů v okolí. Dalším možným zdrojem jsou včelstva žijící bez ošetřování buď volně v přírodě nebo v opuštěných úlech. Cestou zalétávání včela a slíděním a loupeží se pak roztoči dostanou i do řádně léčených včelstev. V nich se rychle přemnoží a do několika týdnů donedávna silné a zdravé včelstvo výrazně zeslábne, proto je sledování spadu v měsících červenec a srpen tak důležité,“ uzavírá svou přednášku Květoslav Čermák.

Kličové info
• Odhady ztrát včelstev v letošním roce jsou asi padesát procent.
• Roztoč Varroa destructor se přemnožil v našich včelstvech hlavně kvůli teplému klimatu.
• Včelaři už nemohou jen pasivně čekat, až jim někdo dá příkaz (povolení) aplikovat léčivo.
• Pravidelný monitoring bude nezbytná součást boje proti parazitovi.

 

Zdroj: Lukáš Rytina


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 101
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář