Amerika přivítala české rybáře

Účastníci letošního Dne českého produkčního rybářství si dali dostaveníčko u rybníka Amerika na okraji Františkových Lázní, který obhospodařuje České rybářství, s. r. o., Mariánské Lázně. Výlov této vodní nádrže o výměře zhruba sedmdesát hektarů byl příležitostí uskutečnit jedenácté podzimní setkání členů Rybářského sdružení České republiky s odbornou veřejností. Součástí byl i odborný seminář týkající se současné situace a výhledu českého produkčního rybářství.

České rybářství, s. r. o., Mariánské Lázně obhospodařuje v Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji 332 rybníků o celkové výměře 1650 ha. „Amerika je druhým největším rybníkem naší společnosti, měli bychom slovit přibližně čtyřicet tun tržních kaprů a dvě tuny vedlejších ryb, především amury, štiky a candáty“, řekl týdeníku Zemědělec Ing. Zdeněk Mašek, jednatel společnosti. „Všechny ryby z této jednohorkové nádrže jsou určeny pro vánoční trh ve zdejším regionu. Nasazujeme těžkou násadu o kusové hmotnosti 500 až 700 gramů, neboť menší ryby by nám vychytali kormoráni. Naše společnost vyprodukuje ročně kolem 645 tun tržních ryb“.

Bez extrémních cílů
Odborná část Dne českého produkčního rybářství zakončená ochutnávkou rybích specialit se uskutečnila v Hotelové škole Mariánské Lázně.
Rybářské sdružení České republiky je profesním seskupením chovatelů ryb, vodní drůbeže, zpracovatelů ryb a výrobců rybářských potřeb. V současnosti má 68 členů, kteří zaujímají zhruba devadesátiprocentní podíl na celkové produkci ryb v České republice. Ta se v posledních letech pohybuje na úrovni 19,5 až 20,5 tisíce tun s naprostou převahou kapra (17 až 18 tisíc tun), na druhém místě jsou zastoupeny ryby býložravé a na třetí příčce je pstruh (700 tun). Letošní celková tržní produkce by mohla mírně překročit hranici 19 tisíc tun ryb.
Přibližně 41 až 43 procent tržních ryb se u nás prodá v živém stavu a 9 až 11 procent vyprodukovaného množství skončí ve zpracovnách ryb. Zbytek, tedy asi 46 až 49 procent, vyvážíme v živém stavu na zahraniční trhy, především do zemí Evropské unie. Vývozním artiklem číslo jedna je již mnoho let kapr a jeho postavení v Evropě je stabilní. Do České republiky se dováží především pstruh (800 tun), a to v živém stavu ze Slovenska, Polska a Itálie, zpracovaný pak ze třetích zemí (Turecko a Čína).
„Dramatické produkční změny nelze v blízké době v České republice očekávat, poněvadž produkční kapacita rybníků je historicky daná“, sdělil přítomným ředitel Rybářského sdružení České republiky Ing. Václav Šilhavý. „Do Národně strategického plánu jsme si nedávali žádné extrémní cíle, neboť nám jde především o udržitelný rozvoj produkčního rybářství. Na rozdíl od akvakultury v Evropě je naše pozice, s ohledem na platné české zákonné normy, mnohem složitější. Zákon o ochraně přírody a krajiny, samotný zákon o rybářství, ale i zákon o vodách svým způsobem vymezují možnosti chovu ryb. Nepopírám, že někdy se vyskytují i extrémní, neopodstatněné požadavky některých ochránců přírody. Musím ale zdůraznit, že naše technologie jsou po celá staletí k přírodě šetrné, stejně jako stávající způsoby chovu ryb. Samo rybníkářství hraje v ochraně životního prostředí a přírody významnou roli, a to od vodohospodářské a protipovodňové funkce až třeba po diverzifikaci živočišných a rostlinných druhů či nezastupitelnou krajinotvornou úlohu. Skutečně nám nejde o žádné rekordy, ale jen o umírněnou formu hospodaření tak, abychom nabízeli tržního kapra jako kvalitní bioprodukt“.

Zázrak jménem český kapr
Klasickým představitelem kvalitního bioproduktu dodávaného na trh za velice příznivou cenu je český kapr, ve střední Evropě snad nejznámější ryba, která se u nás zabydlela již v desátém století. Postupem času se jeho chov vylepšoval a dnes představuje vynikající pochoutku vhodnou pro slavnostní i všední příležitosti.
Kapr se chová bez stresů a negativních vlivů v ekologicky čistých a nezatížených rybnících a jeho produkce je založená na přirozené potravě (zooplanktonu, bentosu) doplňované jen energetickým zdrojem – obilovinami. Jeho svalovina má tak prokazatelně vyšší senzorickou i biologickou kvalitu v porovnání s rybami krmenými intenzivně krmnými směsmi. Vedle chuťových požitků je kapr, stejně jako ostatní ryby, nezastupitelný ve zdravé výživě. Na tom se shodnou všichni, kdo se zabývají racionálním stravováním. Každý lékař specialista doporučuje kapra jako prevenci před kardiovaskulárními chorobami. Je to dáno tím, že v jeho mase se nacházejí specificky účinné látky – nenasycené mastné kyseliny řady omega 3 a 6, které působí proti infarktu a dalším civilizačním chorobám. Konzumace kapra dokonce snižuje riziko výskytu rakoviny trávicího ústrojí. Je známo, že ten, kdo si denně pochutnává na šunce, klobáse nebo jen 100 gramech červeného masa se vystavuje zřetelnému nebezpečí rakoviny tlustého střeva. Pokud však denně sní 100 gramů ryby, snižuje se toto nebezpečí jen na polovinu. Nenasycené mastné kyseliny také tlumí účinky negativného genového vybavení, dále působí jako protizánětlivé faktory a omezují rakovinu prsu nebo prostaty.

Nízké farmářské ceny
Samostatnou kapitolou diskuze byla farmářská cena kapra. „Rybářské sdružení České republiky do farmářských cen jednotlivým producentům nemluví, má však o nich dokonalý přehled již od počátku devadesátých let“, pokračoval ve svém vystoupení Ing. Václav Šilhavý. „Ke zlomu došlo po roce 1997, kdy vlivem snižujících se cen vepřového a drůbežího masa klesaly trvale i ceny kapra. Od té doby byl prodej realizován za podnákladové farmářské ceny, což je s ohledem na rostoucí ceny vstupů a inflaci neudržitelný stav. Jen pro zajímavost, index cen zemědělských výrobců u kapra 1997/2006 byl 76.“
Do ekonomiky chovu ryb se tak řadu let promítaly nejen nízké farmářské ceny, především kaprů, ale i vlivy spojené s víceúčelovým využíváním rybníků a s jejich mimoprodukčními funkcemi. Korigované hospodářské výsledky v rámci sektoru jsou částečně kompenzovány formou dotací. Nejde však o plnohodnotnou náhradu poklesu produkce a růstu poskytovaných služeb. Kontinuálně probíhající zvyšování cen většiny vstupů je tím rozhodujícím hlediskem pro změnu farmářských cen, jejichž zvýšení bude pravdivým vyjádřením skutečné hodnoty ryb nabízených spotřebitelům konkrétními výrobci.

Miliarda z evropských a domácích zdrojů
„Když už je řeč o dotacích, v letech 2007 až 2013 budeme moci čerpat finanční prostředky z Evropského rybářského fondu“, řekl účastníkům prezident Rybářského sdružení České republiky Ing. Jan Hůda. „Z operačního programu Rybářství bude v této době možno získat miliardu korun. Veřejné finanční prostředky, tedy příspěvek z Evropského rybářského fondu a z národních zdrojů, jsou navrženy v poměru 75 ku 25 procentům“.
Pro sladkovodní rybářství je určeno využívání prostředků v prioritní ose 2 (alokace 44 % veřejných zdrojů) zahrnující akvakulturu, opatření na ochranu vodního prostředí, opatření v oblasti zdraví zvířat a investice do zpracování produktů z akvakultury (vývoj a výroba nových výrobků) a jejich uvádění na trh. Prioritní osa 3 (alokováno 51 % z veřejných finančních prostředků) bude umožňovat společné činnosti (zdokonalování odbornosti, propojení vědy a praxe), opatření na ochranu a rozvoj vodních živočichů, opatření na podporu a rozvoj nových trhů (propagační kampaně, průzkumy trhu, veletrhy a výstavy) a v neposlední řadě pilotní projekty (uplatnění vědeckých poznatků formou nových technologií využívaných ve výrobních podmínkách). Prioritní osa 5 představuje objem 5 % z celkového příspěvku a zahrnuje technickou pomoc, jejímiž příjemci budou rezortní ministerstvo (MZe ČR) a zprostředkující subjekt (SZIF). Předpokládá se, že vynaložené finanční prostředky přispějí ke zvelebení chovu ryb a jeho udržitelnému vývoji. Mohou je čerpat malé i středně velké podniky, což zahrnuje většinu chovatelů ryb v České republice.

Velkou hrozbou jsou predátoři
Roztroušenost rybníků vyžaduje při jejich obhospodařování vyšší ekonomické náklady i důslednější ochranu, zejména před predátory a krádežemi. „Právě rybožraví predátoři nám způsobují největší škody a pro mnohé rybářské společnosti je situace dost vážná“, postěžoval si Ing. Jan Hůda. „Připomínky máme konkrétně k volavkám a vydrám, ale naším největším nepřítelem jsou kormoráni, kteří škodí na rybnících i volných vodách. V některých okolních státech již kvůli nim museli chov ryb zrušit a pokud nedojde k zásadnímu řešení problému, jsou vážně ohroženi i naši rybáři.“
Západní a východní populace kormoránů představuje více než dva miliony rybožravých predátorů, jejichž denní spotřeba činí 1000 tun ryb. Náhrady škod způsobovaných kormorány na rybách je u nás možné označit spíše za symbolické. Majitelé rybníků a malých vodních nádrží však ve stále větší míře upozorňují na zvyšující se počet bobrů, kteří se mohou stát zase hrozbou pro naše vodní díla. Nepřiměřená ochrana takzvaných ohrožených, ve skutečnosti však přemnožených živočichů a oddalování přijetí adekvátních rozhodnutí není jen specifikou České republiky, ale problémem přinejmenším v rámci celé Evropské unie.

Zdroj: Vladislav Fuka