Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 19. září 2007
Živé kvasinky jako krmné aditivum
Živé kvasinky jako krmné aditivum
Kvasničné preparáty se osvědčily především ve výživě dojnic a to ke stabilizaci bachorové fermentace, zvýšení mléčné užitkovosti a zlepšení zdravotního stavu.
Kvasinky jsou živé jednobuněčné mikroorganismy, které je možné zkrmovat skotu (dojnice, výkrm býků) jako aditivum na základě platnosti směrnice EU 70/524. V této právní úpravě jsou taxativně vyjmenovány produkty obsahující živé kvasinky, které je možné zvířatům zařazovat do krmné dávky – Biosaf Sc 47, Yea Sacc a Levucell Sc (Saccharomyces cerevisiae). Pivovarské kvasnice (usmrcené kvasinky) jsou řazeny podle směrnice mezi klasická krmiva a využívají se primárně jako zdroj živin (proteinu) a vitaminů skupiny B ve výživě hospodářských zvířat.
Živé kvasničné produkty se zařazují do krmných dávek dojnic s cílem příznivě ovlivnit fyziologii trávení a tím následně mléčnou užitkovost, popř. zdravotní stav zvířat. Živé kvasinky napomáhají především stabilizaci pH-hodnoty v bachoru, která má rozhodující význam pro životní podmínky bachorové mikroflóry. U strukturních krmných dávek podporují kvasinky odbourávání laktátu (sůl kyseliny mléčné), který je hlavním zdrojem zvýšení kyselosti v bachoru a tím vytvářejí lepší podmínky zejména pro činnost celulolytických baktérií. Kompenzují negativní vliv krmných dávek s vysokým podílem jadrných krmiv na bakteriální růst a tím mohou příznivě ovlivnit bachorovou fermentaci.
Dalším pozitivním účinkem kvasničných kultur jako krmného aditiva je zvýšení příjmu krmiva u vysokoužitkových dojnic. Výsledky četných výzkumů dokládají, že zvýšení spotřeby krmiva může oscilovat okolo 1 kg sušiny na kus a den.
Pozitivní vliv živých kvasničných kultur na metabolické pochody a na příjem krmiva se ve finální fázi projevuje zvýšením mléčné užitkovosti a lepším zastoupením jeho kvalitativních složek.
Pozitivní vliv na zdravotní stav se projevuje nepřímo stabilizací bachorové fermentace u vysokoužitkových dojnic a následně snížením počtu závažných metabolických poruch (ketóza, acidóza) a tím i frekvence onemocnění paznehtů.
Podmínky pro efektivní použití kvasničných preparátů:
· především u vysokoužitkových dojnic s denní produkcí mléka vyšší než 35 litrů,
· v průběhu prvních 100 dnů laktace,
· při výskytu laminitidy u dojnic,
· při podílu jadrných krmiv v krmné dávce nad 40 %,
· při výskytu problémů s nízkým obsahem tuku v mléce (pod 3,6 %).
Kvasničné preparáty by neměly být použity:
· v krmných směsích (např. TMR), které byly konzervovány kyselinou propionovou,
· při průměrné mléčné užitkovosti,
· ve druhé a třetí třetině laktace,
· v případě výrazně strukturální krmné dávky a zároveň nízkém podílu koncentrovaných krmiv.
Co je nutné zohlednit při použití kvasinek:
· jeho přednosti se mohou plně demonstrovat pouze v případě pravidelného (každodenního) podávání,
· smysluplná je především aplikace společně s minerálním krmným doplňkem,
· kvasničné preparáty jsou vhodné i s ohledem na sýrařské a bio kvality výsledného produktu,
· vícenáklady na zkrmování kvasničných preparátů se pohybují mezi 5 až 8 centy na kus a den.
Zdroj: Ing. Dana Nehasilová
Hodnocení
=> průměr 110