Nákazová situace v Evropě z hlediska AMP se i v roce 2022 vyvíjí velice nepříznivé. Pro ČR stále představuje velikou hrozbu zejména šíření nákaz z Polska a Německa. V případě Polska byl nejbližší případ AMP u prasete divokého potvrzen necelé 4 km od hranic s ČR v blízkosti Frýdlantského výběžku. Pokud jde o Německo, nejbližší případy AMP u prasat divokých byly potvrzeny 5 až 12 km od hranic s ČR v blízkosti Šluknovského výběžku. Od začátku roku 2022 ohlásilo Německo také 3 ohniska AMP v chovech domácích prasat ve třech různých spolkových zemích. Znepokojující je, že tato ohniska jsou od sebe vzdálena několik stovek kilometrů. 

Začátkem ledna 2022 byl potvrzen první případ AMP u prasat divokých v pevninské části Itálie. Navzdory tomu, že Itálie ihned přijala opatření bránicí šíření AMP, došlo k šíření nákazy v populaci divočáků do dalších oblastí země a také do chovu domácích prasat.

Česká republika je od roku 2019 opět oficiálně „zemí bez AMP“.  I v současnosti však stále platí celostátní mimořádná veterinární opatření (MVO) s cílem zabránit možnému opětovnému zavlečení této nákazy do ČR. Dodržování bio-bezpečnosti u této nákazy směřuje také mimo chovy prasat domácích, protože přirozený rezervoár AMP představují právě divočáci. Zmíněná MVO v celé ČR zakazují přikrmování a omezují vnadění prasat divokých. Také je nařízen jejich celoroční intenzivní lov, platí zákaz přemísťovaní volně žijících prasat na celém území ČR, jejich vývoz i dovoz do ČR, dále platí zákaz dovozu částí těl prasat divokých ke zhotovení trofejí ze zemí s výskytem AMP i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu z těchto zemí. 

Dodržování pravidel biologické bezpečnosti chrání hospodářství před zavlečením nákazy včetně AMP. Zároveň umožňuje její včasné odhalení a zavedení opatření. Respektování pravidel také vede ke zjištění zdrojů nákazy a zajišťuje bezpečnost produktů.

Kontroly biologické bezpečnosti se zejména zaměřují na to, jak je celý chov zabezpečen před vniknutím volně žijících zvířat nebo cizích lidí (funkčnost a celistvost oplocení, vstupy do hospodářství, zamykatelné brány). Kontroluje se také, jak je v chovu zabezpečeno odpovídající čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace, jak se provádí ochrana napájecí vody a krmiv před znečištěním a kontaminací, jak je v chovu zajištěno odstraňování vedlejších živočišných produktů. Samostatnou důležitou kapitolou kontrol je zejména prověření zajištění bezpečného pohybu osob, ošetřovatelů a techniky uvnitř chovu. 

Pro chovatelé prasat platí povinnost zřídit trvalé oplocení všech staveb určených k chovu prasat, všech pomocných staveb a pozemků sloužících ke skladování krmiva a steliva pro prasata a všech pozemků, na které mají prasata přístup.  Tyto pozemky musí chovatelé oplotit nejméně dvojitým plotem.

Nejčastějšími nedostatky u chovatelů při dodržování biobezpečnosti je neprovedení předepsané zdravotní zkoušky, resp. vakcinace u zvířat v plném rozsahu a včas nebo nezajištění odstraňovaní vedlejších živočišných produktů. 

Kontrola biologické bezpečnosti ze strany SVS představuje prověření plnění legislativou stanovených požadavků, které se týkají zabezpečení chovu hospodářských zvířat před zavlečením a šířením nákaz. Kontrolu biologické bezpečnosti každoročně plánuje a provádí SVS na hospodářstvích vybraných na základě analýzy rizika. Kromě toho se provádí také kontroly neplánované v případě podezření na nákazu nebo při výskytu nákazy. Kontrola biologické bezpečnosti představuje jednak fyzickou prohlídku chovu provedenou úředním veterinárním lékařem a také kontrolu dokumentace, kterou je možné plnění požadavků legislativy doložit. 

Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS