Mastitida je jednou z nejběžnějších nemocí dojnic, která přináší velké ekonomické ztráty.  Nejčastěji je uváděna jako důvod pro brakaci krav a pro aplikaci antibiotik.
Současná situace a důvody pro omezování výskytu mastitid jsou následující:
- úspěšnost  léčby antibiotiky je nízká (méně než 15 % u patogenů jako je S. aureus),
- stále se prohlubuje problém  rezistence bakterií vůči antibiotikům,
- mastitidy vyvolané coliformními bakteriemi se antibiotiky  neléčí,
- mastitidy zhoršují welfare zvířat a existuje riziko reziduí antibiotik v mléčných výrobcích,
- genetická selekce krav na sníženou citlivost vůči mastitidám vzbuzuje velký zájem  odborníků, i když dědivost této vlastnosti je nízká. Selekce je založena na přímé informaci o klinické mastitidě nebo na  informaci o mastitidě a počtu somatických buněk; provádí se v severských zemích. Ve většině zemí realizují selekci na základě korelovaných vlastností, jako je počet somatických buněk, typ vemene a rychlost dojení. Až dosud byl počet somatických buněk v mléce považován za nejúčinnější  nepřímý ukazatel mastitidy; nevýhodou  využití počtu somatických buněk v genetice je nízká opakovatelnost.

Od počátku 40. let se jako indikátor mastitidy používá elektrická vodivost mléka. Řada studií  se zabývala  přesností odhadu infekce pomocí  elektrické vodivosti a někteří autoři uvádějí, že tento ukazatel má potenciál pro stanovení mastitidy. Až dosud se elektrická vodivost mléka užívala pouze pro monitorování mastitidy u dojnic; další oblastí pro využití elektrické  dědivosti  je šlechtění zvířat. Některé odborné práce poukazují na genetickou proměnlivost v elektrické  vodivosti  a na geneticky podmíněnou  pozitivní korelaci mezi vodivostí a mastitidou. Většina automatických dojicích systémů a některé systémy ručního dojení  jsou vybaveny senzory pro měření elektrické vodivosti mléka při každém dojení.
                           
Liv. Prod. Sci., 96, 2005, č. 2–3, s. 129–139                                                     Zdroj info ÚZPI