Renata Šarjaková, 9. listopad 2006
Rostlinné extrakty pro udržitelný rozvoj živočišné výroby

Alternativou antibiotických stimulátorů růstu se mohou stát v budoucnu rostlinné extrakty, které mají pozitivní vliv na fermenatci v bachoru a snížení produkce metanu, který zatěžuje životní prostředí.

Bachor je velmi výkonný orgán, produkující mikrobiální aminokyseliny dále využitelné v organismu zvířete. Bachorová fermentace je však také zdrojem nepříjemných produktů jako je např. metan. Společně se ztrátami dusíku v důsledku neefektivní utilizace dietárního proteinu přináší velká rizika pro životní prostředí. Ve snaze najít nová řešení tohoto problému zejména s ohledem na přijetí zákazu zkrmování antibiotických růstových stimulátorů růstu (1. 1. 2006) byl založen velký pětiletý evropský projekt s názvem „Rumen-up“ (2001–2005), jehož cílem je výzkum nových rostlinných extraktů s ohledem na inhibici tvorby metanu a zdravotní stav zvířat. Hlavním koordinátorem projektu se stal dr. John Wallace, vedoucí oddělení mikrobiologické biochemie britského Rowett Research Institute.     

Chemická aditiva a antibiotické růstové stimulátory byly v minulosti používány ke zmírnění problémů souvisejících s nízkou utilizací proteinu a poruchami trávení u přežvýkavců. Nové rostlinné druhy nebo rostlinné extrakty by se měly stát alternativou, která zlepší zdravotní stav chovaných zvířat a jejich welfare snížením emisí metanu a odpadů bohatých na dusík.

Během pěti let trvání projektu bylo podrobeno výzkumu 500 druhů rostlinných materiálů, rozdělených do skupin na bázi sekundárních metabolitů, tradičně používaných v přírodní medicíně. Dosud tyto materiály ve výživě zvířat použity nebyly. U všech vzorků byla prověřována účinnost in vitro s ohledem na inhibici činnosti obrvených prvoků v bachoru, bachorovou proteolýzu, tvorbu metanu, mikrobiální syntézu proteinu, acidózu, nadýmání, trávení vlákniny a produkci volných mastných kyselin. U 22 vzorků byl identifikován potenciál pro použití rostlinného materiálu ve formě krmného aditiva (např. sedmikráska, medvědice lékařská, vrbovka horská, hřebíček, hořec tolitový, kopřiva dvoudomá, zimolez japonský).

Screening trval 18 měsíců a nakonec bylo pro další podrobnější analýzy vybráno 6 druhů rostlin. Jako nejnadějnější byly vyhodnoceny tyto rostliny: Lonicera japonica (zimolez japonský) a Gentiana acslepidea (hořec tolitový) – proběhlo už i úspěšné testování ve stádech ovcí; specificky slibné: Knautia arvensis (chrastavec rolní) – potlačení bachorové proteolýzy, Bellis perennis (sedmikráska) – inhibice aktivity obrvených prvoků v bachoru, Urtica dioica (kopřiva dvoudomá) a Lactuca sativa (locika) – stabilizace hodnoty pH v bachoru. Komercializace výsledků projektu v Evropě brání zatím nejrůznější překážky v oblasti regulačního procesu. Další experimenty budou zaměřeny na determinování variability a významu odezvy organismu zvířat na přídavek vybraných slibných druhů rostlin v různých dietách, u různých druhů hospodářských zvířat, atd. Hledání odpovědí na tyto otázky bude součástí návazného projektu s názvem „Replace“. Více informací o tomto projektu je možno nalézt na internetové adrese www.replace-eu.com.

         

Feed Mix, 14, 2006, č. 4, s. 25 - 27

 


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 102
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář