Celkem bylo v průběhu července a dosavadním průběhu srpna (k datu 6. 8. 2024) v Rumunsku potvrzeno 56 ohnisek nákazy, většina z nich se nachází v župách Tulcea a Constanta. První ohnisko se objevilo na komerční farmě s více než 50 000 ovcemi v župě Tulcea. V Rumunsku se chová významné množství ovcí pro export. Vedle toho se nákaza objevila také v Řecku, kde bylo v průběhu července a srpna k datu 6. 8. 2024 potvrzeno 42 ohnisek. První ohnisko bylo v Řecku potvrzeno v oblasti středního Řecka, v regionu Thesálie, aktuálně se nákaza v Řecku rozšířila i do dalších oblastí. Do této doby nebyl v Rumunsku ani v Řecku mor malých přežvýkavců nikdy potvrzen. Řecko vzhledem k aktuální nákazové situaci pozastavilo odesílání (certifikaci) zásilek ovcí a koz z celého území Řecka do členských států EU, a to až do odvolání. Rumunsko přistoupí k certifikaci zásilek živých ovcí a koz až po obdržení souhlasu členského státu určení, a zároveň všechny zásilky ovcí a koz z Rumunska určené k přemístění do jiných členských států musí být povinně vyšetřeny na mor malých přežvýkavců.

Postup v obou zasažených zemích je shodný a v souladu s platnou legislativou EU. Ve vymezených uzavřených pásmech se zavádějí mimořádná veterinární opatření, která zahrnují rychlé utracení infikovaných stád a bezpečnou likvidaci kadáverů, omezení přemísťování zvířat, posílení opatření biologické bezpečnosti, jako je např. zvýšená úroveň čištění a desinfekce v chovech zvířat. V souvislosti se změnou nákazové situace v Řecku a Rumunsku SVS zdůrazňuje nutnost opatrnosti zejména při nákupu zvířat ze zahraničí a přesunech zvířat. Právě přeprava zvířat je riziková pro zavlečení nákazy do nových oblastí.

„Bezpečný je pouze nákup zdravých zvířat z oblastí a z chovů se známou nákazovou situací, s platným veterinárním osvědčením. V případě přesunu či transportu zvířat je potřeba plánovat cestu tak, aby trasa nevedla lokalitami s výskytem nákazy. Na místě je rovněž důsledné čištění a dezinfekce všech dopravních prostředků pro přesun zvířat, které vozí skot či jiná zvířata, přes území Řecka a Rumunska,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. 

U tuzemských chovů je třeba důsledně dodržovat zásady biologické bezpečnosti. Ta spočívá hlavně v používání předepsaných ochranných obleků a pomůcek. Zejména u osob, které navštěvují chovy například za účelem nákupu zvířat či zprostředkování jejich vývozu do zahraničí, je pak na místě požadovat potvrzení o tom, že nebyly v kontaktu se zvířaty v chovech na územích, kde se nákaza vyskytuje. 

Původcem moru malých přežvýkavců je RNA virus z čeledi Paramyxoviridae, rodu Morbillivirus. Virus je příbuzný viru moru skotu, spalniček a psinky.  Projevuje se horečkou, anorexií, zánětlivě nekrotickými ložisky v dutině ústní, průjmy, záněty plic a úhyny postižených zvířat.  Z hospodářských zvířat jsou nejvíce vnímavým druhem vůči této nákaze kozy, v menší míře ovce. Infekce se může vyskytnout u volně žijících přežvýkavců chovaných v zajetí a  u  velbloudů. K přenosu infekce dochází především inhalační cestou, přímým kontaktem zdravých a nemocných zvířat. Úmrtnost se může pohybovat mezi 50 až 100 procenty. Nákaza se v letech 2018 a 2019 objevila v Bulharsku, dlouhodobě se vyskytuje v Turecku a v řadě dalších asijských a afrických zemí.

Petr Vorlíček, tiskový mluvčí SVS