Regionální agrární komora Ostravsko

Listopad - 2024

Aktuality

5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více
5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více
24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více

Kalendář akcí

Dnešní akce:

Na tento den není naplánovaná žádná akce.

Renata Šarjaková, 13. březen 2008
Vliv chovu dojnic na životní prostředí

Někteří málo seriózní „experti“ přeceňují podíl skotu na znečišťování ovzduší, ve skutečnosti se chov skotu podílí na objemu skleníkových plynů pouhými 2,9 %.

Po letech paniky vyvolané chorobou BSE, kdy byla konzumace hovězího masa některými informačními zdroji označována za nebezpečnou, si vysloužil chov skotu negativní nálepku jako „zabiják klimatu“. Proto je nutné vysvětlit skutečný vliv populace skotu na klimatické změny. Při degradaci buněčných stěn krmiv bohatých na celulózu dochází k tvorbě metanu, nejedovatého plynu, který je znám jako hlavní součást zemního plynu. Z bachoru se metan uvolňuje do atmosféry (asi 5 výronů plynu v průběhu 10 minut), což přispívá k oteplování klimatu (působí přibližně 20x silněji než oxid uhličitý).

Koncentrace důležitých skleníkových plynů jsou sledovány a publikovány ve výroční roční zprávě Světové organizace pro meteorologii v Ženevě – oxid uhličitý se podílí na skleníkovém plynu 63 %. V průběhu mezi lety 2001 až 2006 se zvýšil roční objem jeho produkce z 25 na 30 miliard tun. Jako druhý nejdůležitější klimatický plyn je označován metan CH₄-, který se podílí 18,2 % při uvolnění 580 mil. tun. Třetím nejdůležitějším skleníkovým plynem je oxid dusný (N₂O), který se na oteplování atmosféry podílí 6 %. Vzniká při spalovacích a průmyslových procesech stejně jako při hnojení v zemědělství. Na rozdíl od předchozích dvou plynů celkový objem uvolněného NH₄ od roku 2000 mírně poklesl. K důležitým zdrojům uvolňování metanu náleží bažinatá území, vypalování lesů a travnatých ploch, velmi silně rozmnožené populace termitů působící ve vykácených tropických pralesích, uhelné doly, skládky odpadků a celkem 1,3 miliard kusů skotu.

To všechno dokládá, že se na produkci metanu také velkou měrou přímo podílí činnost člověka – mnohdy i nechtěně: v rámci revitalizace krajiny s vodními toky mohou nevhodným zásahem vzniknout bažinatá území.

Uvolňování metanu v chovu skotu

Exaktní měření vyprodukovaného metanu skotem jsou prováděna kvůli enormním nákladům v celosvětovém měřítku pouze v několika vědeckovýzkumných zařízeních. Jedním z nich je skupina vědců Institutu Oskara Kellnera, spadající pod Výzkumný institut v Dummerstorfu (Německo). Tito odborníci za více než 3 desítky let uskutečnili přes 300 experimentů mapujících kvantitativní produkci metanu skotem. Získané informace využili k dalším výpočtům – na kilogram strávené sušiny krmiva se uvolní do ovzduší 27 gramů metanu. Pro celosvětovou populaci skotu v počtu 1,3 mil. kusů při denní spotřebě 7 kg sušiny (např. 40 kg pastevního porostu) se roční produkce metanu odhaduje na 90 milionů tun. Vzhledem k 18,6 % podílu metanu na skleníkovém efektu se tedy skot podílí na tomto negativním jevu pouhými 2,9 %. To je pouhá polovina celkově uvolněného oxidu dusného.

Jsou tedy krávy tak velkými „zabijáky klimatu“? Nejsou. Neexistuje pro taková tvrzení žádný reálný základ. Je to naopak člověk, který tuto roli převzal.

Cíle mléčné produkce

Je možné produkci metanu v chovu skotu ještě dále snížit? K odpovědi na tuto otázku poslouží další informace: se stoupající spotřebou krmiva, která koresponduje s neustále narůstající mléčnou užitkovostí, klesá objem metanu uvolněného do ovzduší o 10 až 15 %, což je způsobeno vyšším podílem sacharidů v krmné dávce. Je to podobné jako u auta, když se přepočítává produkce metanu na jeden ujetý kilometr. V souladu s tímto by se měla produkce metanu na jeden kilogram vyprodukovaného mléka zavést jako kritérium. Při denní užitkovosti 10 kg mléka na kus pak připadá na kg mléka produkce 33 g metanu, při produkci 20 kg mléka je to 19 gramů a při produkci 30 kg mléka je již pouze 14 gramů metanu.

Ale to ještě není všechno. Při denním nádoji ve výši 10 resp. 20 kg mléka je 305denní užitkovost 3000 resp. 6000 kg. Za předpokladu, že podnik ročně dodává 900 tun mléka, může toto množství – podle užitkovosti – vyprodukovat buď s 300 nebo se 150 kravami. Při redukci počtu zvířat dojde k výrazné úspoře nákladů na chov. Další kalkulace ukazuje, že množství uvolněného metanu do ovzduší na kilogram vyprodukovaného mléka při roční užitkovosti ve výši 6000 kg mléka je pouhých 12 gramů a při užitkovosti 9000 kg mléka je to již jen 10 g metanu. Jak dokládají tyto výpočty, je kontinuální zvyšování mléčné užitkovosti reálnou možností, jak významně zredukovat množství metanu uvolněného do okolní atmosféry.

V souvislosti s tím se naskýtá také otázka, zda krávy vedle nepopiratelného využití pro produkci hodnotných potravin nemohou mít dokonce i pozitivní přínos v oblasti klimatických změn. Přibližně 30 % energie přijaté prostřednictvím krmiva se transformuje do podoby exkrementů, které je možné v bioplynové stanici společně s jinými organickými látkami fermentovat podobně jako v kravském bachoru a vznikající metan využít k alternativní produkci elektrické energie.

PIATKOWSKI, B. Die Kuh als „Klimakiller“. Neue Landwirtschaft, 2008, č. 2, s. 59

Zdroj: Agronavigátor

Vytiskni tuto stránku

Hodnocení => průměr 102