Renata Šarjaková, 8. listopad 2005
Problémy s klostridiemi v chovu telat
V boji s klostridiemi je nejdůležitější prevence –minimalizovat stres a zabránit tak pomnožení choroboplodných zárodků.

I navzdory dobrým podmínkám v odchovu telat dochází ke vzniku průjmových onemocnění a úhynu telat. Klostridie (Clostridium) jsou bakterie, vyskytující se běžně v životním prostředí, které ke svému růstu potřebují anaerobní prostředí. Dělí se podle druhu toxinu, který produkují, na několik typů: A, B, C a D. Existují různé druhy jako C.tetani (přenašeč vztekliny), C.botulinum (původce botulismu) a jiné. U telat se většinou jedná o Clostridium perfrigens.
Toxiny produkované bakteriemi vyvolávají těžká, někdy krvavá průjmová onemocnění. Telata mohou uhynout na doprovodnou otravu krve. Ale i zcela zdravá telata mají ve střevním traktu přítomny C.perfrigens typu A, aniž by u nich došlo k manifestaci onemocnění. Z normálního osídlení se mohou toxiny produkující choroboplodné zárodky pomnožit pouze v případě, že jsou telata vystavena působení stresu, který je vyvolán především změnami v denní rutině (přestavba, přemístění napaječek) a oslabení obranných sil (přítomnost parazitů). První a pravděpodobně nejdůležitější krok v řešení problematiky klostridií spočívá v minimalizaci situací,  kdy jsou telata vystavena stresu a tím také zvýšenému riziku vzniku onemocnění.
Klostridie jsou přítomné všude v okolním prostředí a také ve střevním traktu. Je nutné zabránit tomu, aby bakterie nedostaly příležitost se rozmnožit. C.perfrigens např. může být obsaženo i v kolostru. Je třeba, aby telata pila mlezivo pouze od zdravých krav, které mají čisté vemeno. Zbytky nezkonzumovaného kolostra musí být rychle zchlazeny v čistých nádobách a spotřebovány v průběhu jednoho dne. Při dodržování přísných hygienických podmínek nemůže dojít k rozmnožení bakterií. V případě, že se telatům podává plnotučné mléko, je nutné je tepelně upravit. Vysoká teplota zabije klostridie a ostatní choroboplodné zárodky. Vždy, když dochází ke změně v krmné dávce (přechod z mleziva na mléčnou náhražku) dochází ke zvýšení rizika klostridií.
Je nutné klostridiím maximálně ztížit možnost pomnožení pomocí dodržování striktních opatření při napájení telat mlékem: stejné složení nápoje, přesné časy krmení, dodržovat předepsané teploty při míchání nápoje, množství a způsob podávání nápoje (cucák). Telatům je potřeba dvakrát denně nabídnout 30 minut po mléčném nápoji vodu. Ošetření antibiotiky je smysluplné pouze v případě, že je nemoc odhalena co nejdříve a ihned zahájena účinná léčba. V terapii se zpravidla osvědčil penicilín, β-laktamantibiotika, cefalosporin a makrolidantibiotika.       

Milchpraxis, 43, 2005, č. 3, s. 113                                                       Zdroj info UZPI


Hodnocení => průměr 111
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář