Pouze v případě, že se dojnice cítí opravdu dobře, mohou dosáhnout maximální úrovně mléčné užitkovosti. V tom jsou všichni experti zajedno. Zajištění komfortu pro dojnice také není v žádném případě samoúčelné, má velice důležité ekonomické aspekty. Klíčové místo v tomto ohledu má vybavení lehacích boxů.

V případě, že je stáj pro dojnice v pořádku a chov je na optimální úrovni, musí minimálně 80 % krav v době odpočinku po dojení ležet ve svých boxech. Ležící krávy lépe přežvykují a do jejich vemen proudí více krve. Kromě toho ničím nelimitované vstávání a opětovné ulehání má pozitivní vliv na frekvenci příjmu krmiva a jeho celkové množství, což má významný vliv na vyprodukované množství mléka a tím i na rentabilitu chovu dojného skotu.

Chovatelé by si měli najít čas a jednou si spočítat, kolik jejich ležících krav skutečně přežvykuje! Měla by to být minimálně jedna polovina. Vlhká podestýlka vede ke vzniku míst bez srsti, malých otevřených ran a nakonec k zánětům kloubů. Kromě toho znečištěná vemena a ocasy ztěžují práci v dojírně a zvyšují tlak choroboplodných zárodků. Onemocnění mléčné žlázy a vysoký počet somatických buněk mají většinou prapůvod v nedostatečné čistotě ve stáji.    

Stále více německých chovatelů, zejména těch, kteří mají stáda s nadprůměrnou mléčnou užitkovostí chce maximálně uspokojit stoupající požadavky dojnic na komfort. Lehací boxy vybavené již opotřebovanými gumovými matracemi, které byly velmi oblíbené v 90. letech minulého století  bylo nutné přebudovat také proto, že již nevyhovovaly ani velikostí, protože při křížení s red holštýnem došlo k zvětšení tělesného rámce dojnic. Jako vhodná alternativa se jevily hluboké vysoko nastýlané boxy, jejichž vybudování je finančně méně náročné, ale na druhou stranu je jejich údržba spojena s vyššími provozními náklady. Dojnice hluboké boxy ale mají ve velké oblibě a vyšší provozní náklady je tak možné kompenzovat vyšší mléčnou užitkovostí. Taková přestavba je dalším z řady kroků pro vytvoření pohody pro dojnice. To, že musejí někdy překonávat bariéru vysokou až 40 cm pokud se chtějí dostat do boxu, nepředstavuje pro ně žádnou překážku.

Pro vytvoření matrace v hlubokých boxech připadá v úvahu např. upravený koňský hnůj nebo směs slámy a vápna. V případě matrace z hnoje se vytváří 10 cm silné podloží z upraveného koňského hnoje nebo pokud není k dispozici tak z kravského hnoje a dobře utěsní. Někteří farmáři ještě přidávají na toto podloží 5 cm vrstvu hlíny, promíchanou se starým senem. Poté je vytvořená matrace mírně navlhčena a opět udusána. Následně se boxy kompletně naplní nařezanou slámou. Alternativním řešením je tvorba matrací ze směsi slámy a vápna. Sláma vytváří měkké lože a vápenná voda slouží k antibakteriální ochraně. Nejprve ale dojde k navlhčení betonové podlahy a poté se nastele 20 cm vrstva speciální směsi tvořené 20 kg ječné slámy, 80 kg vody a 150 kg uhličitanu vápenatého (množství na jeden box) a dobře se stlačí. V prvních 4 týdnech po přestavbě je třeba nové boxy plnit každý týden, aby došlo k vytvoření kvalitní matrace. Později již postačovalo podestýlat každý čtvrtý týden.

Zkušenosti německých chovatelů dojnic svědčí o tom, že vybudování tohoto typu boxů bylo vykročením správným směrem, protože zvířata si je velmi oblíbila a strávila v nich mnoho času. Lepší pohoda zvířat se projevila zvýšenou mléčnou užitkovostí, podstatně se také snížil počet somatických buněk v nadojeném mléce a výrazně se zlepšil zdravotní stav hlezenních kloubů.

Neue Landwirtschaft, 2006, č. 9, s. 56 – 59