Základem komfortu pro dojnice jsou měkké a suché lehací plochy; široké chodby s neklouzavým povrchem by měly umožňovat bezstresový pohyb zvířat ve stáji. Ten, kdo chce zvýšit rentabilitu mléčné produkce, se musí snažit nejenom o optimalizaci množství vyprodukovaného mléka, ale také o prodloužení produkční dlouhověkosti krav, snížení věku při prvním otelení, minimalizaci ztrát telat apod. Stájové prostředí, plně respektující jejich potřeby, může k obojímu přispět významnou měrou.

Pod heslo „komfort pro dojnice“ jsou často zahrnována kritéria, která by měla být standardem v každé stáji, ve které chovatel usiluje o dosažení vysoké úrovně mléčné užitkovosti. To je především velké množství studeného čerstvého vzduchu, stejně jako zajištění volného přístupu ke krmnému stolu a k dostatečně dimenzovaným napáječkám pro všechna ustájená zvířata. V mnoha zemědělských podnicích existují značné rezervy, které je možné ještě mobilizovat a zvýšit tak rentabilitu výroby mléka.

Brakace

Pohled do statistik ukazuje, že zatímco se v posledních letech dařilo kontinuálně zvyšovat množství a kvalitu vyprodukovaného mléka, nepodařilo se snížit brakaci, která je indikátorem celkového zdravotního stavu a dlouhověkosti krav. Díky vysokým nákladům na provoz podniku a odchov mladého skotu se pohybuje v Německu hranice rentability minimálně na 30 000 kg mléka. Brakace se zde pohybuje okolo 45 %. Mnoho podniků proto nemůže udržet velikost stáda nebo provádět výraznější selekci na základě mléčné užitkovosti.

Krávy potřebují klid

Uspořádání lehacího boxu hraje klíčovou roli ve zvýšení celoživotní mléčné užitkovosti krav. Komfortní lehací plocha stimuluje dojnice k častějšímu ulehnutí, což má pozitivní vliv na absolutní mléčnou užitkovost, protože u ležících krav protéká mléčnou žlázou o 30 % více krve v porovnání se stojícími zvířaty a podporuje tak zvýšení tvorby mléka. Delší odpočinková fáze přispívá také k šetrnému a zdravému chovu. Stejně jako dřív platí, že negativní změny na hlezenních kloubech způsobené proležením jsou hlavní příčinou selekce zvířat ze stáda. Tato bolestivá poškození vyvolávají u postižených zvířat stres, negativně ovlivňují příjem krmiva, zvyšují náchylnost na vznik onemocnění a zhoršují plodnost stáda následkem vysokých ztrát.

V posledních letech zažívají při výstavbě stájí renesanci hluboké podestýlané boxy díky velké elasticitě lehací plochy a dobré akceptaci dojnicemi. Jsou stavebně jednoduše konstruované a je možné je plnit jednou týdně cca 1 kg podestýlkového materiálu pomocí efektivní techniky, např. míchacím krmným vozem, pohodlně z krmné chodby. Pracovní čas investovaný do podestýlání boxů a rutinní péče se ve většině zemědělských podniků vyplatí díky významnému nárůstu mléčné užitkovosti.

Ochlazování dojnic

Konstrukce stájí pro dojnice umožňuje přirozenou ventilaci budovy. Ovšem letošní extrémně horké léto jasně prokázalo, že pro vysokoužitkové dojnice tento systém není dostačující.

Metabolismus dojnic jako u všech přežvýkavců produkuje mnoho tepla, které může společně s vysokým teplotami vnějšího prostředí vést ke vzniku tepelného stresu. Se stoupající produkcí mléka stoupá také produkce tepla a s tím i náchylnost na vznik tepelného stresu. Již při teplotách nad 24 stupňů Celsia je možné rozeznat na dojnicích známky tepelného stresu.

Tepelný stres může snížit příjem krmiva a mléčnou užitkovost až o 30 % a zvýšit brakaci ve stádě. Při déletrvající stresové situaci dochází i ke zhoršení parametrů reprodukce až k totální absenci říje. Kromě toho mohou být zvířata náchylnější na vznik mastitidy a dalších onemocnění.

Vedle přirozené ventilace se vyplatí vybavit stáje pro dojnice také mechanickým systémem větrání. Axiální ventilátory mohou pomoci v horkých měsících snížit tepelný stres. Rozmístění ventilátorů je v podélné ose stáje, mírně nakloněné směrem k lehacím boxům. Tak bude vzduch proudit přes záda dojnic. To pomáhá při odvodu tepla a vlhkosti ze srsti a přívodu suchého a čerstvého vzduchu. Pro účinné ochlazení dojnic je nutné, aby jednotkové množství vzduchu dosáhlo hodnoty 2–3 m/s. Ve vysokoužitkových stádech a na teplejších stanovištích je smysluplné dokonce použít vysokotlaké chladicí systémy. Tyto systémy se sestávají z ventilátorů a speciálních sprch, které pod tlakem cca 70 barů rozprašují do ovzduší jemné vodní částečky a tak pomáhají snížit teplotu ve stáji až o 5 stupňů.

V amerických experimentech bylo prokázáno, že dojnice ustájené v dobře vychlazených stájích v porovnání s dojnice, které byly umístěny v neochlazovaných stájích byly výrazně odolnější proti vzniku dislokace slezu a ketózy. Výsledky jiného výzkumu mapujícího 20 % nejlepších mléčných farem v americkém státě Wisconsin prokázaly, že použití ventilátorů snížilo procento brakovaných dojnic z 19 na 16,8 %. Tato investice se byla tedy plně rentabilní.

Stimulace příjmu krmiva

Při projektování stáje pro skot platí zásada: na rozdíl od lidí, kteří preferují teplo a chráněné prostory se zvířata cítí nejlépe jako obyvatelé stepí na otevřených, volných plochách. Dobře koncipovaná stáj se vyznačuje velkorysými, světlými plochami pro krávy se snazší dostupností krmiva, vody a lehacích boxů.

Protože krávy v mnoha starších stájích nemají odstup od jiných krav, nemohou dodržovat tzv. individuální vzdálenost, jsou vystaveny latentnímu stresu, který se odráží ve sníženém příjmu krmiva a mléčné užitkovosti. Zvířata se podstatně méně pohybují, jsou nejistá a mají problémy s říjí. Celkově jsou hustě ustájené dojnice náchylnější na vznik onemocnění a výskyt různých problémů (zvýšené množství somatických buněk atd.). V této nepříznivé situaci je většinou potřeba provést kompletní přestavbu stáje nebo také nově vybudovat stájový profil. Tak mohou vzniknout nejenom široké poháněcí a pohybové chodby, ale je to také možnost upravit podlahové plochy tak, aby se po nich mohla zvířata bez problémů bezpečně pohybovat.

Oblast, ve které je možné pozitivně ovlivnit výši mléčné užitkovosti, je manipulace s fotoperiodou. Z velkého počtu různých výzkumů vyplynulo, že krávy využívají fotoperiodu (délku světelného dne) k identifikaci délky dne. Světelný režim by měl být u dojnic upraven tak, aby byly vystaveny nepřetržitě světlu po dobu 16 až 18 hodin a poté by mělo následovat 6 až 8 hodin tmy. Sezónní změny fotoperiody regulují absolutní mléčnou užitkovost krav, přičemž delší světelný den má pozitivní vliv na množství vyprodukovaného mléka. Delší období světla podporuje uvolňování hormonu melatoninu do krve, který je odpovědný za vylučování jiných hormonů jako je prolaktin a inzulinu podobný růstový faktor IGF-I.

Jako většina ostatní opatření v rámci managementu stáda jsou účinky zavádění dodatečných zdrojů osvětlení pro ovlivnění fotoperiody rozdílné. Realistické je zvýšení mléčné užitkovosti asi o 2,3 kg mléka/krávu/den, přičemž nebyl dosud prokázán žádný vliv na obsah mléčných složek. Zásadní je délka trvání tohoto opatření, zpravidla trvá asi 4 týdny, než se projeví doplňkové osvětlení v měřitelném zvýšení nádoje. Nárůst užitkovosti u žádných krav nebyl závislý na laktačním stádiu. Aby bylo dosaženo cíleného efektu zvýšení mléčné užitkovosti, je nutné aby intenzita světla ve stáji (měřená ve výši 1 m nad podlahou), dosahovala minimální hodnoty 100 luxů.

Ačkoliv krávy v důsledku zvýšené produkce mléka přijímají více krmiva, bylo by chybou přídavné lampy umístit výhradně nad krmný stůl. Protože krávy denně stráví mnoho času v lehacích boxech a u krmného stolu, je třeba zejména v prostoru boxů zajistit intenzitu osvětlení minimálně 100 luxů. V nově budovaných stájích pro dojnice se v současné době instalují vysokotlaké rtuťové lampy, jejichž předností jsou velmi nízké provozní náklady a dlouhá životnost, nepříznivé jsou však vysoké pořizovací náklady (tabulka 1).

Tabulka 1: Porovnání nákladovosti dvou systémů osvětlení

Údaje pocházejí z roku 2003.

Porovnávány byly dvě identické stáje (délka 110 m, šíře 21 m).

Doporučená intenzita světla: 100 až 150 luxů 1 m nad podlahou stáje.

Stáj 1 byla „tradičně“ vybavena 50 novými zářivkami o výkonu 2x58 wattů o celkovém výkonu 6 900 wattů.

Stáj 2 byla vybavena 15 vysokotlakými rtuťovými plynovými lampami o výkonu 250 wattů. Celkový výkon odpovídá 4 125 wattům.

Shrnutí: O 2 221 EUR vyšší počáteční investice bude kompenzována v průběhu dvou následujících let díky roční úspoře ve výši 1 185 EUR. V kalkulaci není zohledněn očekávaný nárůst mléčné užitkovosti o 5 až 8 %.

Investice do vybudování nových stájí se vyplatí

Investice do výstavby nových stájích by měly vedle výrazného zlepšení komfortu pro dojnice optimalizovat také efektivitu práce ve všech oblastech chovu a tím dosáhnout snížení výrobních nákladů popř. využít možnost navýšení početních stavů. Stávající staré stavby je možné v expandujících zemědělských podnicích využít většinou pro odchov mladého skotu.

Zkušenosti z uplynulého roku ukázaly, že při vynaložení netto stavebních nákladů ve výši 2 700 až 3 500 EUR na jedno ustajovací místo včetně dojení a skladovacích kapacit na statková hnojiva umožňuje realizovat významné zvýšení mléčné užitkovosti. Nárůst užitkovosti o 1 500 až 3 000 kg za rok po změně podmínek chovu podtrhuje význam komfortu pro dojnice. Lepší zdravotní stav resp. minimalizace stresu se odrazí také na jiných parametrech užitkovosti jako jsou snížené procento vyřazených zvířat a zlepšení paramentů plodnosti.

Tabulka 2 ukazuje, jaký může mít vliv investice do optimalizace komfortu v nově budované stáji. V průběhu let 2003 až 2005 došlo k navýšení mléčné užitkovosti o 26 %. I navzdory zvýšené spotřebě krmiva a zintenzivnění managementu došlo ke snížení nákladů o 29,4 %! To je příklad mobilizace disponibilních rezerv, které je možné pomocí dobré koncepce využít. Na první pohled finančně riskantní výdaje se mohou vyplatit a zajistit tak konkurenceschopnost vlastního zemědělského podniku.

Tabulka 2: Příklad investice v jednom východoněmeckém zemědělském podniku

Milchrind, 2006, č. 3, s. 36 – 39

Zdroj: ÚZPI, 08.11.2006