Veterinární inspektoři na místě provedli ve čtvrtek 1. února šetření s odběrem vzorků poté, co chovatel nahlásil náhlý úhyn zhruba 150 kusů drůbeže. Vyšetření v Národní referenční laboratoři pro aviární influenzu dnes potvrdilo ptačí vysoce patogenní chřipku subtypu H5N1. V chovu byla přijata předběžná opatření, která mají zabránit šíření nákazy mimo něj. Jedná se o rodičovský chov kura domácího produkující násadová vejce. Z nich se líhnou brojleři určení k výkrmu na maso. 

Z důvodu zamezení strádání bude zbývající drůbež v chovu utracena, dojde zde také k bezpečné likvidaci násadových vajec. Kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření, která omezí přesuny drůbeže, budou zde provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání hromadných akcích jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují velké riziko šíření nákaz drůbeže. 

Chov ve Skleném je druhým chovem firmy Mach drůbež a. s., v němž byla v tomto týdnu ptačí chřipka potvrzena.  V současné době probíhá likvidace ohniska v rodičovském chovu stejného chovatele u Chocně se 73 000 kusy drůbeže. Měla by být ukončena v průběhu nadcházejícího víkendu. Mezi oběma hospodářstvími je vzdálenost několika desítek kilometrů. Příčina zavlečení nákazy do chovů je v šetření.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.

Kromě výše uvedených dvou komerčních chovů bylo v České republice letos zatím potvrzeno 13 ohnisek ptačí chřipky v nekomerčních malochovech. Stejná nákaza byla potvrzena také u čtyř uhynulých volně žijících ptáků.

Základním preventivním opatřením je chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek. Je třeba také zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit krajské veterinární správě.
Petr Vorlíček, Tiskový mluvčí SVS