Přípravy na cvičení, jichž se Krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj (KVS) účastnila, probíhaly již od loňského prosince. Během následujících devíti měsíců se přípravná skupina na cvičení sešla celkem pětkrát. Až do zahájení cvičení neznali cvičící podrobnosti o vzniku simulovaných mimořádných událostí na jaderné elektrárně Temelín.

Samotné cvičení začalo 22. září ráno a trvalo až do poledne 24. září, kdy jej ukončilo rozhodnutí náčelníka štábu Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Postupně tak prověřilo fungování a vzájemnou komunikaci jednotlivých spolupracujících složek v případě radiační havárie.

Pokyny obyvatelstvu vydané KVS se týkaly především ochrany zdraví a péče o zájmová a hospodářská zvířata, ale také činnosti potravinářských provozů při vzniku radiační havárie. K ochraně zvířat byly vydány instrukce k jejich ukrytí a dále postup zabezpečení péče o evakuovaná zvířata po evakuaci obyvatelstva. Potravinářské podniky dozorované úředními veterinárními lékaři by v případě havárie v zasažené oblasti přerušily činnost. Během cvičení řešila KVS také dotazy operačního a informačního střediska hasičů, které se týkaly evakuace psů a jejich následného umístění, ale také možné evakuace koní ze zájmového chovu.

S vývojem doporučení na provedení evakuace obyvatel ležících v jednotlivých obcích upřesňovala KVS na žádost Krizového štábu a hasičů stavy hospodářství, hospodářských a zájmových zvířat a potravinářských provozů v oblasti. Následně se pak řešilo nakládání se zvířaty a produkty živočišného původu zanechanými v evakuované oblasti a zóně havarijního plánování, která nebyla evakuována a po odvolání ukrytí byla prohlášena za zcela nedotčenou únikem radioaktivních látek. V případě podávání informací vycházela KVS z předpokladu, že odbyt a konzumace potravin živočišného původu z těchto oblastí budou spotřebitelem odmítnuty, i když nebudou mít zvýšený obsah radioaktivních látek.

Všechny zúčastněné složky a organizace měly provést vlastní vyhodnocení cvičení do 19. října 2015 a na základě jednotlivých připomínek dojde k úpravám konkrétních postupů pro případ jaderné havárie. Velkým přínosem cvičení jsou i připomínky veřejnosti k vydaným pokynům – požadavek na srozumitelnost a nešíření paniky mezi obyvateli.

¹ Vnější havarijní plán jaderné elektrárny Temelín je dokument Jihočeského kraje, který slouží složkám IZS a dalším orgánům pro strategické rozhodování při koordinaci záchranných a likvidačních prací prováděných v důsledku možné havárie na elektrárně.

Mgr. Petr Pejchal
Tiskový mluvčí SVS