Nejen naši chovatelé prasat mají důvod si stěžovat. Ve Velké Británii je situace obdobná. Na semináři pořádaném společností Nutratech nazvaném Kam kráčíš naše zemědělství poskytl informace o aktuální situaci v chovu prasat ve Spojeném království Mike Corbett.

Náklady na produkci prasat stouply ve Velké Británii během jednoho roku o 35 procent až na stav, kdy farmáři prodělávají na každém prodaném praseti 37 eur. Stavy prasnic jsou téměř poloviční, než před patnácti lety. Řada malých farmářů končí.
Dlouhotrvající nízké ceny jatečných prasat, způsobené tlakem obchodních řetězců a dovozem v rámci volného obchodu, udělaly z chovu prasat nerentabilní odvětví. K tomu je nutné ještě přičíst další náklady na welfare a legislativu. Jeden z důvodů nízkých farmářských cen je mimo jiné přebytek jatečných prasat, protože firmy, které končí s podnikáním, nechávají porazit také chovná zvířata.

Výdaje za krmiva rostou
Ředitel výživářské společnosti Optivite International Mike Corbett spatřuje dále jako jeden z hlavních důvodů problémů v odvětví stoupající ceny krmiv. Cena obilovin se za několik málo měsíců téměř zdvojnásobila, a to kvůli zvýšené poptávce po biopalivech a zvyšujícím se požadavkům některých zemí s rostoucí ekonomikou, například Číny a Indie. Nárůst potřeby krmiv je tam mnohem větší než třeba v Evropské unii. Světové zásoby obilovin jsou nízké, což také přispívá ke zvýšení cen. Situaci v unii ještě umocňuje prodlužování schvalovacích procesů pro geneticky modifikované odrůdy. U sóji se historicky poprvé vyskytla situace, kdy poptávka (světová) je vyšší než nabídka.
„Problémy v sektoru chovu prasat však nevznikly nyní, situace se vyvíjela posledních deset až patnáct let. Obchodní řetězce postupně získaly kontrolu nad 70 % maloobchodního prodeje masa a doslova škrtí malé prodejce. Volný trh umožňuje nákupčím hledat dodavatele masa v zahraničí a vepřové často nenakupují od tuzemských výrobců,“ uvedl Corbett.
Průměrný stav britské populace prasnic v roce 1990 byl kolem 820 tisíc. V současnosti je to 440 tisíc a v příštím roce se opět očekává značný pokles.

Malé farmy skoro zmizely
V posledních dvaceti letech nastal posun ve velikosti farem. Malé farmy téměř zmizely, naopak počet farem nad 500 prasnic roste. „Budoucnost mají farmy nad 200 prasnic. Možná také přežijí rodinné farmy, které nemají zaměstnance, dále pak společnosti, které si nebudou muset brát větší úvěry,“ prezentoval Mike Corbett prognózu britské asociace chovatelů prasat. Ta dále uvádí, že 96 procent farmářů přemýšlí o tom, že opustí tuto činnost, dokud se nedočkají lepších realizačních cen.

Náklady na výrobu
V 2006 byly náklady na výrobu jednoho kilogramu vepřového ve Velké Británii 1,53 eura. Náklady na krmiva, které mají největší podíl, tvořily 45 procent. V roce 2007 vystoupaly náklady na kilogram vepřového na 2,06 eura. Podíl nákladů na krmiva se přitom zvýšil téměř na 60 procent.
Zlepšit produkční ukazatele podle Corbetta samo o sobě k nápravě nestačí. Vzhledem k vysokým cenám krmiv je nutné maximalizovat jejich využitelnost. Hlavní význam by mělo zvýšení cen za jatečná prasata. Podíl producenta na finální ceně vepřového masa je 36 procent. V prvé řadě musí farmáři dostat vyšší cenu za svou produkci – čtyřicetiprocentní zvýšení farmářských cen odpovídá pouze desetiprocentnímu zvýšení cen pro spotřebitele za předpokladu, že zpracovatelé a obchodníci nebudou mít žádný dodatečný zisk.
Pro utvoření protipólu obchodním řetězcům pomohou snad regulace dodávek, které vyžadují dobrou spolupráci, ale ta zatím ve Velké Británii na obzoru není,“ komentuje neuspokojivý stav Mike Corbett.

Zdroj: Lukáš Rytina