Regionální agrární komora Ostravsko

Listopad - 2024

Aktuality

5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více
5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více
24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více

Kalendář akcí

Dnešní akce:

Na tento den není naplánovaná žádná akce.

Renata Šarjaková, 27. duben 2007
Nadbytek stopových prvků škodí zdraví !

Farmáři by měli více dbát na složení minerálního krmiva, aby nedošlo k přezásobení organismu zvířat stopovými prvky ! Má to vážné následky nejen na zdraví zvířat, ale také na konzumenty potravin !

Jako příklad může posloužit jeden německý zemědělský podnik se sídlem v Hertenu, kde se management potýkal s problémem výskytu zvýšeného množství somatických buněk v nadojeném mléce. Po podrobné analýze celkového složení krmné dávky se zaměřili na analýzu hladiny jednotlivých stopových prvků. Celková krmná dávka obsahovala zvýšený obsah železa (460 mg/kg sušiny), molybdenu (více než 3 mg/kg sušiny) a zinku (cca 100 mg/kg sušiny). Oficiální norma byla u zinku překročena 9x, u molybdenu 3x a u zinku 2x. Největším paradoxem byl výskyt tzv. brýlí u krav, které jsou charakteristickým znakem karence mědi, ačkoliv analýza ukázala téměř dvojnásobně vysokou hladinu mědi (20 mg/kg sušiny) v porovnání s normou.

Překvapením bylo zjištění skutečné hladiny železa v minerálním krmném doplňku, který podle deklarace měl obsahovat 1 500 mg, ale ve skutečnosti to bylo více než 5 000 mg/kg suš.! Protože i jiné komponenty krmné dávky obsahují mnoho železa – zejména travní siláž (497 mg/kg suš.) může velice snadno dojít k přezásobení.

Velmi problematickou oblastí je také adice minerálních krmných doplňků o molybden, protože tento prvek je již v malých množstvích pro přežvýkavce toxický. Jeho potřeba bývá bohatě pokryta objemnými krmivy a jeho koncentrace by neměla nikdy překročit hranici 1 mg/kg sušiny. Kromě toho brzdí molybden příjem mědi a podporuje její vylučování z organismu.

Dojnice potřebují 50 až 60 mg zinku na kg sušiny krmné dávky, protože 30 mg jsou schopny přijmout z objemného krmiva, postačí 100 g minerálního krmiva s obsahem 5000 až 6000 mg Zn v kg. Každý další miligram zinku je zbytečným luxusem a vede nanejvýš k resorpčním problémům u jiných mikroprvků.

Minerální krmivo s vysokým obsahem zinku bývá prezentováno jako prostředek k dosažení dalšího zlepšení a stabilizace zdravotního stavu stáda dojnic. Protože je zinek levný a má pozitivní vliv na zdravotní stav mléčné žlázy, pevnější paznehty a zlepšení parametrů plodnosti bývá často zařazován do minerálních krmiv ve vysokých koncentracích. Tento konkrétní případ prokázal, že příliš mnoho mikroprvků jako jsou zinek, železo a molybden mohou vést ke vzniku řady problémů – oslabení imunitního systému, častým průjmům a očividnému nedostatku mědi i přes dostatečné množství tohoto mikroprvku v krmné dávce (v daném případě téměř dvojnásobné množství oproti normě). Na karenci mědi je možné usuzovat na základě výskytu následujících symptomů:

Odbarvení srsti (tzv. brýle),
Zvýšená morbidita ve stádě – mastitida, cysty na vaječnících, aborty, záněty plic a náhlé úhyny,
Malformace mozku u telat,
Snížený příjem krmiva a pokles mléčné užitkovosti,
Řidší výkaly až průjem,
Anémie.

V současné době existují 3 metody analýzy mikroprvků:

Krev: Analýza krevního vzorku je velice jednoduchá, ale především u mědi a zinku má jen velmi nízkou vypovídací schopnost. Stopové prvky jsou v krvi zejména při karenci nebo naopak nabytku díky úsilí o nastolení homeostázy k dispozici v dostatečném množství. Tato skutečnost byla prokázána mj. v jedné studii Výzkumného ústavu v Braunschweigu a zveřejněna na zasedání VDL – ani dvojnásobně vysoké dávkování mědi a zinku se neprojevilo signifikantním zvýšením hladiny těchto mikroprvků v krvi.
Srst: Nevýhodou analýzy vzorků srsti je skutečnost, že poskytuje hodnoty, které jsou aktuální v okamžiku růstu srsti. Proto je i v tomto případě vypovídací schopnost získaných údajů značně omezena.
Vyšetření jaterní tkáně: Punkce jaterního parenchymu je vyšetřovací metoda, prováděná na živých zvířatech (biopsie), která poskytuje velmi přesné výsledky, protože játra jsou místem kumulace mědi v organismu. Zde je možné jednoznačně detekovat nedostatek tohoto mikroprvku.

K obnovení dostatečných zásob mědi v organismu krav zvolili ve sledovaném podniku následujícíc strategii: zvýšili hladinu mědi na 25 mg/suš. KD (3000 mg/kg MKD) a zároveň zredukovali hladinu zinku na 50 mg/kg suš. KD, přídavek železa a molybdenu byl úplně odbourán. Vzájemný poměr mezi zinkem a mědí by měl u skotu ve věku cca 4 až 5 měsíců poklesnout na 2:1, poté by měl být tento poměr upraven na 2,5:1, což znamená 50 až 60 mg/kg suš. Zn a 20 mg Cu.

Pomocí těchto opatření byl problém v zemědělském podniku pomalu odbourán, protože postupné naplňování rezerv mědi v organismu krav je relativně zdlouhavé.

Zdroj: Ing. Dana Nehasilová

Vytiskni tuto stránku

Hodnocení => průměr 098