Za dva roky ozdravování vzrostl počet úředně prostých a ozdravených hospodářství v ČR na téměř 50 % (přesně to je 47, 99 %). Proti počátečnímu stavu se podíl IBR prostých hospodářství zvýšil téměř o 30 % (přesněji o 29 %).
Tuto dlouhodobou akci, Národní ozdravovací program, finančně podporuje Ministerstvo zemědělství po dobu 7 let od zahájení, to znamená do roku 2012. Dne 5. 2. 2008 (jak jsme již dříve informovali) Evropská komise na základě schválení tohoto programu umožnila naší republice požadovat dodatečné záruky na obchod a dovoz živého skotu (rozhodnutím Komise 2004/558/ES). Tato možnost chrání české chovatele skotu před zavlečením původce IBR ze zahraničí.
Co to znamená? Že chovatelé nemusejí tuto ochranu řešit bilaterálními smlouvami, ale mohou na základě zmíněného rozhodnutí požadovat před přemístěním (nákupu) plemenného materiálu splnění podmínky třicetidenní izolace, kdy musí být zvířata sérologicky vyšetřena, samozřejmě s negativním výsledkem. To se týká i skotu obchodovaného za účelem dalšího výkrmu. To se samozřejmě týká i vývozu skotu (i spermatu, vajíček a embryí) z ČR do zemí prostých IBR nebo do zemí, které mají Komisí schválený ozdravovací program.
Lze tedy říci, že efekt prvních dvou roků ozdravování byl velký. Znatelný přírůstek až ke hranici 75 % prostých a ozdravených hospodářství lze očekávat v následujících dvou až tří letech. Avšak v hospodářstvích, která byla silně zamořená, tzn. zejména v těch větších, bude mít ozdravování nejdelší průběh. Lze očekávat, že poslední hospodářství by mohlo dokončit program ozdravování na konci roku 2012. A zhruba v tomto období by mohla naše republika dosáhnout statutu země prosté a ozdravené IBR.
Někomu možná přijde problém infekční bovinní rhinotracheitidy v porovnání s tuberkulózou nebo brucelózou skotu (jichž jsme ostatně také prostí) jako marginální záležitost. Ale, není tomu tak. Každá nákaza, byť „jen“ postihující dobytek, omezuje možnosti obchodování. A Státní veterinární správa ČR podle slov Milana Maleny, jejího ústředního ředitele, usiluje o to, aby byla u nás chovaná zvířata zdravá, a aby naši chovatelé měli možnost své produkty na společném trhu i ve třetích zemích úspěšně uplatňovat bez omezení.